řednosti recenzované knihy jsou následující. Autor rozvíjí svou vlastní teorii a zaujímá kritický postoj k takovým autoritám politické filosofie, jakými jsou Rawls, Taylor či Honneth. Dále je to systematičnost výkladu. Tato studie se zaměřuje především na sporné body Hrubcova díla. Kritika je příliš vázána na pospolitost. V knize se objevuje komunitaristická tendence vzdálená tradici kritické teorie. Autor nepromýšlí vztah mezi pospolitostí a společností. Zásadním problémem je, že Marek Hrubec sice rozšiřuje zorné pole současné kritické teorie o témata první generace frankfurtské školy, např. o společenské struktury nebo obsahovou normativitu (spravedlivá a svobodná společnost), ale uchopuje je prostřednictvím Honnethovy a Taylorovy teorie uznání, která pro svůj formální charakter běží mimo ně. Tato témata tak zůstávají v teoretickém vakuu., The book under review has the following merits: the author develops his own theory and adopts a critical approach to such authorities in political philosophy as Rawls, Taylor, and Honneth; in addition the account given is systematic. This study concentrates primarily on the controversial points of Hrubec’s work. The critique is overly concerned with solidarity. In the book there are to be found communitarian tendencies that are foreign to the tradition of critical theory. The author has not thought through the relationship between solidarity and society. The basic problem is that Marek Hrubec, though he widens the view of contemporary critical theory so as to address themes in the first generation of the Frankfurt School, such as social structures and content normativity (a just and free society), understands these themes by means of Honneth’s and Taylor’s theory of recognition which, because of its formal character, is not relevant to them. These themes therefore remain in a theoretical vacuum., and Michael Hauser.
Noc ze čtvrtka 16. na pátek 17. června 2016 byla v hlavním městě ČR naprosto výjimečná: byla totiž svědkem první „Noci filozofie/Nuit de la philosophie“ v Praze a ve střední Evropě., From June 16 to 17, 2016, the Night of Philosophy presented a wide audience with a round-the-clock program of short and long lectures, debates, readings, art shows and performances, screenings and concerts gathering 55 leading international philosophers from the Czech Republic, France, Hungary, Poland and Slovakia who focused on the topic Images, Sciences and Politics. This very first Night of Philosophy in Prague, organized by the CEFRES Platform with the support of the French Institute and under the patronage of the Czech ministers of Culture (MK), Education (MŠMT) and Foreign affairs (MZV), took place in two locations: the Trade Fair Palace of the National Gallery in Prague and the Faculty of Arts of Charles University in Prague., and Jana Olivová.
Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole., The present paper is based on the analysis of Georges Canguilhem's and Michel Foucault's conception of norms and seeks to define the reciprocal relation between biological and social normativity. Both Canguilhem and Foucault are challenging our usual ideas about the manner in which the norms are exercising their power upon us. Following the interpretation proposed by Pierre Macherey, the paper tries to define the power of norms in terms of their "immanence and productivity". Such a conception prevents us from understanding the norm according to the model of Law, which is imposed on its subjects from outside. The final part of the paper seeks to determine, which kind of individualization or subjectivation this new concept of norms disqualifies and which possibilities does it leave open for autonomous singularity within the normative field., and Ondřej Švec.