Příspěvek pojednává o osobnosti a díle významného prvorepublikového experimentálního a technického fyzika Jaroslava Šafránka. I když se věnoval práci v celé řadě fyzikálních oborů, nejvíce v našich zemích proslul jako průkopník a propagátor televize., The article is devoted to the life and work of the experimental and technical physicist Jaroslav Šafránek who worked successfully in various branches of physics, i.e., solid state physics and materials science, magnetism, acoustics, medical physics, and physical electronics. In Czechoslovakia, he was a famous pioneer and propagator of the television. After WW II he served as a professor of medical physics at Charles university in Pilsen and Prague. This article contains unique pictures of original Šafránek‘s instruments from a collection held in the National Technical Museum in Prague., Jiří Jindra., and Obsahuje seznam literatury
Článkem bychom rádi připomněli osobnost Artura Pavelky (1903-1997), v jehož životě a činnosti se uzce prolnulo meziválečné univerzitní vzdělání v oboru matematiky a fyziky s hloubavým zájmem o filozofii a s pevnou křesťanskou vírou., The paper remembers Artur Pavelka (1903-1997), a Czech physicist, philosopher and priest, in whose life and career from inter-war university education in mathematics and physics to a deep interest in philosophy with firm Christian beliefs all of which comple mented one another., Emilie Těšínská, Jan Fischer, Jiří Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
O dopravních nehodách a jejich vyšetřování jsme slovem i obrazem informováni prakticky denně. Ne každý si ovšem v této souvislosti uvědomuje, že vyšetřování,m jehož cílem je odhalit viníka nehody, nespočívá v ničem jiném než v aplikaci fyzikálních poznatků, a to často i těch, s nimž se seznamuje mládež již na počátku středoškolského studia. V tomto díle rubriky "Ve zkratce" ukážeme, jak se jednoduché fyzikální poznatky uplatňují nejen při vyšetřování dopravních nehod, ale také při diskusi o bezpečnosti silničního provozu. and Lenka Czudková.
Na Fakultě chemicko-technologické (FChT) Univerzity Pardubice (UPa) je v rámci výzkumných záměrů, řady projektů mezinárodních i projektů národních studována příprava širokého spektra anorganických i organických materiálů a následně jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. Jedním ze zájmu chemiků je příprava sloučenin materiálů s pokud možno předem zadanými vlastnostmi a možnost cílenou volbou chemického složení a způsobu přípravy vlastnosti materiálů účelně modifikovat. Je nepochybné, že chemik musí využívat řadu moderních fyzikální metod k diagnostice a musí často úzce spolupracovat s fyziky. V tomto krátkém příspěvku se pokusíme čtenáře stručnou formou informovat o některých vybraných výzkumných tématech, která jsou na FChT aktuálně řešena a jejichž řešení bude i nadále věnována systematická pozornost. and Ladislav Tichý.
Na počátku let sedmdesátých byla výuka fyziky u nás pustá a prázdná. I oslovil Bůh služebníka svého Martina a ten počal shromažďovat dělníky i učitele philosophiae naturalis k společnému dílu na vinici Isaaca Newtona. I stalo se, že každé dítko dnes otvírá učebnici fyziky s radostí v líci a studentská hodnocení výuky na vysokých školách se musela zrušit, neboť vysoké ocenění přednášek z fyziky budilo zlou krev u ostatních pedagogů. I viděli Bůh a Newton, že je to dobré... and Jiří Langer.
Výzkumný program Sekce fyziky elementárních částic je uskutečňován, obdobně jako je tomu v této oblasti fyziky na celém světě, v rámci velkých mezinárodních kolaborací, které své experimenty provádějí v několika hlavních střediscích, kde jsou k dispozici mohutné urychovače. Ústředním mmotivem všech těchto experimentů je zkoumání struktury hmoty na subjaderných vzdálenostech a podstaty sil tam působících. Základní informace o současném stavu našich znalostí mikrosvěta, tvořící tzv. standardní model (SM), jsou shrnuty v článku k padesátému výročí založení FZÚ [1]. V něm najde čtenář také stručný přehled otevřených otázek dnešního SM a nástin teoretických směrů, které na tyto otázky SM hledají odpověď. Krátký přehled základních pojmů SM najde čtenář i v rámečku zařazeném v průběhu textu., Jiří Chýla a kol., and Obsahuje bibliografii
Hudba je umění, dá se řící, že dokonce nejabstraktnější forma umění. Mizí v okamžiku, ve kterém byla stvořena, a po většinu času ji lidé nebyli schopni uchovávat jinak než v paměti nebo nějakou formou notového zápisu. Ani notový zápis však nepředstavuje skutečný záznam hudby, je to pouze předpis pro její opětovné stvoření a úspěch tohoto procesu závisí na zručnosti a vkusu interpreta. Vnímání hudby a její krásy je jedinečnou výsadou každého člověka a doprovodné subjektivní pocity závisejí na individuálním vkusu a kulturní predispozici. Otázku subjektivního vnímání ponecháme psychologii a na tomto místě se pokusíme popsat hudbu objektivně. Ve skutečnosti však nepůjde o skutečný popis hudby samotné. Objektivně jsme schopni popsat pouze hudební teorii, tj. nauku o tom, jak tvořit zvuky a souzvuky tak, aby to našemu uchu znělo libě - tedy spíše jak nevytvářet hluk. Tvorbu neboli skládání a interpretaci hudby ponecháme příslušným géniům - skladatelům a interpretům., This article provides a description of the perception of sound, the characteristics of tone and physical principles of music theory. Melody and harmony are explained by Pythagorean tuning of the three, five, and seven tone scale of notation along with just and tempered tuning., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
O vzniku hudobných nástrojov majú asi všetky rasy a národy svoje báje a povesti. Starý zákon uvádza Kainovho potomka Jubala ako otca všetkých hrajúcich na harfu a píšťalu (1. M. 4/21), Gréci zase za pôvodcu píšťal považujú boha Pana, odkiaľ aj pochádza súčasný názov Panovej flauty. Názory moderných bádateľov sa rôznia, zhodujú sa však v tom, že prvé nástroje človek nevymyslel, ale skôr našiel, napr. korytnačí pancier ako nástroj bicí alebo primitívny luk ako nástroj strunový. O histórii hudby a hudobných nástrojov bolo napísaných množstvo kníh (napr. [1,2]). V tomto príspevku sa pokúsime popísať tvorbu tónov na najznámejšich hudobných nástrojoch používaných v modernej európskej hudbe z pohľadu fyziky (z kníh odporúčame napr. [3]). Tieto hudobné nástroje môžeme podľa mechanizmu tvorby tónu rozdeliť do troch hlavných skupín: strunové, dychové a bicie., The aim of this overview is to describe the basic physical principles of musical instruments currently used in western music. These instruments can be, with the respect to the mechanism of tone generation, divided into strings, woodwinds and percussions. The appearance of standing waves inside the instruments and the resulting consequences for the players are presented and discussed., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury