a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Vzestup obezity v posledních letech vedl k řadě studií, které se zabývaly vztahy mezi tělesnou hmotností v dětství a dosaženým vzděláním, výší příjmu a jinými socioekonomickými aspekty v dospělosti. Příspěvek navazuje na výzkumy, které byly zaměřeny především na akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou. Tyto výzkumy usilovaly o socioekonomickou, psychosociální a zdravotní analýzu příčin a důsledků školního prospěchu u této části populace. Cílem příspěvku je porovnání a shrnutí výstupů z těchto studií. Úvodní část přináší informace o aktuálním výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětské i dospělé populace ve světě a v naší zemi. Epidemie nadváhy a obezity a její posun do nižšího věku je spojován s větším ohrožením zdraví a s přidruženými vývojovými komplikacemi u současné i u budoucích generací: z uvedených důvodů nejde o okrajové téma. Akademickou úspěšnost dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou nelze zkoumat bez znalostí faktorů, které jsou pro rozvoj dětské nadměrné hmotnosti významné. Poznatky o časté a výsledné podobě socioekonomických a vzdělanostních výsledků u populace s nadváhou a obezitou v dospělém věku jsou samy o sobě vysvětlením toho, z jakých důvodů je nutné se zabývat výsledky podobně zaměřených výzkumů z předcházejících vývojových období. Závěrečné shrnutí je doplněno o náměty, jichž by bylo vhodné využít v tematicky navazujících studiích. and The rise of obesity in recent years has led to a number of studies about relationship between weight in childhood and the reached level of education, income and other socio-economic aspects in adulthood. This article follows previous researches which were focused mostly on the academic success of children and adolescents with overweight and obesity. These researches aimed for the socio-economic, psychosocial and health analysis of causes and consequences of school success rate within this part of population. The aim of this article is to compare and summarize the outputs of these studies.
The introductory part brings information about current occurrence of overweight in children and adults population in the world and in our country. The epidemic of overweight and obesity and its movement to a lower age is connected with greater risks for health and associated developmental complications for current and future generations, therefore this is not a marginal issue.
The academic success of children and adolescents with overweight and obesity cannot be studied without the knowledge of factors, which are significant for the development of children obesity. Findings about common and final form of socioeconomic and educational results within the population with overweight and obesity are themselves the explanation of why it is important to address the outputs of similarly focused researches form previous developmental periods. The final summary is supplemented by suggested topics, which should be used in thematically following studies.
Cíl. Cílem práce je posoudit dopad intenzivního užívání drog v dospívání na životní situaci dotázaných v době mladé dospělosti. Metody. V práci jsou využita data získaná při prvním vyšetření (1996 až 1998) a data z následného vyšetření (2010 až 2011). Informace vycházejí z řízených rozhovorů a dotazníků zaměřených na chování ve vztahu k návykovým látkám, osobnostní charakteristiky, sebehodnocení, duševní zdraví a životní spokojenost. Soubor tvoří 124 osob vyšetřených v době dospívání. Následné vyšetření s odstupem 14 let bylo realizováno u 52 osob (42 % původního souboru). Výsledky. Tři čtvrtiny osob z následného vyšetření bylo bez problémů s drogami. Problémová skupina oproti neproblémové častěji užívala v dospívání heroin a častěji ho užívala denně, měla více detoxifikací a více léčeb. Problémová skupina měla nižší životní spokojenost, ale v ostatních psychologických charakteristikách se od neproblémové skupiny nelišila. Závěry. Intenzivní užívání tvrdých drog v dospívání přetrvává do dospělosti u čtvrtiny souboru. Tři čtvrtiny sledovaných osob jsou sociálně adaptované, dlouhodobě stabilizované bez užívání drog. Adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad na úroveň dosaženého vzdělání a zhoršuje možnosti pracovního uplatnění., b1_Objectives. The major goal of the study was to assess the impact of intensive drug use in adolescence in the life situation of the respondents at the period of young adulthood. Sample and setting. The analyses are based on data collected during the first examination (1996 to 1998) and during the reassessment in 2010/2011. Information was obtained through structured interviews and questionnaires focused on addictive behaviour, personality characteristics, self-esteem, mental health and life satisfaction. The sample consisted of 124 persons examined at the time of adolescence. The follow-up was carried out after 14 years with 52 persons (42% of original sample). Statistical analyses. T-test or nonparametric Mann-Whitney’s U test was applied to test differences in group means, χ2 test was used to explore differences in frequencies, and to test associations between variables the Pearson’s correlation coefficient was chosen. Results. Three quarters of the sample interviewed at the time of young adulthood were without drug problems. Subjects in the problem group compared to non-problem group more often used heroin in adolescence, more often used heroin on daily basis, and had more detoxifications and more drug treatments. Problem group had lower life satisfaction, but in other psychological characteristics did not differ from the non-problem group. Conclusions and limitations of the study. Intensive use of hard drugs in adolescence persisted into young adulthood in a quarter of the sample. Three quarters of the followed individuals are socially adapted and stabilized without drug use. Adolescent drug use has a detrimental effect on educational attainment and worse career prospects., b2_Two limitations of the study should be mentioned: the first is the low response rate at the follow-up; the second concerns the study site, which was limited to Prague, so the conclusions may be relevant to metropolitan population only., Ladislav Csémy [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
