V článku jsou popsány aktivity jedné skupiny oddělení impulzních plastových systémů (IPS) Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., zaměřené na generaci EUV, resp. měkkého rtg. záření silnoproudými impulzními výboji. Je popsán Ar8+ laser pracující na vlnové délce 46,88 nm, jehož Ne podobné ionty jsou generovány pinčujícím kapilárním výbojem. Jeho záření je multivrstvým sférickým zrcadlem fokusováno na terč a zkoumá se čistá kvantová ablace pevných látek, která není doprovázena tepelnými účinky. Dále jsou zkoumány způsoby generace záření s kratší vlnovou délkou: je to jednak kapilára plněná dusíkem, která může zesilovat čáru Balmer-alfa přechodu vodíku podobného iontu dusíku 13,4 nm, jednak explodující Ag drátek ve vodě, který v ní vytvořil "kapiláru s kapalnými stěnami" naplněnou parami Ag, jehož Ni podobné ionty mohou zesilovat záření o vlnové délce 14 nm., Karel Koláček, Jiří Schmidt, Václav Prukner, Jaroslav Štraus, Oleksandr Frolov., and Obsahuje bibliografii
Článok sa zaoberá problematikou použitia generátorov pseudonáhodných čísiel v numerických metódach štatistickej fyziky. Na začiatku stručne oboznamuje s históriou metód Monte Carlo. Ďalej obsahuje popis jednoduchého algoritmu, ktorý pomocou náhodných čísiel vypočítá Ludolfovo číslo. V poslednej časti je predložený prehĺad známych generátorov a posúdenie ich vhodnosti pro použitie v metódach Monte Carlo., Michal Kaňok., and Obsahuje seznam literatury
Portrét amerického fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynález zobrazovacího polovodičového obvodu - CCD senzoru. and Rubrika: Nobelova cena za fyziku
Získat Nobelovu cenu je událost, která změní život. Bod zlomu. Mnoho lidí chce vědět, jak toho laureát dosáhl, a také se po něm žádá, aby dodal svůj životopis. To všechno a události provázející udělení Nobelovy ceny způsobí, že se každý z nás zamyslí nad svým životem, zavzpomíná a pokusí se vystihnout všechny události, které ho dovedly až do přítomnosti., George F. Smoot ; přeložil Ivan Gregora., and přeloženo z angličtiny
Věčně zmrzlá půda - permafrost - se v současnosti vyskytuje jen v polárních oblastech nebo vysoko v horách, kde je průměrná roční teplota povrchu trvale nižší než 0 °C. V dobách ledových se však permafrost vyskytoval i na dnešním území České republiky. Důkazy o tom byly získány geologickými [1] a geofyzikálními [2] metodami. V případě geofyziky se jedná o metodu rekonstrukce minulých klimatických změn z profilů teplota-hloubka měřených v současnosti v hlubokých vrtech [3]. Při jejím použití je třeba řešit rovnici vedení tepla v geotermických modelech nejsvrchnější části (první stovky metrů až kilometry) zemské kůry. Při studiu oblastí, kde se vyskytuje či vyskytoval permafrost, je potřeba při řešení rovnice uvážit uvolňovávní a pohlcování skupenského tepla při mrznutí, respektive tání podzemní vody, které provází vznik a zánik permafrostu. and Obsahuje seznam literatury
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury