Mědiryt (300 x 462 mm): boj Římanů s Dáky., Zlatohlávek 1997#, 256, č. 118., and Do sbírek NG převedeno roku 1945 ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Rytina podle Konstantinova oblouku v Římě, součást konvolutu ilustrací římských pamětihodností (Speculum Romae Magnificentiae).
Mědirytina (403 x 271 mm). Skupina vojáků, pěší i jezdci ve zbroji, uprostřed mezi nimi vousatý muž - Androclus, u jeho nohy lev, jdou vstříc císaři (Hadrián ?), který přijíždí na koni (na hlavě vavřínový věnec). Před císařem voják ve zbroji vztahuje ruku na krk císařova koně. Za skupinou architektura chrámu., Zlatohlávek 1997#, 123, č. 55., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Na zadní straně razítko IG v kruhu (sběratel J. Grünling) a LM-P (Landesmuseum Prag). Rytina údajně podle Raffaela (srov. Bartsch XIV, č. 196: Kaiser Hadrian schenkt dem Sclaven Androclus die Freiheit) je téměř shodná s kresbou Raimondiho školy ze sbírek MoMA (No 80.3.190).Otrok Androclus, uprchlý, avšak znovu chycený, byl odsouzen k zápasu se šelmami v aréně. Náhodou se tam však setkal se lvem, kterému kdysi v poušti vyléčil zraněnou tlapu. Když jej lev spatřil, nenapadl jej, ale vděčně se k němu lísal. Androclus získal svobodu a vděčného lva darem. Příběh zpracoval Aulus Gellius v díle Noctes Atticae, které bylo v renesanci, vedle Pliniova díla Naturalis Historia, jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o antickém Římě (vydáno latinsky např. v Benátkách 1477, 1496, 1509).
Rytina: scéna před chrámem, Herkules s kyjem v napřažené pravici vyhání Závist, za ním, před chrámem skupina Múz s Minervou ve zbroji., Zlatohlávek 1997#, 121, č. 54., and Darováno r. 1981 (Hugo Richter), na zadní straně razítko FQ v trojúhelníku (sběratel F. Quiring z Eberswaldu). Rytina podle Baldassara Peruzziho.
Bronzový odlitek (12, 5 cm): Mars (zbroj) stojí na levé noze, pravá spočívá na helmě. Levou rukou drží nahého Amora, kterého pravou rukou trestá., Chlíbec 2006#, 186-187, č. 86, obr. s. 187., and Varianta na často zobrazované téma Venuše trestající Amora.
Bronzový odlitek (v. 26 cm). Minerva v plné zbroji (brnění, štít, meč, kopí, helma), stojí na pravé noze, levá odlehčená., Chlíbec 2006#, 168-169, č. 74, obr. s. 169., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Existuje množství replik a variant této sošky.
Kresba (268 x 195 mm). Postava ženy sedící na vojenských trofejích (zbroj, štít, šípy), v levé ruce drží oštěp, na pravé ruce sošku okřídlené ženy - bohyně vítězství., Zlatohlávek 1997#, 222-223, č. XXV., and Do sbírek NG věnováno roku 1940 (E. Müllerová).
Stříbrné niello (50 x 39 mm), uprostřed stojí velitel v římské zbroji, po jeho obou stranách dva důstojníci. Za nimi skupina vojáků., Zlatohlávek 1997#, 53, č. 23., and Pochází ze sbírky Vojtěcha Lanny (1884).
Malba na dřevěné desce (171, 5 x 69 cm). Muž ve zbroji (zlaté brnění se lvími hlavami na náramenících, palice), stojí na kruhovém podstavci, na němž nápis SCIPIO., Pujmanová 2008#, 48-49., and Ve sbírce velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Evžena Habsburského na hradě Bouzov do roku 1936. Publius Cornelius Scipio Africanus (236 - 183 BC) byl římský generál ve druhé válce punské, který se proslavil vítězstvím nad Hanibalem v Severní Africe.
Mědiryt (366 x 478 mm). Mnohofigurová scéna v krajině s vodním tokem. V popředí uprostřed stojí Sinón se zavázanýma očima, proti němu na břehu klečí na kameni voják ve zbroji (přilba, meč) a podává mu pomocnou ruku. Kolem na obou březích vojáci, na obzoru vlevo opuštěný vojenský tábor a Trójané, kteří táhnou dřevěného koně do města. Vpravo v průhledu mezi skalami oblaka a dvojspřeží se sluneční září., Zlatohlávek 1997#, 173, č. 96., and Do sbírek yískáno roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Podle G. Battisty Scultori, přerytá deska (Lafreri).