Search

Start Over Subject 00 Date Unknown

1842. Sociální inovace: doba hledání a tříbení

Creator:
Loudín, Jiří
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, sociální inovace, netechnologická inovace, sociální cíle, sociální podnikání, social innovation, non-technological innovation, social goals, social entrepreneurship, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Přehledová studie sle duje a analyzuje proměny pojmu sociální inovace. Na základě silné společenské poptávky se z původně dílčí, teoreticky nediskutované a nefi xované kategorie stává kategorie obecná. Pokrývá širokou oblast nemateriálních inovací a zároveň se profiluje jako aktivita normativní a intencionální, zaměřená na obecně uznávané sociální cíle. Co do ideově-hodnotových orientací současných koncepcí sociálních inovací studie identifi kuje kromě mainstreamu, který zůstává u otevřených hodnotových charakteristik, ještě směr emancipačně-mobilizační a  sociálně-tržně odpovědný. V epistemologické rovině se teoretici sociálních inovací hlásí především k  praktickému experimentování, pragmatismu, teorii komplexnosti a principům transdisciplinarity., This essay reviews and analyzes the development of the concept of social innovation. In the wake of increasing societal demand, an initially partial and undertheorized category has developed into a general concept, which covers a broad field of immaterial innovation and presents itself as a normative and intentional practice. Among various ideological orientations, the study identifies a mainstream approach with its open attitude towards values, emancipatory-mobilizing stance and a socially- and market-responsible approach. At an epistemological level, theorists of social innovation typically embrace practical experiments, pragmatism, complexity theory and the principles of transdiciplinarity., and Jiří Loudín.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1846. Sociologická technoimaginace

Creator:
Dvořák, Tomáš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
věda, sociologie, scientific visualization, technoimagination, modernization of vision, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The article introduces the concept of "sociological technoimagination" and delineates the field of visualitzations used in the social sciences: the various forms of graphs, schemes, and diagrams. It surveys the uses and funcitons of visualizations in sciences generally and places their development in the wider contex to the modernization of vision of the 19th century; examining the pioneering uses of visualization methods by Etienne-Jules Marey, Franci Galton or Otto Neurath. Gabriel Tarde´s account of statistic (from his Laws of Imitation, 1890) is reinterpreted in regard to both the nature and social roles of the sociological technoimagination., Tomáš Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1847. Sociologie jako cesta ke štěstí: česká verze

Creator:
Zdeněk R Nešpor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, štěstí, pokrok (filozofie), theory of science, happiness, sociologie - dějiny náboženství, sociologie a náboženství, česká sociologie, sociology - history of religion, sociology and religion, Czech sociology, progress, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Zájem současné sociologie a  dalších společenských věd o  výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla "štěstí“ poskytovat a  nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně náboženský charakter je patrný i  v  rané české sociologii v  dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později (někdy jen dočasně) u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v  meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a  Jana Duška. Z  hlediska vývoje české sociologie šlo o zcela okrajové postavy, ačkoli mnohé z  nich vynikly v jiných oblastech, jako celek jsou nicméně vyjádřením jednoho z  aspektů dobových teoretických úvah o  společnosti, jejím uspořádání a  vývoji, na  který by nemělo být zapomínáno. Zatímco T. G. Masaryka a pozdější akademické sociology "omezoval“ vědecký charakter jejich práce, a i pokud směřovali k  sociálnímu reformismu, oddělovali jej od  teoretické sociologie, "sociologie vedoucí ke štěstí“ nalezla plné uplatnění ve vizích a ambiciózních projektech těchto amatérských takésociologů - třebaže skončily faktickými nezdary nebo ani nedošly praktického naplnění, ostatně stejně jako v  případě jejich pravzoru, Comtova pozitivistického apoštolátu., The engagement of contemporary social sciences in happiness studies blurs the fact that, originally, it was sociology that offered to provide “happiness” with the intention of replacing religious approaches. The implicitly religious nature of the “happiness” movement was characteristic of early Czech sociology (e.g. Emanuel Makovička) and it was adopted by certain followers and epigones of T.  G. Masaryk as late as during the interwar years (Ladislav Kunte, R.  I.  Malý, Alexandr Sommer-Batěk, Jindřich Fleischner and Jan Dušek). Whereas Masaryk himself and academic sociologists as a  whole were “restricted” by the rules of scholarly work, or they made a clear distinction between their academic and social-reformist engagement, the afore-mentioned, predominantly amateur, sociologists fully employed “sociology as a way to happiness” in their ambitious visions and reformist projects. Th eir largely stillborn eff orts had (fortunately) a minimal impact on both society and the study thereof, but their efforts should not be forgotten entirely since they represent an important element of early Czech sociology., and Zdeněk R. Nešpor.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1849. Sociology’s rhythms: temporal dimensions of knowledge production

