Nástěnná malba. Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy. and Samek 2003#, 77-79.
Nástěnná malba. Scéna na mořské hladině. Ve velké mušli stojí nahý Neptun s vlajícím vousem, v levici trojzubec, kolem něho nereidky s dary moře (perly a korály), tritoni s mušlemi. V dálce potápějící se loď (prapor s půlměsícem) v oblacích se vznáší génius, drží plášť, žezlo a korunu, nad ním na oblaku sedí ženská postava, na hlavě lví přilba, v levé ruce zlatá soška Athény a svitek s kresbou vítězného oblouku, u její levé nohy roh hojnosti, z něho se sypou šperky a mince., Samek 2003#, 102-104., and Malba s Neptunem, v kontextu výzdoby na stěně pod touto malbou (socha Michaela Adolfa I. z Althannu), je oslavou odvážnýých skutků a diplomatických úspěchů Michaela Adolfa I. z Althannu (narážka na porážku Turků u Lepanta).
Nástěnná malba. Scéna v krajině, dole v popředí tři nahé ženy, neřesti- žena s hadími vlasy - Závist (Nevědomost), s oslíma ušima - Hloupost (Bezbožnost?), žena tápajícíc se zavázanýma očima a modlou v podobě satyra, kterou drží v drapérii - ? ( ). Kolem žen poletují netopýři. Nad nimi v oblacích dvě ženské figury. Žena s křížem a kadidelnicí, žena s okřídlenou přilbou na hlavě, drží knihu a olejovou lampičku, o pravé rameno opřeno kopí, u nohou štít s gorgoneonem. and Samek 2003#, 105-106, 137.
Nástěnná malba. Scéna na mořském břehu. Ke skále je připoutány postava nahé ženy, Andromeda, v moři mořská obluda, v oblacích Perseus na Pegasovi. Na oblaku sedí ženská figura, v levé ruce drží hořící srdce a v pravici žezlo (Láska nebo Fortuna). and Samek 2003#, 104-105.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Giganti dva útočící kyji kameny na nebesa, ostatní již padají dolů. V oblacích Spravedlnost se zavázanýma očima, na voze taženém jehnětem a lvem. V pravé ruce drží blesky, v levé otěže a váhy. Na voze válečné trofeje. and Samek 2003#, 95.
Nástěnná malba. Obrazový cyklus příběhů antických hrdinů., Samek 2003#, 43-49., and Galerie předků byly od renesance typickým fenoménem umělecké výzdoby rodových sídel vyšší šlechty, téměž běžné byly v 17. století. Interiér měl většinou podobu Pantheonu, kruhového nebo oválného sálu se sloupy, s figurální malířskou nebo sochařskou výzdobou v přízedních nikách a na stropě sálu. Byli zde fiktivní nebo skutečné portréty příslušníků šlechtického rodu, ovšem ve společnosti antických mytických hrdinů. Jejich pečlivý výběr symbolizoval Moudrost, Spravedlivou vládu, Spravedlnost a další Ctnosti, které reprezentovali také příslušníky rodu. Stavba byla chrámem Ctnosti a Cti, ale někdy byl prostor současně rodinnou hrobkou.
Nástěnná malba. Okřídlená nahá žena s drapérií vlajícící kolem těla, drží trubku s erbem a troubí., Samek 2003#, 43-49., and Fáma vytrubuje slávu rodu Althanů do světa.