Laser beam of the infrared pulsed Nd:YAG laser was used to re- melting PVD (Physical Vapour Deposition) coatings on the steel substrates. Processing parameters such as pulse energy, pulse length and frequency were optimized according surface temperature. Multimode beam diameters about some millimetres were computed and adjusted in the suitable distance from focus plane. High laser power re-melting decreases their porosity, increases adhesion to basic material. In case of high laser energy gas vapours escape from basic material and cause fissures, re-melted surfaces have to be carefully controlled. New approach to evaluation of the quality surface structure was realized by laser confocal microscopy. Direct measuring or 3D surface model is possible with resolution less than hundred nanometres, depressions along laser beam path or rises on the laser spot edges were determined. Particles and grains with dimensions about one micron in re-melting structures can be observed better then by optical microscopy. Parallel measurements of the surface roughness were realized by the contact inductive profilometer Talysurf, collected data were displayed by software tool Talymap in a plane or spatial pictures. and Jednou z mnoha aplikací pulsního Nd:YAG laseru je přetavování tenkých nitridových vrstev, nanesených metodou PVD (Physical Vapor Deposition) na ocelové substráty. Očekávaným výsledkem je snížení porosity vrstev a zvýšení adheze k základnímu materiálu. Pro optimalizaci parametrů procesu byla provedena řada experimentů s proměnnou energií, délkou a frekvencí pulsu a v různých vzdálenostech povrchu vzorku od ohniska. Se zvyšující se hustotou plošné energie laserového svazku dochází k vypařování základního materiálu a trhlinám ve vrstvách. Proto je důležitá následná analýza, která byla provedena moderními metodami: laserovou konfokální mikroskopií a snímáním povrchu na kontaktním profilometru Talysurf. Získaná data převádí počítačové programy na plošná a prostorová zobrazení v různých modifikacích - profily, kontury, fotosimulace apod.
Media Tenor tracked media coverage of political parties in periods of three months prior to elections to the Chamber of Deputies in 2006 and 2010. Czech Social Democratic Party enjoyed overwhelming media prevalence in a first analyzed period, Civic Democratic Party prevailed in 2010. Neither of instances resulted in a highest voting outcome for the most covered party. The research confirmed private news services to be keeping conservative approaches while (not) presenting new and not well-known political groups. They covered TOP 09 Party and Public Affairs Party (Věci veřejné) rather marginally in 2010. Researchers focused also on a coverage of chairmen of main parties and air-time enjoyed by politicians to quote own party or co-party members., Štěpán Sedláček, Pavel Herot., and Obsahuje seznam literatury
This study concerns the comparison of possibilities of SPM and SEM techniques for characterization of solar cells. Advanced characterization of optoelectronic devices demands several microscopic techniques based on different physical principles with nano- and micro-meter resolution in order to localize nanosize features of device structure. SPM and SEM illustrate surface texturization at micro- and nano-scale, and thus are powerful instruments of nanotechnology. and Zvyšování kvality a účinnosti nových měřicích metod přispívá k pokročilé charakterizaci optoelektronických součástek a zařízení. Tyto metody využívají pro přesnější zkoumání vlastností struktur několik mikroskopických technik, které jsou založeny na fyzikálních principech ovlivněných nano a mikrorozměry zařízení. Tato studie porovnává možnosti SPM a SEM metod pro charakterizaci solárních článků. Metody SPM a SEM znázorňují povrchovou strukturu v mikro a nanoměřítku, a tudíž jsou silným nástrojem nanotechnologie.
The paper derives fundamental formulae for calculation of large deformations of circular axisymmetric elastic membranes under uniform pressure and then presents and compares several possible solutions. The thorough study gives reader an opportunity to query the matter in detail and therefore to understand the limitations which can occur during calculations of large deformations of membranes. and Práce detailně odvozuje základní vztahy pro výpočet velkých deformací kruhových axisymetrických elastických membrán zatížených rovnoměrným tlakem a následně představuje a srovnává několik možných řešení. Hloubka studie nabízí čtenáři možnost podrobně nahlédnout do problematiky, a tedy dostatečně porozumět úskalím, která při výpočtech velkých deformací membrán mohou nastat a nastávají.
