Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Pískovcový reliéf: Merkur (okřídlená čapka) hraje na trubku, vedle sedí Argus (plášť, pastýřská hůl) a nábožně poslouchá. Vedle Arga sedí jeho pes, nalevo je Ió proměněná v krávu., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu severního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Štukový reliéf: Merkur (okřídlená čapka) drží v jedné ruce meč a ve druhé hlavu Arga (vousy), nalevo od něj leží na zemi bezhlavé Argovo tělo, vedle je kráva (proměněná Ió). Z oblaku přihlíží Juno., Vlček 1996#, 185-188., and Výjevem s Merkurem zabíjejícím Arga jsou reliéfy nad okny propojeny s Braunovými portály, na nichž se v horních reliéfech setkáváme třikrát s mýtem o Ió, kterou Jupiter skryl v podobě krávy před Juno.
Pískovcový reliéf: nalevo stojí Merkur (okřídlená čapka) a hraje na trubku, napravo spí nahý obr Argus, vedle něj sedí jeho pes., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu jižního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
V klenáku nad vchodem do budovy hlava vousatého muže s okřídlenou pokrývkou hlavy, na atice dva gryfové se znaky., Vlček 1996#, s. 246-247., and Hlava muže zdobí vchod do bývalé budovy České průmyslové školy. Průčelí zdobí reliéfy s motivy tradičních řemesel a výukových oborů, mezi nimi i novodobá odvětví (strojnictví, chemie), obchod reprezentuje poněkud atypické zobrazení Merkura (s vousy).