The aim of this study was to examine the family process model of adolescent psychological adjustment in a sample of 12 to 18 year-old 456 Spanish adolescents (M = 14.61; SD = 0.53; 56 % of females). The self-report scales administered to the adolescents included a short version of Children’s Perception of Interparental Conflict Scale, six subscales of Youth Self Report, and two subscales of Child’s Reports of Parental Behavior Inventory. Structural equation modeling (SEM) was used to examine the family-system-theory based model. This model suggested that 1) adolescent perception of marital conflict affects adolescent psychological adjustment; 2) this association can be explained by adolescent perception of parental hostility and harsh punishment by both parents, and 3) the negative association can be buffered by adolescent perception of parental support and open communication. The results show that parental hostility and harsh punishment by both parents partially mediated the association between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. Next, parental support and open communication partially buffered the relation between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. However, using a complex model of structural equation modeling we did not find support for the model where parenting mediates the relationship between marital conflict and adolescent adjustment. Our findings do not support the usual direction of the spillover hypothesis but indicate that parenting is linked to marital conflict and both of them play an important role in adolescent adjustment. and Cílem studie bylo popsat souvislosti psychické adaptace dvanáctiletých až osmnáctiletých španělských adolescentů (N = 456, M = 14.61; SD = 0.53; 56 % dívek) pomocí modelu rodinných procesů. Byly administrovány sebeposuzovací škály měřící vnímání rodičovského konfliktu (zkrácená verze metody Children’s Perception of Interparental Conflict Scale), internalizované a externalizované chování (Youth Self Report) a rodičovské chování (Child’s Reports of Parental Behavior Inventory). Model vycházející z teorie rodinného systému byl ověřován prostřednictvím strukturního modelu (SEM). Bylo zjištěno, že v jednoduchém strukturním modelu je adolescenty vnímaná hostilita a tvrdé trestání u obou rodičů částečným mediátorem vztahu mezi rodičovským konfliktem a internalizovaným, ale i externalizovaným chováním adolescentů. Dále bylo v rámci jednoduchého modelu zjištěno, že vnímaná rodičovská opora a otevřená komunikace částečně zmírňuje dopad rodičovského konfliktu na internalizované a externalizované chování. Při ověřování komplexního strukturního modelu však již nebyla nalezena podpora pro mediaci vztahu mezi rodičovským konfliktem a adaptací adolescentů prostřednictvím rodičovského chování. Výsledky tak nejsou v souladu s tzv. hypotézou přelévání, ale spíše ukazují spíše na vzájemnou souvislost rodičovského chování a konfliktu mezi rodiči, které pak hrají významnou roli v míře adaptace adolescentů.
Cílem této studie bylo zjistit, zdali existuje spojitost mezi vybranými charakteristikami na straně třídy (otevřené vyučování, styl vystupování učitele, vztahy se spolužáky a typ školy) a individuálními charakteristikami studentů (vlastní zapojení do diskusí, plachost, potřeba poznávání, zájem o politiku a demografické proměnné) a jejich vnímáním přínosnosti školních diskusí o celospolečenských tématech. Ve studii byla využita dotazníková data, která byla v roce 2014 sesbírána od studentů devátých ročníků základních škol, prvních ročníků středních škol a gymnázií ve čtyřech krajích České republiky; v této studii byla analyzována data 729 studentů ve věku 14-17 let, kteří měli v posledním roce zkušenosti se školními diskusemi o společenských tématech. Podle víceúrovňového lineárního modelu vnímají diskuse jako přínosnější studenti ze tříd, ve kterých panují dobré vztahy mezi spolužáky, a rovněž studenti, kteří osobně vnímají školní vyučování jako otevřené, vystupování učitele v diskusích jako liberální, sami se do diskusí zapojují a zajímají se o politiku. Naopak nebyla potvrzena spojitost s pohlavím, věkem či potřebou poznávání a plachostí. Tato zjištění mohou pomoci učitelům v praxi zkvalitnit třídní diskuse o politice a celospolečenských tématech a zvýšit tak jejich vnímanou přínosnost pro studenty. and This study examined the connection between selected class factors (open classroom, teachers’ role in discussions, relationships in the classroom and the type of the school) and individual characteristics (students’ engagement in discussions, their shyness, a need for cognition, the interest in politics, and demographics) and students’ perceptions of the benefits of school discussions about social issues. The study used the data collected in a survey in 2014 from students of ninth grade of elementary schools and first grades in vocationally- and academically-oriented high schools in four regions in the Czech Republic; in this study, data from 729 adolescents (14-17 years) who experienced school discussions about social issues in the last year were analyzed. The results of multilevel linear model showed that discussions were perceived as more beneficial by students in classes with good relationships. Another positive link was found also with students‘ individual perceptions of open classroom, their perceptions of teachers‘ role in discussions as liberal, students‘ own greater engagement in discussions and their higher interest in politics. No link was found with gender, age, need for cognition or shyness. The findings can be beneficial for teachers to improve the quality of school discussions about civic issues.