Both drainage and surface stream runoff and water quality were measured on drained sites in the upper part of the Cerhovický potok catchment (Beroun district, Czech Republic). A few extreme precipitation - runoff situations were observed over the period 1994-1999, of which a flood wave with the fourth highest peak runoff was monitored and evaluated in detail as to the concentrations of nitrate both in the stream runoff and in the drainage discharge. In addition, average annual concentrations and average annual nitrate yields in the runoff from drained agricultural lands and undrained, prevailingly forest lands were estimated on the basis of regular monthly monitoring. In the course of the fourth highest runoff wave, the quality of water was sampled frequently and soil moisture contents and groundwater levels were also measured. The concentrations of nitrate and the specific yield of nitrate (kg d-1 ha-1) in the runoff generated on different sites were compared. It was found that, during extreme flows, the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in drainage runoff from agricultural lands exceeds 6.3 times the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in surface runoff from the entire catch-ment. The nitrate concentrations did not vary much in time during the extreme flow event. The leaching of nitrate was particularly intensive during the non-vegetation period, due to a higher water saturation of the soil. Some technical and agronomic measures for reduction of nitrate yields during high flow periods are discussed. and Na odvodněných pozemcích povodí Cerhovického potoka (okr. Beroun) byly dlouhodobě sledovány povrchové a drenážní odtoky a jejich kvalita. V období 1994 - 1999 se vyskytlo několik extrémních srážkoodtokových situací, z nichž čtvrtá nejvyšší odtoková vlna byla podrobně monitorována a vyhodnocena z hlediska koncentrace dusičnanů, jak ve vodách v toku, tak z plochy odvodněné. Na základě pravidelného měsíčního monitoringu byla vyhodnocena průměrná roční koncentrace dusičnanů ve vodách odtékajících ze zemědělsky a lesnicky využívaných pozemků. Současně byly měřeny vlhkosti půdy a sledovány hladiny podzemní vody. Odnosy a koncentrace NO3 byly porovnány podle jednotlivých charakteristických ploch a bylo zjištěno, že v době extrémních průtoků převyšuje specifický odnos dusičnanů z drenáže 6,3-krát specifické odnosy[kg den-1 ha-1] ve vodách z celého povodí. Koncentrace NO3 se v průběhu odtokové vlny příliš nemění. Proces vyplavování dusičnanů je v důsledku vyššího stavu nasycení půd vodou intenzivní zejména v mimovegetační době. V diskusi jsou uvedena některá technická a agrotechnická opatření, jimiž lze vyplavování dusičnanů v době vyšších odtoků snížit.
The paper gives the comparison of results of total joint artificiant wear measurement with simulation carried out using the knowledge of its mechanical wear. The used methods are the 3D scaning profilometry topografie and Fourier profilometry. The results are compared with the latest used measurement method - gravimetry. The uncertainties of methods are not introduced in text but only the primary results of measurements, which are the basic of methodology of verification of possibility of application of these methods for the given purpose.
V tomto příspěvku se budeme zabývat srovnáním snímků získaných při pozorování stejných objektů pomocí optické mikroskopie v blízkém poli (NSOM) a pomocí mikroskopie atomové síly (AFM). Pozornost bude soustředěna na tři vybrané objekty anorganického charakteru vyskytujcí se v různých oblastech fyziky, chemie a techniky. Bude se jednat o kalibrační mřížku pro mikroskopy atomové síly, holografickou desku a hliníkovou masku. Kromě toho prodiskutujeme výhodnost kombinace snímků AFM na jedné straně a snímků NSOM na straně druhé z hlediska jejich aplikace při kvalitativním i kvantitativním studiu různých objektů, které jsou vhodné pro zkoumání výše zmíněnými technikami., Petr Klapetek, Ivan Ohlídal., and Obsahuje seznam literatury
The article suggests some new ways of understanding the ‘place’ of the St George sculpture in the court art of the second half of the 14th century, inspired primarily by the Italian milieu. The composition of the sculpture, the type of the saint’s armour and hairstyle, and, among other things, the fauna that decorates the pedestal all reveal the Italian influence.
