An analysis of the bones from the settlement in Brozany nad Ohří (Litoměřice district) dated to the Salzmünde phase of the Funnel Beaker culture revealed standard characteristics for the reconstruction of the paleoeconomic situation and provided information regarding several unusual and interesting finds. There is a distinct predominance of domestic animals over wild species, with cattle being the most prominent domestic species. A total of sixteen species of wild animals were identified. Interesting finds include pig skulls, a complete skeleton of a fox, bones from perhaps synanthropic field mice, a fragment of an eagle bone, a vertebra from a large salmonid fish, scales from asp and chub and an assemblage of eight probably intentionally perforated shells. The skeletal remains of eight puppies were found in two settlement features, and skeletal remains of three newborn humans were also found in two settlement features. The co-occurrence of puppies and newborns in the same context indicates their equal depositional status. The material also contains a number of bone artefacts. and Rozbor kostí pocházejících ze sídliště v Brozanech nad Ohří (okr. Litoměřice), datovaného do salzmündské fáze kultury nálevkovitých pohárů, přinesl jak standardní charakteristiku paleoekonomické situace, tak i informace o několika neobvyklých a zajímavých nálezech. V materiálu výrazně převládají domácí zvířata nad divokými a mezi domácími zvířaty dominuje tur. Divokých živočichů bylo detekováno celkem 16 druhů. Zajímavými nálezy jsou kompletní lebky prasat, skelet lišky, kosti snad synantropních myšic, fragment kosti orla, obratel velké lososovité ryby a kumulace šupin bolena a jelce a soubor osmi perforovaných lastur velevrubů. Ve dvou sídlištních objektech byly nalezeny pozůstatky celkem osmi štěňat a ve dvou sídlištních objektech byla nalezena torza kostřiček tří lidských novorozenců. Unikátní je spolu-výskyt štěňat a novorozenců v témže kontextu naznačující jejich rovnocennost při deponování. Materiál obsahuje i soubor kostěných artefaktů.
A new species, Castosyringophilus meropis sp. n., found in quills of feathers of the European bee-eater Merops apiaster Linnaeus (Coraciiformes: Meropidae) is described. This new species is close to C. claravis Skoracki et Glowska, 2008 and differs, in females, by the presence apunctate coxal fields (vs sparsely punctate in C. claravis) and by the lengths of setae d1 145-180 µm, f2 170-185 µm and ag3 190-215 µm (vs d1 200-220 µm, f2 230-250 µm and ag3 150-170 µm). We present a vast mite material collected from bee-eaters originated from different localities in Europe, Asia and Africa, both breeding and wintering grounds of this bird. It indicates that the whole world population of the European bee-eater is parasitised by this quill mite species., Maciej Skoracki, Martin Hromada, Bozena Sikora., and Obsahuje bibliografii
Betasyringophiloidus Skoracki, 2011 is a genus of quill mites (Prostigmata: Syringophilidae) that is believed to contain mono-, steno- and polyxenous parasites associated with a wide range of passerine birds (Passeriformes) across the world. In this work we applied the DNA-barcode marker (mitochondrial cytochrome c oxidase subunit I gene fragment, COI) to verify whether Betasyringophiloidus schoeniclus (Skoracki, 2002) and Betasyringophiloidus seiuri (Clark, 1964) are actual steno- and polyxenous species associated with the currently recognised host ranges, or their populations are highly host-specific, cryptic species. Our results revealed that a population living on the Tristram's bunting Emberiza tristrami Swinhoe (Emberizidae) in Russia, so far classified as B. schoeniclus, is a new cryptic species Betasyringophiloidus emberizae sp. nov. Both topologies of the neighbor-joining and maximum likelihood phylogenetic trees as well as genetic distance (11.9% Kimura 2-parameter distance) (K2P) support species status of the mite population from E. tristrami. The same data support previously established conspecific status of B. seiuri found on the ovenbird Seiurus aurocapilla (Linnaeus) (Parulidae) (type host) and the northern waterthrush Parkesia noveboracensis (Gmelin) (Parulidae) and expand its range with a population found on a new host species Icterus pustulatus (Wagler) (Icteridae) with intraspecific K2P distance up to 1.9% and interpopulation distances ranging from 1.3 to 3.1%., Eliza Glowska, Lukasz Broda, Miroslawa Dabert., and Obsahuje bibliografii
Kosterní pozůstatky zvířat z archeologických výzkumů středověkých lokalit tvoří soubory kostí a fragmentů. Na archeo-oste - - ologickém pracovišti Ústav anatomie, histologie a embryologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno jsou tyto soubory hodnoceny a výsledky porovnávány s dostupnými literárními prameny. Ve spolupráci s archeology jsou výsledky uváděny do souvislosti s ostatními nálezy. Naše práce se zaměřuje na hodnocení kostí a fragmentů, které tvoří kuchyňský odpad, tedy kosti se stopami kulinárního opracování. Pro jejich úspěšné určení je mnohdy významný i nález canalis nutricius na fragmentech diafýz dlouhých kostí. Rozdělení kostí dle „kvality“ masa na kategorie A, B a C umožnilo prokázat rozdíl ve složení masité stravy na panských sídlech a vesnick - ých usedlostech či v podhradí. Největší podíl v souborech tvoří často kosti skotu (až 56 %). Chov tohoto druhu byl oblíben nejen pro maso, ale i další možnosti využití. Naopak kosti malých přežvýkavců (ovce a kozy) byly v souborech zastoupeny maximálně do 17 % z důvodu omezené užitkovosti těchto zvířat. Rovněž kosti prasat tvořily menší podíl, zpravidla ne více než 10–30 %. Spotřeba vepřového masa odpovídá způsobu středověkého chovu prasat, zvířat s jednostranným využitím. Koňské kosti se stopami kuchyňského opracování tvořily jen malý podíl (nejčastěji do 4 %). Jen výjimečně byl jejich počet vyšší a to v souvislosti se specifickou situací ve studované lokalitě. Dělení kostí (nejčastěji sekáním) ukazuje na způsob řeznického a kuchyňského zpracování masa poražených zvířat. Všechny tyto výsledky jsou důležitým zdrojem informací o masité složce stravy středověké populace v různých sociálních prostředích, Animal skeletal remains from archaeological research of medieval localities create collections of bones and fragments. These col - lections are evaluated in archaeo-osteological detachment of Department of Anatomy, Histology and Embryology of University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno. Results are compared with accessible literary sources and in cooperation with archaeologists are correlated to other findings. This paper is focused on bones and fragments which create the kitchen waste. Successful determination can be notably sup - ported by finding of canalis nutricius on diaphysis of long bones. By the help of dividing bones into categories (A, B, C) according to “worth” of meat was facilitated documentation of differences in consum - mation of meat in aristocratic seats and rustic houses. The highest share was very often formed by cattle bones (up to 56 %). Breeding of this animal species was favourite not only for its meat but also for other possibilities of utilization. On contrary bones of small ruminants (sheep and goat) were presented only in smaller amount (up to 17 %) on the ground of their limited utility. Also participation of pig bones was lower (not more than 10–30 %). This rate of usage of pork meat is in accordance with the level of medieval breeding of pigs – animals with one-side usage. Only small parts of findings (up to 4 %) were formed by horse bones with trace of culinary processing. Higher number was very rare and always related to specific situation in the locality under study. Cutting of bones (mostly by chopping) shows the way of slaughter and culinary processing of meat. All these results are considered to be an important source of information about meaty component of food of medieval population in various social rank., Václav Páral, Martin Pyszko, and Literatura