Zobrazování povrchů s atomárním rozlišením pomocí rastrovací tunelové mikroskopie (STM) je zdrojem informací, který v současnosti ve fyzice povrchů a tenkých vrstev nemá alternativu. Detailní studium povrchových struktur ve statickém režimu bylo postupně doplněno dynamickou metodou - přímým pozorováním povrchových procesů. Vhodnou volbou experimentálních podmínek byl eliminován stínící efekt hrotu STM a získány první obrázky povrchu i během depozice materiálu na povrch a přímé zobrazení epitaxního růstu nanostruktur. Práce se zabývá využitím STM pro experimentální studium povrchových procesů. Uvádí příklady studia růstu na površích polovodičů a řešení problémů při měřeních. Autoři prezentují vlastní výsledky zkoumání individuálního chování atomů během depozice kovu na různé povrchy křemíku., Ivan Ošťádal, Pavel Sobotík, Pavel Kocán., and Obsahuje seznam literatury
Astrofyzika je fyzika "ve velkém", fyzika v laboratoři vesmíru s neuvěřitelně rozsáhlou škálou hmotností, rozměrů i teplot. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století její rozvoj nejvíce ovlivnil vynikající anglický astronom a matematik Arthur Stanley Eddington (1882-1944). Po šedesáti letech od jeho smrti stále nalézáme ve vědecké i populárně vědecké literatuře citace jeho článků a knih, neboť to byl on, kdo položil základy řešení mnoha astrofyzikálních problémů. Jím potvrzený ohyb světelných paprsků v blízkosti Slunce patří do série nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století., František Jáchim., and Obsahuje bibliografické odkazy
Článok má prehĺadový charakter. Opisuje fyzikálne podmienky vzniku prvních ĺahkých prvkov krátko po Big Bangu, proces vzniku atómových jadier po železo v prvých hviezdach a predpokládaný vznik najťažších atómových jadier pri výbuchu supernov. V druhej části sú opísané minulé aj súčasné pokusy o objavenie primordiálnych superťažkých prvkov v zemskej kôre a vo vzorkách mimozemského pôvodu. Tretia časť je venovaná laboratórnej syntéze jadier prvkov ťažších ako urán až po superťažké jadrá. V závere sú zhrnuté najvýznamnejšie fyzikálne poznatky, ktoré boli získané viac ako 50-ročným skúmaním pôvodu prvkov a hornej hranice stability atómových jadier. Táto oblasť fyziky patrila vždy k prioritným oblastiam vedeckého bádania a aj dnes patrí do výskumného programu popredných jadrovo-fyzikálnych laboratórií., Štefan Šáro., and Obsahuje seznam literatury
Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., se aktivně podílí na několika projektech zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti fúzních technologií. Divize reaktorových služeb má v současné době v běhu tři projekty zacílené na podporu mezinárodního projektu termojaderného reaktoru ITER: dva z nich se zabývají testováním materiálů pro primární stěnu blanketu, třetí je zaměřen na vývoj olovolitinové smyčky pro Test Blanket Module (TBM) [3], který má poprvé prakticky ověřit předokládanou výrobu tritia z lithia v obálce fúzního reaktoru. Ústav jederného výzkumu Řež je členem mezinárodního konsorcia pro konstrukci jedné z variant TBM, což nám dává zásadní potenciál z hlediska budoucí účasti ČR na provozu ITER. Oproti tomu testování materiálů pro první stěnu již v našem ústavu rutinně probíhá, a proto se právě jemu budeme v tomto článku nejvíce věnovat., Ondřej Zlámal., and Obsahuje bibliografii
The most common volcanoes on Earth are kilometre-sized scoria cones; conical edifices of pyroclastic material originating from explosive volcanic activity. Interestingly, scoria cones, as known on Earth, have not been observed on any other terrestrial body in the solar system despite the fact that magma degassing, and hence magma fragmentation, has to also occur on these bodies. Why?, Petr Brož., and Obsahuje bibliografické odkazy