In the introduction, the author summarises the conclusions of the older Hungarian and German research on the work, documented in the sources, of the metalworkers Martin and George of Klausenburg (Kolozsvár, Cluj) in Great Oradea (Nagyvárad), in connection with the Prague St George sculpture. (The author regards the monumental equestrian statue of St Ladislaus there, commissioned by the bishop in 1390, as a possible response to the famous bronze Regisole monument, returned in 1335 after twenty years from Milan to Pavia [‘secunda Roma’], where it embodied the independence of the town.) The author recalls Viktor Kotrba’s (1969) publication treating the major restoration of the sculpture by Julius Schneider from Munich in 1941–1942. She also draws attention to the contribution made by Ernő Marosi in his recent works on the subject of the Prague sculpture (1995, 1999). Likewise, she recalls a half-forgotten chapter of Czech research on the development of the cult of St George under Charles IV, documented by the relic ‘vexillum sancti Georgii’ in the St Vitus treasure in 1355 and the ‘caput draconis’ at Karlštejn (Olga Pujmanová, 1980 and Barbara Drake Boehm, 2006). In the future, given the fact that the sculpture may have been imported, it will be necessary to return to this subject in a more detailed study of the diplomatic contacts between the Luxembourg and Anjou courts during the negotiations of the marriage of Charles’ son Sigismund to Maria, heir to the Hungarian Kingdom, and later under Sigismund’s rule.
The sculpture cannot be classified as an equestrian monument. It depicts the culminating moment of the St George legend of Jacobus de Voragine, when the saint on horseback strikes the dragon to the ground with his lance, so that the princess can then lead it off, attached to her belt, to the liberated city. The composition is defined by the main vertical axis, represented by the (lost) lance, around which the horse, rider and dragon turn. Among medieval monuments, it is the only surviving execution of this motif in a large, three-dimensional bronze work. The motif, with its dynamic, revolving composition, is frequently found in paintings and reliefs. The unusually precise, realistic rendition of the anatomy of the horse and the lizards and grass-snakes depicted on the pedestal (this type of snake [Pseudopus apodus] was only to be found in the South of Balkans) and the attention to detail in the treatment of the armour and saddle, indicated a heightened interest in the real world of nature and objects and in the use of casts (see Cennino Cennini, the Carrara court in Padua in the 14th century). In these respects, the sculpture resembles court works of art in gold. The sculpture was also probably made at one of the courts, which fostered the cult of St George. In addition to the Anjou court, the author mentions examples from the Visconti court. Aside from reliefs and small statues, she draws attention to the closest analogy to the Prague sculpture: the illusive painting of a St George sculpture on a bracket, executed by Giovannino di Grassi on the jamb of the northern sacristy in the Milan cathedral in 1395. On that occasion, Giangaleazzo was elevated to a dukedom by Václav IV, King of Bohemia and of the Romans (or rather, by his plenipotentiary Beneš of Choustník).
Even if, in the future, the court at which the Praguesculpture was made is identified, along with the personwho commissioned it and the person who designed the model (including confirmation of the role of the brothers of Cluj), even if the journey of the sculpture to Prague is reconstructed, the work will remain a testimony to the inspiring influence of the northern Italian milieu. and Příspěvek se snaží naznačit některé nové cesty k pochopení „místa“ sousoší sv. Jiří ve fondu dvorského umění druhé poloviny 14. století, inspirovaného především italským prostředím, kam náleží svou kompozicí, typem světcova zbroje i účesu a mimo jiné též faunou, vyvedenou na soklu.
