Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/

29882. Spojeni vírou? Význam náboženství pro výběr partnera v Česku a na Slovensku

Creator:
Paleček, Antonín
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
religiously assortative mating, religious homogamy and heterogamy, and Czech Republic and Slovakia
Language:
Czech
Description:
Based on empirical data, contemporary Czech Republic is considered to be more secular than Slovakia. The differences between these countries have been described by the way of rates of traditional forms of religiosity in society. The declining share of the religious population is often explained through the secularisation thesis. From this perspective, the process of secularisation entails decreasing importance of religion in everyday life, and it is associated with the modernisation process. Nevertheless, both religious and non-religious worldviews have an impact on people’s decisions in their everyday lives. In addressing their daily needs, individuals rely in their rational calculus on the values and opinions stemming from their worldview. This paper explores the importance of religion for assortative mating on the marriage market. It seeks to document whether (and to what extent) the high level of secularism in Czech society, compared to Slovak religiosity, has an impact on religious assortative mating. An answer to that question will help us explore the importance of religion on the marriage market, or the role religious belief plays in people’s search for their prospective partners. The question is whether religious people prefer religious partners or whether their religiousness is rather irrelevant. There are two possible methodological approaches to analysing the significance of religion for assortative mating. The first approach is based on identifying the degree of importance of religious belief when searching for a potential partner. The second approach measures the degree of religious homogamy or heterogamy in the society, as the rate of religious homogamy/ heterogamy is a result of the previous choices made on the marriage market. An analysis of the significance of religion for assortative mating through the degree of religious homogamy is referred to as ex-post sociological explanation. Compared to Slovakia, religion can be assumed to be less important for assortative mating in the contemporary Czech society, given its higher rate of secularisation. Secularisation is defined as declining significance of religion in society. The role of religion in assortative mating decreased along with the general significance of religion in society. The process of secularisation has been explained by many theories, which associate secularisation with the process of modernisation. In other words, there are processes of detraditionalisation and individualisation in society that enable individuals to decide freely about their own lives. This paper proposes two hypotheses. First, religion has lower importance for assortative mating in contemporary Czech society than it has in contemporary Slovak society. This is due to the high level of secularism in the Czech Republic. Second, the importance of religiosity for assortative mating has also dropped in cases of people with self-declared traditional religiosity because the influence of traditional forms of religiosity has been eliminated by the processes of detraditionalisation and individualisation of religion. None of the hypotheses were confirmed. Only 20 percent of people of both countries listed shared religious views as very important in their relationship. On the other hand, it was established that nearly 90 percent of partners shared the same worldview. This indicates that these couples were religiously homogamous and that there were no large differences between both countries in the level of religious homogamy/heterogamy. Substantial differences were only found between self-declared level of significance of religion for assortative mating and the rate of religious homogamy in couples. In other words, there are differences between the subjective and objective indicators of the significance of religion for assortative mating. But no major differences between the two countries were not found. Judged narrowly by the significance of religion for assortative mating, as measured by both subjective and objective indicators, worldview (whether a religious or non-religious one) in contemporary Czech society is not a substantially different factor than in Slovak society. and Na základě mnoha