a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Vzestup obezity v posledních letech vedl k řadě studií, které se zabývaly vztahy mezi tělesnou hmotností v dětství a dosaženým vzděláním, výší příjmu a jinými socioekonomickými aspekty v dospělosti. Příspěvek navazuje na výzkumy, které byly zaměřeny především na akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou. Tyto výzkumy usilovaly o socioekonomickou, psychosociální a zdravotní analýzu příčin a důsledků školního prospěchu u této části populace. Cílem příspěvku je porovnání a shrnutí výstupů z těchto studií. Úvodní část přináší informace o aktuálním výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětské i dospělé populace ve světě a v naší zemi. Epidemie nadváhy a obezity a její posun do nižšího věku je spojován s větším ohrožením zdraví a s přidruženými vývojovými komplikacemi u současné i u budoucích generací: z uvedených důvodů nejde o okrajové téma. Akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou nelze zkoumat bez znalostí faktorů, které jsou pro rozvoj dětské nadměrné hmotnosti významné. Poznatky o časté a výsledné podobě socioekonomických a vzdělanostních výsledků u populace s nadváhou a obezitou v dospělém věku jsou samy o sobě vysvětlením toho, z jakých důvodů je nutné se zabývat výsledky podobně zaměřených výzkumů z předcházejících vývojových období. Závěrečné shrnutí je doplněno o náměty, jichž by bylo vhodné využít v tematicky navazujících studiích. and The rise of obesity in recent years has led to a number of studies about relationship between weight in childhood and the reached level of education, income and other socio-economic aspects in adulthood. This article follows previous researches which were focused mostly on the academic success of children and adolescents with overweight and obesity. These researches aimed for the socio-economic, psychosocial and health analysis of causes and consequences of school success rate within this part of population. The aim of this article is to compare and summarize the outputs of these studies.
The introductory part brings information about current occurrence of overweight in children and adults population in the world and in our country. The epidemic of overweight and obesity and its movement to a lower age is connected with greater risks for health and associated developmental complications for current and future generations, therefore this is not a marginal issue.
The academic success of children and adolescents with overweight and obesity cannot be studied without the knowledge of factors, which are significant for the development of children obesity. Findings about common and final form of socioeconomic and educational results within the population with overweight and obesity are themselves the explanation of why it is important to address the outputs of similarly focused researches form previous developmental periods. The final summary is supplemented by suggested topics, which should be used in thematically following studies.
Corpus AKCES 4 includes texts written in czech by youth growing up in locations at risk of social exclusion (AKCES/CLAC - Czech Language Acquisition Corpora) and ESF (OPVK CZ.1.07/2.2.00/07.0259), MŠMT (MSM0021620825), UK (P10)
Both, common gene variants and human adenovirus 36 (Adv36) are involved in the pathogenesis of obesity. The potential relationship between these two pathogenic factors has not yet been investigated. The aim of our study was to examine the association of obesity susceptibility loci with Adv36 status. Genotyping of ten gene variants (in/near TMEM18, SH2B1, KCTD15, PCSK1, BDNF, SEC16B, MC4R, FTO) and analysis of Adv36 antibodies was performed in 1,027 Czech adolescents aged 13.0-17.9 years. Variants of two genes (PCSK1 and BDNF) were associated with Adv36 seropositivity. A higher prevalence of Adv36 antibody positivity was observed in obesity risk allele carriers of PCSK1 rs6232, rs6235 and BDNF rs4923461 vs. noncarriers (χ2=6.59, p=0.010; χ2=7.56, p=0.023 and χ2=6.84, p=0.033, respectively). The increased risk of Adv36 positivity was also found in PCSK1 variants: rs6232 (OR=1.67, 95 % CI 1.11-2.49, p=0.016) and rs6235 (OR=1.34, 95 % CI 1.08-1.67, p=0.010). PCSK1 rs6232 and BDNF rs925946 variants were closely associated with Adv36 status in boys and girls, respectively (χ2=5.09, p=0.024; χ2=7.29, p=0.026). Furthermore, PCSK1 rs6235 risk allele was related to Adv36 seropositivity (χ2=6.85, p=0.033) in overweight/obese subgroup. In conclusion, our results suggest that obesity risk variants of PCSK1 and BDNF genes may be related to Adv36 infection., L. Dušátková, H. Zamrazilová, I. Aldhoon Hainerová, R. L. Atkinson, B. Sedláčková, Z. P. Lee, J. Včelák, B. Bendlová, M. Kunešová, V. Hainer., and Obsahuje bibliografii
Obesity in childhood increases the risk of obesity in adulthood and is predictive for the development of metabolic disorders. The fatty acid composition is associated with obesity and obesityassociated disorders. We investigated the relationship between serum fatty acids composition, adiposity, lipids profile, parameters of glucose metabolism and leptin. The study subjects were 380 adolescents aged 15.0-17.9 years. The study's variables included anthropometric measurements, levels of serum lipids and hormonal parameters. Individual fatty acids were determined in plasma by gas-liquid chromatography. Palmitoleic acid (16:1n-7, PA) significantly positively correlated with percentage of body fat. Saturated fatty acids in phospholipids (PL) positively correlated with BMI and percentage of body fat. PA content in all lipids classes positively correlated with total cholesterol (TC), HDL cholesterol, triglycerides (TG) levels. Stearoyl-CoA desaturase (SCD) activity positively correlated with percentage of body fat and positive correlations of SCD and PA level with leptin were found. Plasma PA content and SCD are associated with adiposity and leptin in obese adolescents. No significant correlation between PA level and insulin resistance was found. Palmitoleate positively correlated with TC, HDL cholesterol, TG and LDL cholesterol levels., P. Hlavaty, E. Tvrzicka, B. Stankova, H. Zamrazilova, B. Sedlackova, L. Dusatkova, V. Hainer, M. Kunesova., and Obsahuje bibliografii
1a_It has been known for many years that baroreflex sensitivity is lowered in hypertensive patients. There are several known factors implicating this association, e.g. high blood pressure leads to remodeling of the carotid arterial wall, to its stiffness and to a diminished activation of baroreceptors; leptin released from a fatty tissue activates the sympathetic nervous system etc. On the other hand, low baroreflex sensitivity (BRS, usually quantified in ms/mmHg) can be inborn. Studies on primary hypertension in children and adolescents have brought new information about the role of baroreflex in the development of an early stage of primary hypertension. BRS lower than 3.9 ms/mmHg was found in 5 % of healthy subjects. This value approaches the critical value for the risk of sudden cardiac death in patients after myocardial infarction and corresponds to the value present in hypertensive patients. A decreased BRS and BRSf (baroreflex sensitivity expressed in mHz/mmHg, index independent of the mean cardiac interval), was found not only in children with hypertension, but also in those with white-coat hypertension. This is in accordance with a single interpretation. The decrease of BRS/BRSf precedes a pathological blood pressure increase., 2a_The contribution of obesity and BRS/BRSf to the development of hypertension in adolescents was also compared. Both factors reach a sensitivity and a specificity between 60 % and 65 %, but there is no correlation between the values of the body mass index and BRS either in the group of hypertensive patients or in healthy controls. If a receiver operating curve (sensitivity versus specificity) is plotted for both values together using logistic regression analysis, a sensitivity higher than 70 % and a specificity over 80 % are reached. This means that low baroreflex sensitivity is an independent risk factor for the development of primary hypertension. Studies demonstrate that adolescents with increased blood pressure and with BRS under 7 ms/mmHg should be given care and intensively motivated to change their lifestyle including a change in diet and increase in physical activity., and N. Honzíková, B. Fišer.
The increased prevalence of obesity in children and its complications have led to a greater interest in studying baroreflex sensitivity (BRS) in children. This review of BRS in children and adolescents includes subtopics on: 1. Resting values of BRS and their reproducibility, 2. Genetics of BRS, 3. The role of a primarily low BRS and obesity in the development of hypertension, and 4. Association of diabetes mellitus, BRS, and obesity. The conclusions specific to this age follow from this review: 1. The mean heart rate (HR) influences the measurement of BRS. Since the mean HR decreases during adolescence, HR should be taken into account. 2. A genetic dependency of BRS was found. 3. Low BRS values may precede pathological blood
-pressure elevation in children with white-coat hypertension. We hypothesize that low BRS plays an active role in the emergence of hypertension in youth. A contribution of obesity to the development of
hypertension was also found. We hypothesize that both factors, a primarily low BRS and obesity, are partially independent risk factors for hypertension in youths. 4. In diabetics, a low BRS compared to healthy children can be associated with insulin resistance. A reversibility of the BRS values could be possible after weight loss.
Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování., a1_Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES)., a2_Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics., and Lucie Foltová, Šárka Portešová, Lubomír Kukla.
The aim of the study was to translate the Intrapersonal Curiosity Scale (InC) into the Czech language and to verify its factor structure and psychometric properties on the sample of grammar school students in the Czech Republic. The Intrapersonal Curiosity Scale InC is a 12-item tool that measures the tendency to inquisitively explore own identity and inner experience in order to better understand own inner self. The sample consisted of 1020 participants, of which 353 (34.6%) were boys, 665 (65.2%) were girls, and two participants (0.2%) did not state their sex or age. The authors compared several considered models using CFA. The results suggest that the original theoretical model, which calculates the total InC score as the sum of three mutually correlated subscales EPI, ROP and UEM, is still uncertain in the Czech version verified on a group of adolescents. In the authorsʼ opinion, the version with three factors with minor corrections fits to the data best of all compared models, although with a lack of evidence for the unidimensionality of the overall InC scale. In this model, verification of the weak invariance of the measurements was achieved when comparing girls and boys using MGCFA. Significant correlations of latent scores of EPI, ROP and UEM subscales with other assessed constructs were found., Cílem studie bylo adaptovat Škálu intrapersonální zvídavosti (Intrapersonal Curiosity, InC) do českého jazyka a ověřit její faktorovou struk-turu a psychometrické vlastnosti na souboru studentů gymnázií v České republice. Škála intrapersonální zvídavosti InC je 12položkovým nástrojem, který zachycuje tendenci zvídavě zkoumat svoji identitu a vlastní prožívání s cílem lépe porozumět vlastnímu nitru. Výběrový soubor tvořilo celkem 1020 participantů, z toho bylo 353 chlapců (34,6 %), 665 dívek (65,2 %) a dva participanti (0,2 %) svůj gender ani věk neuvedli. V rámci analýz autoři pomocí CFA porovnávali několik uvažovaných modelů. Výsledky naznačují, že původní teoretický model, který počítá celkový skór InC jakou součet tří vzájemně korelovaných subškál EPI, ROP a UEM, je u české verze ověřované na souboru adolescentů nejistý. Verze se třemi faktory dle názoru autorů odpovídá s drobnými korekcemi datům nejlépe ze všech porovnávaných modelů, byť s nedostatkem důkazů pro unidimenzionalitu celkové škály InC. Na tomto modelu bylo dosaženo ověření slabé invariance měření při porovnávání dívek a chlapců pomocí MGCFA. Byly nalezeny významné korelace latentních skórů subškál EPI, ROP a UEM s ostatními posuzovanými konstrukty., Martina Friedlová, Zuzana Vaculčíková Sedláčková, Miroslav Charvát., and Obsahuje bibliografické odkazy
Systolic blood pressure (SBP) changes control the cardiac interbeat intervals (IBI) duration via baroreflex. Conversely, SBP is influenced by IBI via non- baroreflex mechanisms. Both causal pathways (feedback - baroreflex and feedforward - non- baroreflex) form a closed loop of the SBP- IBI interaction. The aim of this study was to assess the age -related changes in the IBI - SBP interaction. We have non -invasively recorded resting beat -to- beat SBP and IBI in 335 healthy subjects of different age, ranging from 11 to 23 years. Using a linear autoregressive bivariate model we obtained gain (Gain SBP,IBI, used traditionally as baroreflex sensitivity) and coherence (CohSBP,IBI) of the SBP-IBI interaction and causal gain and coherence in baroreflex (Gain SBP → IBI , Coh SBP → IBI ) and coherence in non- baroreflex (CohIBI→SBP) directions separately. A non -linear approach was used for causal coupling indices evaluation (C SBP → IBI , C IBI → SBP ) quantifying the amount of information transferred between signals. We performed a correlation to age analysis of a ll measures. CohIBI→SBP and CIBI→SBP were higher than CohSBP→IBI and CSBP→IBI, respectively. Gain SBP,IBI increased and Coh SBP → IBI decreased with age. The coupling indices did not correlate with age. We conclude that the feedforward influence dominated at rest. The increase of Gain SBP,IBI with age was not found in the closed loop model. A decrease of Coh SBP → IBI could be related to a change in the cardiovascular control system complexity during maturation., J. Svačinová, M. Javorka, Z. Nováková, E. Závodná, B. Czippelová, N. Honzíková., and Obsahuje bibliografii