Bydžovská, Srp 2006#, s. 113-132, obr. 106. and V letech 1957-1959 vznikl rozsáhlý soubor abstraktních děl, která Šíma pojmenoval Orfeus. S námětem souvisel dopis, který Šíma zaslal Jiřímu Kolářovi, v němž objasňuje, co chtěl zachytit. Byly to vibrace světla (srov. Šmejkal 1988, pozn.3, s. 278).
Kresba. Figury v plenéru, v popředí poprsí ženy, k níž se blíží profil muže se zavřenýma očima. V pozadí náznak architektury, na horizontu balón a nápis ORFEUS., Bydžovská, Srp 2006#, s. 24, obr. 12. Havlíková 2008., and Ve 20. a 30. letech 20. století byly narážky na antiku předmětem dobového zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny.Motiv muže hledajícího svou ženu, v souvislosti s nápisem, odkazuje na mýtus o Orfeovi a Eurydice.
Na stropě sálu domunuje obdélná freska s figurální scénou v krajině. Orfeus sedí na skalisku, levou rukou drží nástroj (viola ?), za ním vlající plášť, kolem něho různá zvířata., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Preiss 2008#, 51.
V prvním patře nástropní a nástěnná malba. Proti vchodu mezi okny Diana (lukem), po pravé straně Merkur (okřídlená čapka), po levé straně Athéna (helmice, pancíř, kopí). Nad postavami malovaná obdélná pole s figurální výjevy. Na stropě nad okny putti s medailony, v nich hlavy umělců, vědců a filozofů s nápisy - MICHAEL ANGELUS BO A?, APOLONIVS.F, VITRVIVS ARCHITECT, POSIDONIOS?, XERXES F.I., ??ERVS POE, PHIDIAS SC, EVCIDES. Na stropě nad vchodem Smrt Archimeda (oslava oddanosti Vědě), po pravé straně vchodu Verpasián prohlíží plán colossea (alegorie Architektury), proti vchodu po levé straně Apellés portrétující Alexandra Velikého (alegorie Umění), po pravé straně Orfeus a zvířata (alegorie Hudby). Pod výjevy putti s atributy vztahujícími se k alegoriím (Architektura: putti se zahradním náčiním - hrábě, rýč, věnec, květiny; Věda: astronomické přístroje; Umění: putti opracovávájící hlavu sochy; Hudba: putti s hudebními nástroji - loutna, píšťaly). Na stropě Apollón ? drží sistrum, rozhazuje květiny, sedí na Pegasovi, kolem putti s girlandami.
Celý titul: Angeli Politiani Opera, quae quidem extitere hactenus, omnia, longe emendatius quam usquam antehac expressa: quibus accessit Historia de Conjuratione Pactiana in familiam Medicam, etc. Ms. notes.. pp. 665. Apud N. Episcopium Iuniorem: Basileae, 1553 (první vydání Aldus 1498). Exemplář pochází z jezuitské knihovny v Českém Krumlově, jezuitkská kolej zde byla zřízena 1586. and Polizianovo dílo "Favola d'Orfeo" z doby okolo roku 1480 je nejenom první světská hra, ale také první bukolická divadelní hra, která stojí u počátku obnovy antické pastorální tradice.
Kresba perem (412 x 322 mm). Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce., Preiss 1979#, 52, č. k. 77., and Kresba (značeno IV), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Olej na plátně (199 x 167 cm): Orfeus (věnec, antikizující oděv) sedí a hraje na harfu, okolo shromáždění zvířat., Slavíček 1993#, 239-240; Vlnas 2002#, 366 č. II/3.50., and Reiner převzal postavu Orfea i podobu jeho hudebního nástroje z obrazu Michaela Willmanna z doby kolem roku 1670 (Národní galerie, Wroclaw).