empirických výzkumů je současná Česká republika považována oproti Slovensku za více sekulární. Tyto rozdíly v míře sekularity mezi oběma zeměmi byly často zjišťovány především prostřednictvím měr forem tradiční religiozity. Pokles těchto měr religiozity ve společnosti je obecně vysvětlován prostřednictvím sekularizační teze. Jednotlivé sekularizační teorie pak nahlížejí sekularizační proces jako pokles významu náboženství napříč celou společností, který spojují s procesem modernizace. Světový názor (náboženský nebo nenáboženský) však v určité míře ovlivňuje i jednání lidí v jejich každodenních životech, protože má vliv na jejich přijímané hodnoty a názory, které vstupují do racionálního kalkulu každého člověka při řešení jeho každodenních potřeb. Tato práce je úžeji zaměřena na význam náboženství při výběru budoucího partnera na sňatkovém trhu. Cílem je dokumentovat, zda (a v jaké míře) vysoká sekularita české společnosti, v porovnání s více religiózní společností slovenskou, ovlivňuje i nábožensky podmíněný párový výběr. Budeme se ptát, jakou roli hraje náboženství na sňatkovém trhu. To znamená, jaký význam má náboženské vyznání pro aktéry, kteří na sňatkovém trhu hledají svého budoucího partnera. Preferují religiózní lidé partnery také s náboženským vyznáním, nebo pro ně není náboženské vyznání u budoucích partnerů důležité? Pro analýzu významu náboženství pro párový výběr jsou k dispozici dva metodologické přístupy. První způsob je založen na sledování míry deklarované důležitosti mezi skupinami lidí i v celé společnosti, která je při výběru partnera přikládána sdílenému náboženskému přesvědčení. Druhý způsob je založen na měření míry náboženské homogamie nebo opačně heterogamie v populaci, protože míra náboženské homogamie je výsledkem časově předcházejících nábožensky podmíněných výběrů partnerů na sňatkovém trhu. Analýza významu náboženského vyznání pro párový výběr prostřednictvím míry náboženské homogamie je označována jako ex post sociologické vysvětlení, které prostřednictvím retrospektivního náhledu umožňuje sledovat význam náboženství pro výběr partnera v době uskutečnění těchto výběrů. . Při srovnání se Slovenskem by bylo možno předpokládat, že v české společnosti je náboženské přesvědčení při výběru partnera pokládáno za méně důležité, protože je ČR oproti Slovensku více sekulární. Proces sekularizace je definován jako pokles významu náboženství ve společnosti. Proto by měl s tímto poklesem klesat i význam náboženství při výběru partnera. Sekularizační proces je vysvětlován prostřednictvím mnoha sekularizačních teorií, které vysvětlují pokles religiozity ve společnosti jako důsledek procesu modernizace. Například proces detradicionalizace a individualizace umožňuje jedincům svobodnější rozhodování v jejich každodenních životech. V této práci jsou konstruovány dvě hypotézy. První, v současnosti má náboženství pro výběr partnera v česku oproti Slovensku nižší význam. Tento rozdíl je dán vyšší mírou sekularity v Česku. Za druhé, význam náboženství pro výběr partnera bude ve společnosti klesat spolu s poklesem podílu lidí z celé populace, kteří deklarují své náboženské přesvědčení. Také vliv tradiční religiozity na jednání lidí je snižován právě procesy detradicionalizace a individualizace náboženství. Žádná z hypotéz však nebyla v této práci jednoznačně potvrzena. V současnosti v obou zemích považuje sdílené náboženské přesvědčení mezi partnery za velmi důležité asi jen 20 % lidí. Na druhou stranu však v obou zemích téměř 90 % partnerů sdílí stejný světový názor. ¨To znamená, že tyto páry jsou nábožensky homogamní. Mezi oběma sledovanými zeměmi nejsou v míře deklarovaného významu náboženství pro partnerský vztah i v míře náboženské homogamie výraznější rozdíly. Nejdůležitějším výsledkem je, že byly zjištěny výrazné rozdíly mezi mírou deklarovaného významu náboženského přesvědčení pro výběr partnera a podílem nábožensky homogamních párů. Jinými slovy, byl zjištěn pouze výrazný rozdíl mezi subjektivní deklarací důležitosti sdíleného náboženského přesvědčení pro partnerský vztah a mezi objektivně uskutečněnými nábožensky podmíněnými párovými výběry. Ale žádné jiné výraznější rozdíly mezi sledovanými zeměmi nebyly nalezeny. V úzkém náhledu významu náboženství pro výběr partnera, sledovaného prostřednictvím subjektivních i objektivních indikátorů, nelze říci, že v současné české společnosti má světový názor, náboženský nebo nenáboženský, při párovém výběru výrazněji rozdílný význam oproti společnosti slovenské.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

