Na fasádě průčelí, pod hlavní římsou, kartuše s alegoriemi osmi ctností s doprovodnými latinskými nápisy. Sedmá zleva sedící žena ve zbroji (kopí, brnění, štít), proti ní sloup a vedle něho lev - Síla (Statečnost (Fortitudo)., Hilmera 1953#, s. 21-22., and Poche 1982#, s. 519-520.
Tapiserie (415 x 490 cm). Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia, stojí na palubě plachetnice, za ní záď lodi s odplouvající Kleopatrou., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Tapiserie (411 x 540 cm). Bitevní scéna na mořském břehu. V popředí římská jízda dostihující prchající dvojici na koních. V průhledu bitevní vřava, v dálce na horizontu mořský břeh., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Tapiserie: lov na lva, Poche, Preiss 1973#, 37, 80, 149-154, 167, 170-172., Horyna, Preiss, Zahradník 2001#, s. 328n., and Tapiserie pochází z původního mobiliáře paláce, byly zakoupeny v 18. století.
Centrální výjev zobrazuje bitevní scénu na koních. V borduře, dole uprostřed, latinský nápis, v lemu značka dílny (B B) a signatura autora., Blažková 1978#, 74., and Tapiserie pochází z původního mobiliáře paláce, byly zakoupeny v 18. století. Zobrazena je birva u Sentia (Sentium), která se uskutečnila v roce 295 př. Kr., kdy se Publius Mus utkal ve třetí Samnitské válce s Galy a Etrusky. Římané zvítězili, ale Decius Mus v bitvě zahynul. Předlohou pro kartony k celé sérii oslavující činy Decia Muse byla plátna P. P. Rubense (olej na plátně v Liechtensteinských sbírkách ve Vídni, skizza v Madridu, Prado). Série o osmi kusech byla v Bruselu tkána několikrát v průběhu 17. století, a to s různými bordurami (v dílně Jan Raese a Franse Sweertse).
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Dobývání Tróje. Figurální scéna v kulisách architektury města, útočící skupina ozbrojenců, na zemi mrtví a ranění., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Podle dřevorytu Virgila Solise.
Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Figurální scéna v architektuře města, v popředí vpravo voják unášející ženu (na hlavě koruna), kolem skupina žen a vojáků., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Výjev z příběhu o Trojské válce. Výjev dříve považován za Únos Heleny, podle dřevorytu Virgila Solise (+1562). Solisovu ilustraci (Ov. met., lib. 13) však doprovází latinský text "Graeci Hecubam raptant". Pokud bychom inspiraci v Solisově dřevorytu přijali, pak by výjev odkazoval na únos Priamovi choti Hekuby. Toto čtení podporuje i koruna na hlavě unášené ženy.
Na stropě sálu štukový rám s malbou. Na oblaku sedící ženská postava, na hlavě přilba, v pravé ruce kord, po levé ruce štít, kolem Minervy putti, jeden z nich drží ratolest., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., and Vlček 2000#, 260-263.
Na průčelí tympanon se štukovým reliéfem: Minerva, na hlavě přilba, na štítě gorgoneion, kopí, pozdvihuje vavřínový věnec. Dvojice putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., Vlček 1999#, 383-385., and Architekt (Antonín Schmidt) se při včlenění stukového tympanonu se sedící Minervou inspiroval Virchem. Antikizující ornament v portrétních medailonech suprafenester prvního patra.