Kresba perem (134 x 181 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí mladá žena, Ceres, v klíně ovoce, pravici má položenou na kupoli kruhového chrámku. Na klín Ceres klade putto ovoce, druhý putto sedí na zemi u koše s ovocem, po levici Ceres snop obilí a plody. and Volrábová 2007#, 148-149 (Venuše).
Kresba perem v hnědém tónu (270 x 180 mm). V hustém lese (exotické stromy, palma) sedí nahá Venuše na drapérii. Levá noha pokrčená, Venuše si vyndává trn z nohy, u jejích nohou zajíc. V průhledu řeka a několik budov., Zlatohlávek 1997#, 54, č. IV., and Sbírka Skutezky, od r. 1938 Moravská galerie v Brně. Podle kresby z Raffaelovy školy zobrazující nástěnnou malbu ve vatikánském paláci z doby okolo roku 1516 (Stufetta Bibbiena). Výjev je dáván do souvislosti s Bionovou básní Žalozpěv na Adonida.
Kresba perem (187 x 273 mm). Scéna v krajině s architekturou. V popředí stojí voják, antikizující zbroj a prapor, za vojákem vpravo obelisk., Volrábová 2007#, 124-125., and A. Volrábová považuje za autora německého mistra tvořícího ve stylu Tobiase Stimmera. Scéna naznačuje, že se jedná o nějaké antické město, patrně Řím, což naznačuje motiv obelisku.
Kresba perem (433 x 325 mm). Návrh na okenní vitraj. Scéna v městské zástavbě, v popředí sloupy, nad jejich hlavicemi dvě figury polonahých válečníků (štít), mezi sloupy dva medvědi s erbem. Uprostřed scény, mezi domy, vůz přejíždí mrtvé tělo krále, jeho koruna leží na zemi pod koňskými kopyty. Ve voze žena (Tullia) a muž (Tarquinius)., Volrábová 2007#, 14-15., and Příběh je zařazen, jako příklad špatného nelidského jednání, do emblematického díla Aneau, Barthélemy: Imagination poétique (Contr'amour), 1552.
Kresba štětcem a rudkou (200 x 268 mm). Figurální scéna, skupina mužů a žen, vpravo Herkules s přehozenou lví kůží, nad hlavou drží batole., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 98-99., and Studie, modello, pro obraz (Mnichov, Alte Pinakothek, inv. č. 490), který tvoří protějšek pro obraz s názvem Herkules a Omfalé (Mnichov, Alte Pinakothek, inv. č. 496).
Zlaté náušnice lunetového tvaru s řetízkovými závěsky., Niederle 1930#, 140-143., and Archeologický nález z lokality Staré Město Na Valách u Uherského Hradiště, hrob č. 106. Technika zdobení náušnice filigránem je inspirována antikou. Také tvar je původně antický. Lunicová forma náušnice (na spodní části kruhu destička v podobě půlměsíce s řetízkovými třásněmi), původně řecká, ale ovlivněná syrskými šperky, přešla do byzantské industrie, kde se udržela do 10. století. Nejvíce náušnic těchto tvarů bylo objeveno v koptských hrobech v Egyptě.
Montfaucon, Bernard de, (1655-1741), L’Antiquité expliquée et représentée en figures...Paris 1719 and Mnohadílná publikace benediktinského mniha Bernarda de Montfaucon s četným ilustracemi (1120 mědirytin) je jedním z prvních děl klasické archeologie. Exemplář měl ve svojí knihovně Friedrich hrabě von Silva-Tarouca (1816-1881), významný moravský mecenáš umění.
Betonová armovaná plastika na nárožní atice nájemního domu. Stojící postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, v pravé ruce pozdvihuje pochoděň, kolem hlavy sluneční záře, v levé ruce drží lyru. Na zemi u mladíkových nohou sluneční disk, u podstavce na zemi sedí dva putti. and http://www.mojebrno.wz.cz/inka.html (13. 12. 2012).