29883. Spokojenost s bydlením v České republice: výsledky šetření 2001 a 2013

Creator:
Kážmér, Ladislav and Irena Boumová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Sociologie, 21. století, výzkum veřejného mínění, bydlení, public opinion polls, housing, Česko, Czechia, housing satisfaction, housing attitudes, 18, and 316
Language:
Czech
Description:
Článek se zaměřuje na zhodnocení spokojenosti s bydlením a její vývoj v České republice v období po roce 2000. Cílem je identifikovat faktory ovlivňující rozdílnou úroveň spokojenosti s bydlením u jednotlivých skupin obyvatelstva, a přispět tak k lepšímu pochopení procesů na pozadí tohoto jevu. V komparativní perspektivě průřezových let 2001 a 2013 se autoři se věnují prezentaci hlavních zjištění vyplývajících ze dvou na sebe navazujících vln kvantitativního sociologického šetření. Článek čerpá z dat celonárodního sociologického šetření postojů k problematice bydlení, realizovaného v ČR ve dvou vlnách - Housing Attitudes 2001 a Housing Attitudes 2013. Analýza byla provedena ve dvou krocích. V prvním kroku byly pomocí pairwise correlation analysis identifikovány proměnné, které se významně váží k otázce o celkové spokojenosti respondentů s jejich stávajícím bydlením. Ve druhém kroku byla významnost těchto proměnných testována prostřednictvím multiple linear regression. Cílem bylo najít faktory, které nezávisle predikují respondentovu úroveň celkové spokojenosti s bydlením, a to i po očištění vlivu ostatních proměnných zařazených do regresního modelu., The article evaluates housing satisfaction and its development in the Czech Republic after 2000. Its goal is to help better understand the processes behind this phenomenon by identifying factors that influence how the level of housing satisfaction varies between population groups. In a comparative perspective on cross-sectional data from 2001 and 2013, the authors present the main findings of two waves of a quantitative sociological survey. The article draws on two comparable datasets stemming from a nationwide sociological survey of attitudes to housing issues implemented in the Czech Republic as „Housing Attitudes 2001“ and „Housing Attitudes 2013“. The analysis was conducted in two stages. In the first stage, pairwise correlation analysis was used to identify variables that are significantly associated with a measure of overall satisfaction with one’s current housing situation. In the second stage, multiple linear regression was used to test the significance of these variables. The goal was to find factors that independently predict the respondent’s overall housing satisfaction when controlling for other variables included in the regression model. Overall housing satisfaction among Czech citizens increased over the 2001-2013 time period. What remains is that the highest levels of satisfaction are exhibited by people in owner-occupied houses and the lowest by those living in rented flats (whether privately or from local authorities) in large-scale projects. In addition to tenure and type of dwelling, the key factors of overall satisfaction include perceived size of dwelling compared to number of cohabitants. Other factors include socioeconomic characteristics reflecting respondent´s status in the social structure - primarily household income and secondarily respondent´s economic status (unemployment). The category of people living in flats was examined separately. Whereas people living in large-panel system (LPS) buildings were less satisfied with their housing situation than those living in brick houses in 2001, the difference was no longer discernible in 2013. The increased attractiveness of LPS housing may be a result of remodelling and reconstruction over the time period of interest. There are also spatial differences in overall housing satisfaction. People from major cities are less satisfied with their housing situation than those living in smaller settlements. This variation is primarily caused by differences in the composition of the dwelling stock and overall characteristics of housing. A specific situation exists in the smallest municipalities with a population under 1000 where the lower levels of housing satisfaction are probably associated with lower access to and variety of local amenities. Finally, albeit overall housing satisfaction among Czechs grew on average over the time period studied, the social inequalities in overall housing satisfaction did not diminish. Especially people of lower social status and belonging to the „lower housing class“ are less satisfied than the rest of the population., Ladislav Kážmér, Irena Boumová., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