Creator:
Vostal, Filip
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, sociologie, theory of science, sociology, čas/časovost, zrychlení, kultura auditu, časový tlak, time/temporality, acceleration, audit culture, time-pressure, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
From the temporal perspective, this article examines shifts in the production of sociological knowledge. It identifies two kinds of rhythms of sociology: 1) that of sociological standpoints and techniques of investigation and 2) that of contemporary academic life and culture. The article begins by discussing some of the existing research strategies designed to “chase” high-speed society. Some, predominantly methodological, currents are explored and contrasted with the “slow(er)” instruments of sociological analysis composed of different, yet complementary, modes of inquiry. Against this background, the article stresses that it is through the tension between fast and slow modes of inquiry that sociology reproduces itself. The subsequent part explores the subjective temporal experience in contemporary academia. It is argued that increasing administration and auditing of intellectual work signifi cantly coshapes sociological knowledge production not only by requiring academics to work faster due to an increasing volume of tasks, but also by normalizing time-pressure. The article concludes by considering the problem as to whether the increasing pace of contemporary academic life has detrimental consequences for the more organic reproductive rhythms of sociology., Tento článek zkoumá proměny produkce sociologického vědění, a to z perspektivy temporality (časovosti). Odlišuje dva druhy sociologických rytmů: první souvisí se sociologickými hledisky and technikami zkoumání, druhý potom se současnou podobou akademické kultury. Článek se nejprve zabývá několika existujícími výzkumnými strategiemi určenými ke „stíhání“ vysokorychlostní společnosti. Některé, především metodologické proudy jsou podrobeny diskuzi a  porovnány s „pomalými/pomalejšími“ nástroji sociologické analýzy, sestávajících se z  odlišných, avšak komplementárních způsobů šetření. V  této souvislosti článek zdůrazňuje, že napětí mezi rychlými a  pomalými způsoby šetření tvoří reprodukční předpoklady sociologie. Následující část se zabývá subjektivní časovou zkušeností v  podmínkách soudobého akademického světa. Článek tvrdí, že zvyšující se adp ministrativa a auditování intelektuální práce značně spoluutváří výrobu sociologického vědění; a to nejen proto, že akademičtí pracovníci jsou díky vzrůstajícímu počtu úkolů nuceni pracovat rychleji, ale také kvůli normalizaci časového tlaku. Závěrem je pojednáno o tom, do jaké míry lze tvrdit, že tempo současného akademického života má neblahé důsledky pro organické reprodukční rytmy sociologie., and Filip Vostal.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1850. SOFSEM – mezinárodní setkání informatiků v Čechách

Creator:
Martin Řimnáč
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, akademie věd, academies of science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The 38th International Conference on Current Trends in Theory and Practice of Computer Science was held in Špindlerův Mlýn on January 21–27, 2012. SOFSEM (SOFtware SEMinar) is the annual international winter conference devoted to the theory and practice of computer science. Its aim is to present the latest developments in research for professionals from academia and industry, working in leading areas of computer science. In memory of Alan Turing, whose 100th anniversary is being observed during 2012, SOFSEM 2012 hosted a session on Turing machines. This session consisted of invited and contributed talks on Turing machines as the basic model of computability and complexity. SOFSEM 2012 was among the official Centenary Events of The Alan Turing Year. and Martin Řimnáč.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public