Nad schodištěm, ve vestibulu budovy, dvě bronzové plastiky. Vlevo mladá žena v dlouhé říze se snopem obilí v levici, v pravé ruce drží ovoce (alegorie Zemědělství nebo Úrody). Vpravo muž v dlouhé říze, opírá se o rýč (Orba?).
Kresba perem (183x150cm). Mnohofigurální scéna před sloupovou architekturou chrámu. Na triumfálním voze (kvadriga) sedí putto s přilbou, na krku řád zlatého rouna, levicí přidržuje znak se šesti liliemi - malý génius. Další putti z vozu rozhazují do davu květiny, vijí z nich věnce, drží nápisové pásky: Florete flores quasi lilium (2x), in odorem (2x), Manibus date lilia plenis (4x), hinc Deus (2x). Na levé straně sokl, na něm stojí Minerva (štít, kopí, přilba), pod soklem nápis (Flores Philosophiae rationalis) na kartuši, kterou věnčí putti. Napravo před sloupovou předsíní chrámu stojí Ctnosti - Moudrost/Prudentia (had, zrcadlo), Síla/Fotrtitudo (sloup), Bdělost/Vigilantia (jeřáb), Hojnost/Abundantia (roh hojnosti s mincemi), postava se třemi hlavami., Neumann 1974#, 236, č. k. 182, obr. 209., and Návrh ke grafickému listu M. Küsella.
Kresba perem. Nahá letící postava Merkura, na zádech křídla, v pravé ruce caduceus, v levé páska s nápisem., Neumann 1974#, 195, č. k. 102, obr. 126., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and "Nahý muž prchá před osudem - Fortunou -, která je bouří na moři života a hrozí mu otrockou existencí. Cestu k přístavu mu pomáhá nalézt caduceus, nástroj umění a moudrosti ... křídla, kterými merkurovská postava mává, vyvolávají vzpomínku na Pegase" (Neumann 1974, s. 196).
Na fasádě průčelí, po stranách vchodu niky, v nich sochy v nadživotní velikosti. Vpravo v nice socha ženy v antické říze, Minerva, zbroj, kopí, přilba, u nohou sova. Vlevo stojí básník Homér, v levé ruce drží lyru. Nad hlavní římsou žena s dětmi - Moravie vyučující dvě děti. Sochařská výzdoba je alegorií vědění. and Budova ve stylu vídeňského neoklasicismu (Anton a Josef Drexler).
Kašna - "Magyar Igazság kútja" - JUSTITIA, uprostřed mísy postavy dvou žen, jedna z nich má v levé pozdvižené ruce váhy, v pravé ruce meč. Druhá žena vzhlíží k postavě Spravedlnosti., Medvey 1939, s. 74; Buza 1994, s. 44 - 46., and Antickým předobrazem zobrazení personifikací a alegorií Spravedlnosti byla dcera bohyně Themis, Diké panenská ochránkyně práva a nepřítelkyně lsti (Hésiodos, Theogonia, 901n; Hes. Erga 220n, 256n). Byla zobrazována po boku Dia a matky Themis, jejím atributem byl meč. V řeckých tragediích je vykonavatelkou Diovy vůle na zemi. V římském císařském umění byla Spravedlnost spojována se dvěma bohyněmi Aequitas - často jako žena s vahami, rohem hojnosti a soudní holí (ne s mečem) a Iustitia, s vahami. Ve středověku (Tomáš Akvinský pod vlivem Aristotela a Cicera) byla Spravedlnost (Iustitia) zahrnuta mezi čtyři hlavní Ctnosti. Od pozdního středověku často ve společnosti personifikace Míru, nejčastěji na radničních budovách a městských kašnách. Od 19. století zdobí sochy Spravedlnosti budovy soudů a právnických fakult univerzit, ale bez hlubšího symbolického významu. Jako atribut se ustálily váhy a meč, někdy oči zakrývá rouška, někdy postava drží zákonník nebo fasces. (srov. Encyklopedie antiky 1973 s. 33, 146; též: Adamová - Šouša 2004).Kašna s alegorií Spravedlnosti je vyjádřením vděku Anglii (zosobněna Haroldem Hamsworthem, pozdějším Lordem Rothermerem, majitelem vlivných britských novin) za podporu Maďarských zájmů po I. sv. válce. Rothermere byl zastáncem revize Trianonské mírové smlouvy (podepsána 4. 6. 1920), díky níž ztratilo Maďarsko velkou část území, která od té doby byla součástí Československa, Rumunska, Chorvatska a Srbska. Lord Rothermere dal svůj deník Daily Mail k dispozici Maďarsku v jeho úsilí o revizi smlouvy a navrácení ztracených území. Alegorická postava ženy před postavou Spravedlnosti je personifikací Maďarska prosícího Spravedlnost o ochranu.
Pod kopcem "Tabán" je brána do bývalých zahrad královského paláce "Várbazár". Na atice je architektura zdobená alegorickými plastikami. Čtyři ženy v antické drapérii: první zleva drží květiny v pravici, na levé ruce má holubici, na hlavě věnec z květů (Mír ?); druhá žena, na hlavě věnec, na levé ruce obilí, v pravé ruce svírá nějaký předmět (srp ?) (personifikace hojnosti); třetí stojící žena s věncem na hlavě drží v náručí květiny (Flora); čtvrtá žena s věncem na hlavě drží nádobku s plamenem (personifikace pokroku ?)., Törok 1997, s. 165., and Postavy žen s různými atributy, oděné do antické drapérie, jsou patrně alegorickým ztvárněním předpokladů života v prosperující civilizované společnosti.
Pod kopcem "Tabán" je brána do bývalých zahrad královského paláce "Várbazár". Na atice je architektura zdobená alegorickými plastikami. Čtyři ženy v antické drapérii: první zleva drží květiny v pravici, na levé ruce má holubici, na hlavě věnec z květů (Mír ?); druhá žena, na hlavě věnec, na levé ruce obilí, v pravé ruce svírá nějaký předmět (srp ?) (personifikace hojnosti); třetí stojící žena s věncem na hlavě drží v náručí květiny (Flora); čtvrtá žena s věncem na hlavě drží nádobku s plamenem (personifikace pokroku ?)., Törok 1997, s. 165., and Postavy žen s různými atributy, oděné do antické drapérie, jsou patrně alegorickým ztvárněním předpokladů života v prosperující civilizované společnosti.
Volně stojící dvoupatrová budova Národní banky (dnes Komerční banka) s plastickou dekorací na atice, sousoší muže a ženy. Muž nahý, žena s drapérií kolem pasu, mezi nimi kaduceus, žena se rukou opírá o úl. and Sochař J. V. Dušek, 1924; Fórum architektury a stavitelství, 1/1998, Česká spořitelna, a. s. v Táboře, str.20.