29884. Spokojenost s celkovým pracovním životem: co představuje a s čím souvisí?

Creator:
Jan Červenka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, Česko, Czechia, quality of working life, overall working life satisfaction, subjective well-being, 18, and 3
Language:
Czech
Description:
Pracovní život je jedním z významných faktorů, které ovlivňují celkovou kvalitu života a životní spokojenost. Měření jeho kvality je předmětem zájmu řady projektů a výzkumů, jež byly v uplynulých letech realizovány také v České republice. Následující text se věnuje nejobecnějšímu indikátoru kvality pracovního života, jímž je spokojenost s celkovým pracovním životem. Analyzuje jeho vztah ke spokojenosti s životem celkově a k jeho mimopracovním aspektům, jakož i jeho vztah ke spokojenosti se současným zaměstnáním. Výsledky analýzy ukazují, že spokojenost s celkovým pracovním životem je obecnější kategorií než spokojenost se současným zaměstnáním a že je podstatně více provázána s celkovou životní spokojeností než samotná spokojenost se současným zaměstnáním, přičemž se od obou dostatečně odlišuje, aby mohla být považována za samostatný validní indikátor., Working life is one of the important factors that affect overall quality of life and subjective well-being. Measuring its quality has been the focus of many recent projects and surveys implemented in the Czech Republic. The following text deals with the most general indicator of the quality of working life, namely overall working life satisfaction. It analyzes the relationship of this indicator with subjective well-being and its non-work aspects as well as with current job satisfaction. The results show that overall working life satisfaction is a broader category than current job satisfaction, it is much more closely related to subjective well-being than the latter, and it differs from the latter sufficiently to be considered a valid specific indicator., Jan Červenka., and Seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

