Search

Start Over Creator Jan Balon

2. Filantropie a sociální výzkum: poněkud opomíjená součást dějin sociálních věd

Creator:
Jan Balon
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, dobročinnost, sociální výzkum, theory of science, sociální vědy, social research, social sciences, Rockefellerova nadace, institucionální dějiny, philanthropy, Rockefeller Foundation, institutional history, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept "realistického“ výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd., This study reviews the book: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. It concentrates mainly on one part of Fleck’s account: on the analysis of the ways foundations and philanthropic organizations profiled and shaped the research agenda and the politics of knowledge in the social sciences. It is demonstrated how the definition of science promoted in the 1920’s by major American philanthropic foundations fundamentally changed the very idea of research and produced many institutional innovations. The relation of philanthropy and social scientific research is pursued both in a general sense, in terms of formative ideas in, uencing the development of social sciences and the actual scientific practice, and in relation to various national research traditions, the role of individual foundations and the activities of foundations aiming to promote their conception of scientific research. A special attention is paid to the Rockefeller Foundation, as its concept of “realistic” research significantly in, uenced the institutional history of the social sciences. This study also focuses on the style of writing, which is employed in contemporary texts on the history of foundations, especially in comparison with the still prevailing accent on the study of social science’s intellectual history., and Jan Balon.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Nové filosofie sociální vědy: realistická alternativa

Creator:
William Outhwaite and Jan Balon
Type:
model:article and TEXT
Subject:
sociální vědy, realismus (filozofie), social sciences, realism (philosophy), 18, and 3
Language:
Czech
Description:
This text provides a detailed examination of realism as a philosophy of natural science and its implications for the practice of social science. It also summarises some of the central themes of realism and its relations with other philosophical traditions. Realism is seen as essentially an ontological doctrine which means that it shares with neo-pragmatism a critique of the predominantly epistemological stress - most evident in rationalism - of much recent philosophy. It is argued that on the relation between science and philosophy, realism adopts intermediate position between the anti-philosophical philosophy of the pragmatists and the rationalist conception as the judge of science. In conclusion, new realist philosophy of science - newly defined against earlier versions of realism - is offered as a sufficient tool with which the endemic problems of the social sciences might be addressed., William Outhwaite, z angličtiny přeložil Jan Balon., Tento text je překladem vybrané kapitoly z knihy New Philophies of Social Science: Realism, Hermaneutics and Critical Theory, and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Teorie kulturní mezery: sociální věda a její publikum v díle Thorsteina Veblena a Williama F. Ogburna

Creator:
Jan Balon
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Veblen, Thorstein, 1857-1929, Ogburn, William Fielding, 1886-1959, sociální vědy, filozofie vědy, social sciences, philosophy of science, cultural lag, social science, audience, literary technology, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí "účelu" sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního (kritického a instrumentálního) pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový motiv "sebe-konfrontace" společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem "využitelnosti" vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy., The article analyses the theories of cultural lag elaborated by Thorstein Veblen and William F. Ogburn. In particular, it pursues two motives: how the relation between social science and its audience had been implied in their respective approaches, and how the “lag” argument had been employed in their view of the “purpose” of social science. It is demonstrated here that the essentially identical theory had been transformed in their “argumentative strategies” and “styles of writing” to fit their distinctive (critical and instrumental) concepts of social science. Veblen’s key motif of “selfconfrontation” of society is contrasted with Ogburn’s motif of “applicability” of knowledge with regard to reflections on literary technologies of science., Jan Balon., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. The Making of social theory

Creator:
Jan Balon
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, sociální teorie, styly psaní, komentář, interpretace, kánon, sociální vědění, social theory, styles of writing, commentary, interpretation, canon, social knowledge, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Tato studie se zaměřuje na způsoby, jakými se standardně vytváří sociální teorie, a to především z hlediska proměn stylu psaní textu. Tvrdí se zde, že celkově vzato způsoby psaní využívané v rámci sociální teorie jsou navzdory proklamacím spíše cvičením v systematickém uchopování zkoumaných jevu než akademicky vyzrálou činností usilující o řešení problému. Na několika vybraných historických příkladech „psaní“ sociální teorie je ukázáno, že neexistuje žádná standardní forma vytváření sociální teorie, jež by překračovala stádium "komentáře“. Na rozdíl od jiných stylů akademického psaní sociální teorie nepoužívá "komentář“ jako součást rozvíjení určité argumentace, nýbrž jako standardní a rutinní způsob vznášení poznávacích nároku. Komentář přitom není výchozí metodou pouze v současných z velké části edukačních a instruktážních podobách sociální teorie, zakládá také způsob práce vůdčích představitelů této oblasti, jejichž příspěvky jsou současnými sociálními teoretiky považovány za originální a hodné důkladné interpretace. Zde rozpracovaná argumentace naznačuje, že neschopnost dospět ke standardní podobě "vytváření“ sociální teorie je důsledkem skutečnosti, že je inspirace pro individuální, autentické, originální či kreativní myšlení čerpána ze zdrojů, jež jsou prostoupeny nepůvodností a často také velmi chaotickou a úpornou snahou prokázat koherenci myšlení, jež se určitým způsobem vztahuje k sociálnímu světu., This article analyzes the practice of making social theory in terms of the changing styles manifested in writing social theory texts. It is claimed that, taken generally, “writing” social theory has not moved beyond its most widespread form of being an exercise in the systematic treatment of the phenomena under study rather than being a genuine problem-solving activity. As demonstrated on selected historical examples of “writing” social theory, it seems evident that there is no standard form or style of “making” social theory apart from commentary. And that social theory, unlike related styles of academic writing, uses “commentary” not as a part of the argument being elaborated, but as a standard and routine way of making knowledge claims. It is argued here that commentary is not the basic method only in the contemporary and largely educational and instructive forms of social theory, but also in the supposedly original achievements of the field’s leading figures. The argument elaborated here suggests that the inability to arrive at a standard form of “making” social theory may be a consequence of individual, authentic, original, creative thinking drawing its inspiration from sources that are heavily derivative and sometimes permeated by very chaotic and strenuous efforts to demonstrate the coherence of the thinking that it some way refers to the social world., and Jan Balon.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public