Cieľom tohto textu je dokázať nasledujúce tri tézy: 1. Pýtať sa na umiestnenie právnej normy v rozlíšení „Existuje právna norma vo formálnom prameni práva alebo v ľudskej mysli?“ je zmätočné, ak nevymedzíme právno-filozofický problém, ktorý sa môže danou otázkou riešiť. 2.Nie je neplodné, ani nesprávne vnímať (právnu) normu (aj) ako vieru, presvedčenie, či motív ľudského správania. 3. Ak aj na úrovni ontológie noriem prijmeme, že norma ako fakt „existuje v ľudskej mysli“, potom to neznamená, že právnici strácajú dôvod hľadať právne normy v oficiálnych prameňoch práva – právna prax „beží“ ako doposiaľ. Tento text je koncipovaný ako polemická reakcia na článok Kde je právo?, v ktorom Dr. Eduard Bárány prezentoval názor, v zmysle ktorého uvedený ontologický prístup k normám oslabuje právo ako prostriedok sociálnej kontroly. and The aim of this paper is to back up three following theses: 1.To search for a location of legal norm in the context of distinction “Does legal norm exist in a formal source of law or rather in a human mind?” is confusing unless we delimitate a legal-philosophical puzzle which can be solved by answering such a question. 2. It is neither vain, nor wrong to conceive (legal) norm (also) as a belief or motive of human behaviour. 3. If we accepted at the level of ontology of norms that norm is a fact that “exists in a human mind” then it would not mean that lawyers lose the reason to look for legal norms in official sources of law – legal practice would “go on” as usual. This paper is conceived as a polemical reaction to the article Where is the law? in which Dr. Eduard Bárány argues that the aforementioned ontological approach towards norms weakens law as a means of social control.
Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole., The present paper is based on the analysis of Georges Canguilhem's and Michel Foucault's conception of norms and seeks to define the reciprocal relation between biological and social normativity. Both Canguilhem and Foucault are challenging our usual ideas about the manner in which the norms are exercising their power upon us. Following the interpretation proposed by Pierre Macherey, the paper tries to define the power of norms in terms of their "immanence and productivity". Such a conception prevents us from understanding the norm according to the model of Law, which is imposed on its subjects from outside. The final part of the paper seeks to determine, which kind of individualization or subjectivation this new concept of norms disqualifies and which possibilities does it leave open for autonomous singularity within the normative field., and Ondřej Švec.