29890. Spoločníci v Čičmanoch

Creator:
Švecová, Soňa
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
regional history, division of property, housing in rural areas, companions, and village Čičmany (Slovakia)
Language:
Czech
Description:
a1_Ein.spezifisches Charaktermerkmal der Wohnungsverhältnisse in manchen Gebieten der Slowakei liegt in der Erscheinung, da mehrere verwandte oder nichtverwandte Familien gemeinsam ein Haus bewohnen. Gegenstand dieser Studie sind Fragen, die das Zusammenwohnen im mittelslowakischen Gebirgsdorf Čičmany betreffen. Den Ausgangspunkt für die Beschreibung und Analyse dieser Wohnungsverhältnisse liefert das unter den dortigen Ortsbewohnern, die der früheren Wohnverhältnisse eingedenkt sind, gesammelte Material. Die Einwohner von Čičmany nährten sich vorwiegend von Landwirtschaft und Schäferei. In vergangener Zeit bestanden für die Familien geringe Möglichkeiten aus Čičmany zu übersiedeln. Der Wohnungsaufenthalt der Bezirkseinwohner hing von den Vermögensverhältnissen der Familien insofern ab, als in jeder Generation das väterliche Vermögen auf so viele Teile aufgeteilt werden musste, als in den Familien an Söhnen vorhanden war (dieTöchter heirateten gewöhnlich äusser Haus ohne Vermögensansprüche). Nachdem die Familien ihre Anteile untereinander aufgeteilt und die Familien der Söhne aufgehört hatten, gemeinsam zu wirtschaften und sich gemeinsam zu verpflegen, bot sich ihnen nicht immer die Möglichkeit, sich eine selbständige Wohnung anzuschaffen, zu übersiedeln oder sich ein eigenes Haus zu bauen. Da das gesamte Vermögen, also auch Haus und Hof aufgeteilt wurde, bewohnten die Familien denjenigen Hausteil, der ihnen zufiel. Die Wohnsitze von Čičmany hatten bis Anfang unseres Jahrhunderts grösstenteils nur einen warmen und hellen Raum, eine Stube, die übrigen Räume des Hauses, der Flur und die Kammern waren kühle und dunkle Räume. Manche dieser Kammern (1-3 an der Zahl) befanden sich im Erdgeschoss, im unteren Teil des Hauses neben den Flur, weitere Kammern befanden sich im Bodenraum über den Erdgeschosskammern oder über der Stube. Bei der Teilung des Hauses konnten die Kammern nach der Anzahl der Brüder oder der Söhne des Vaters zugeteilt werden: wenn 6 Kammern vorhanden waren und 2 Brüder untereinander teilten, erhielt jeder von ihnen 3 Kammern, bei 3 Geschwistern erhielt jeder 2 Kammern usf. Ein einziger warmer und heller Raum, die Stube, konnte nicht anders als ideal auf Winkel aufgeteilt werden, wo jede Familie ihr Bettlager hatte. Die übrige Stubeneinrichtung, den Backofen, den Feuerherd und den Tisch gebrauchten die so gesonderten Familien gemeinsam, auch wenn jede Familie für sich selbst gekocht und ihren Platz am gemeinsamen Tisch eingenommen hatte. Oft kam es vor, dass sich eine Familie für ihren Stubenwinkel einen eigenen Tisch gekauft hatte (Diagr. 5)., a2_Den Familien stand nicht nur das Recht zu im Hause zu wohnen und ihren Wohnungsteil zu benutzen, sondern sie konnten auch ihren Teil verkaufen und zwar unabhängig den Stubenteil und die Kammer. So konnten die Mittwohner, wie die Ortsheimischen, die zusammenwohnenden Familien nannten, wechseln, nachdem sie ihren Wohnungsteil an eine andere Familie verkauft hatten. Deshalb waren die mitwohnenden Familien nicht nur Verwandte, sondern auch Familien ohne verwandtschaftliche Beziehungen. Wenn die Familie während der Zeit einer Generation keine Möglichkeit hatte, in ein selbständiges Haus einzuziehen, wuchs im betreffenden Wohnungsteil eine weitere Generation heran, sodass der ursprüngliche Teil, sei es die Hälfte, ein Drittel usf. weiter aufgeteilt werden musste, sofern die verheirateten Geschwister nicht mehr zusammenwirtschaften wollten. So kam es oft vor, dass nicht jede Familie einen gleichen Hausanteil besass. Oft unterschieden sich die Anteile der einzelnen mitwohnenden Familien ihrem Ausmasse nach von einer Wohnungshälfte bis zu einer geringen Raumfläche. Die Zahl der Mitbewohner des Hauses hatte jedoch ihre realen Grenzen, welche von den Verhältnissen der Wohnung abhingen. Der enge Stubenraum diente nicht allen Familien bzw. allen Mitgliedern der mitwohnenden Familien als gemeinsamer Schlafraum. Vor allem wurden auch die Kammern als Schlafräume benützt. Daher traf ich bei den dieser Verhältnisse kundigen Einheimischen keine solche Fälle vor, da ein Haus von mehr als acht Familien bewohnt wurde (s. Familien-Diagramm)., a3_Die allgemeine Tendenz, notdürftigen Wohnungsverhältnissen zu entgehen, löste jede Familie nach eigenen Vermögensmöglichkeiten: die Familien konnten ihren Hausteil verkaufen und in einem anderen Haus käuflich einen grösseren Anteil erwerben oder ihr eigenes selbständiges Haus bauen, gewöhnlich auf dem Grundstück, das zum ursprünglichen Haus gehörte. In solchen Fällen gibt es in Wirtschaftshöfen oft Häuser, deren Bewohner ein gemeinsames Quartier bewohnt hatten. Oft wurde das Zusammenleben von Mitwohnern durch Brände liquidiert, worauf sich jede Einzelfamilie durch neuen Bau verselbständigt hatte. Ein definitives Ende verursachten der Mitwohnerschaft wirtschaftliche Verhältnisse, die seit dem zweiten Jahrzehnt unseres Jahrhunderts den Familien ermöglicht hatten, dauernd ihre Gemeinde zu verlassen und ausserhalb dieser ihren Lebensunterhalt zu finden, wodurch sie andererseits der Unterkunftsnot in der Gemeinde selbst Abhilfe boten. Heute aber erinnert sich nur noch die ältere und mittlere Generation an die Mitwohnerschaft von mehreren Familien in einem Hause. Diese Generationen sind authentische Zeugen des Zusammenlebens von Mitwohnern, das in der Gemeinde vor einigen Jahrzehnten unterging und den gegenwärtigen Ansprüchen auch in der Wohnkultur die Bahn freigelegt hatte., and Článek zahrnuje poznámkový aparát
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1922 to 2024

View larger »