Autorka nejprve v úvodu rekapituluje základní poznatky staršího maďarského a německého bádání, pokud jde o prameny doloženou činnost kovolijců Martina a Jiřího z Klausenburgu (Kolozsvár, Cluj, Kluž) ve Velkém Varadíně (Nagyvárad) ve vztahu k pražskému sousoší (tamější monumentální jezdecký pomník sv. Ladislava, objednaný biskupem v roce 1390, vidí autorka jako možný ohlas
v té době proslulého bronzového pomníku Regisole, vráceného v roce 1335 po dvaceti letech z Milána do Pavie [„secunda Roma“], kde ztělesňoval její nezávislost). Připomíná zveřejnění velkého restaurátorského zásahu mnichovského Julia Schneidera v letech 1941–1942 Viktorem Kotrbou (1969) a vyzdvihuje přínos posledních
prací Ernőho Marosiho na téma pražského sousoší (1995, 1999). Podtrhuje rovněž připomínku pozapomenuté kapitoly českého bádání stran rozvoje kultu sv. Jiří za Karla IV., doloženou relikvií „vexillum sancti Georgii“ ve svatovítském pokladu k roku 1355 a „caput draconis“ na Karlštejně (Olga Pujmanová, 1980 a Barbara Drake-Boehmová, 2006), kterou bude třeba v budoucnu s ohledem
na možný import sousoší doplnit detailnějším studiem diplomatických styků mezi dvorem Lucemburků a Anjouovců během vyjednávání sňatku Karlova syna Zikmunda s dědičkou uherského království Marií a poté za doby panování Zikmundova.
Sousoší nelze řadit mezi jezdecké pomníky. Zachycuje vrcholný moment svatojiřské legendy Jakoba de Voragine, kdy světec na koni přiráží kopím saň k zemi, aby ji mohla vzápětí princezna odvést na svém opasku k osvobozenému městu. Kompozice je podřízena hlavní vertikální ose, ztělesněné (ztraceným) kopím, kolem které se kůň, jezdec a saň otáčejí. Představuje ve fondu středověkých památek jediné dochované převedení tohoto motivu – doloženého hojně v malbě i reliéfech a uzavřeného do dynamické rotující kompozice – do monumentálního trojrozměrného díla v bronzu.
Neobyčejně přesné, z reality odvozené vyjádření anatomie koně, na soklu zobrazených plazů (například blavor žlutý je domovem na jihu Istrie, Dalmácie, Balkánu), až drobnopisné propracování detailů zbroje a sedla poukazují na zvýšený zájem o reálný svět přírody a věcí a na užívání odlitků (viz Cennino Cennini, dvůr Carrarů v Padově 14. století) a posunuje sousoší až k zlatnickým dílům dvorského umění. Pro některý z dvorů, na němž byl kult sv. Jiří
pěstován, asi také sousoší vzniklo. Autorka uvádí kromě dvora Anjouvců příklady z dvora Viscontiů – vedle reliéfů a drobné plastiky upozorňuje zejména na nejbližší analogii pražské sochy, iluzivní malbu sousoší sv. Jiří na konzole, provedenou Giovanninem di Grassi na ostění severní sakristie dómu v Miláně roku 1395 u příležitosti povýšení Giangaleazza na vévodu římským a českým králem Václavem IV. (respektive jeho zmocněncem Benešem z Choustníka). I v případě, že se v budoucnu prokáže vznik pražského
sousoší v konkrétním dvorském prostředí, najde se jeho objednavatel či autor předlohy (včetně potvrzení bratrů z Kluže) a zrekonstruuje se jeho cesta do Prahy, zůstane dílo především svědectvím inspirujícího vlivu severoitalského prostředí.
Studie se zabývá officiem ke sv. Scholastice, dochovaném ve středověkých hudebních rukopisech kláštera sv. Jiří na Pražském hradě., Barbora Kabátková., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 52, anglický abstrakt na s. 33