Zpráva z koference / Conference report: Tělesnost a autonomie: bioetika v občanské společnosti Workshop Filosofického ústavu AV ČR, Praha, 9. prosince 2011. and Jana Dlouhá.
Článek pojednává o koncepci geneze novověku, kterou Hans Blumenberg představil ve svém díle Legitimita novověku (1966) a kterou dál rozpracovával a doplňoval v dalších dílech. Článek je rozdělen do pěti oddílů. První velice stručně představuje obecné rysy Blumenbergovy filosofie, zejména jeho pojem ulehčení od absolutna. Druhý oddíl představuje Blumenbergovo pojetí gnoze a křesťanskou reakce na gnozi. Blumenberg je totiž přesvědčen, že novověk vznikl jako druhé překonání gnoze, které bylo úspěšnější než první překonání provedené křesťanstvím. Třetí oddíl vysvětluje Blumenbergovu myšlenku návratu gnostického skrytého Boha v pozdně středověkém nominalismu. Čtvrtý oddíl ukazuje způsoby, jimiž se podle Blumenberga ustanovil novověk jako druhé a úspěšné překonání gnoze – především za pomoci masivního rozvoje vědy a techniky. Pátý oddíl obsahuje kritické výhrady vůči Blumenbergově koncepci a rovněž ocenění aktuálnosti jeho filosofie pro dnešní diskuse o povaze raně novověké filosofie., This paper deals with the concept of the genesis of the modern age as introduced by Hans Blumenberg in his book The Legitimacy of the Modern Age (1966) which he elaborated on and complemented in his later writings. The paper is divided into five sections. The first very briefly presents the general features of Blumenberg’s philosophy, especially his notion of “relief from the absolute”. The second section introduces Blumenberg’s concept of gnosis and of the Christian responses to gnosis. Blumenberg was convinced that the modern times emerged as the second overcoming of gnosis which was more successful than its first overcoming by Christianity. The third section introduces Blumenberg’s idea of the recurrence of the hidden gnostic God in late medieval nominalism. The fourth section presents ways in which the modern age, according to Blumenberg, emerged as the successful overcoming of gnosis – especially with the help of the amazing development of science and technology in the early-modern period. The fifth section contains some critical reservations about Blumenberg’s theory. Nevertheless it also appreciates the relevance of Blumenberg’s philosophy for today’s discussion about both the nature and the history of early modern philosophy., and Špelda Daniel.
In this study we concentrate on the reasons for the focus on the therapeutical potential of philosophy in the current period. Among the key causes of the renewed and growing interest in the therapeutical perception of philosophy we give special weight to opportunities stemming from the development of interdisciplinarity and the ever-closer relations of philosophy with certain therapeutical approaches, as well as the confrontation of philosophy with socio-economic and utilitarian pressures in society and the problematising of the task and justification of philosophy in the context of other scientific enterprises. In the study we attempt to indicate some therapeutical aspects of philosophy and philosophising (such as the satisfying function of knowledge, the satisfying aspect of caring about and sharing problems with others, together with the need for the practical application of the findings and the practical aspect of wisdom), which predispose philosophy to the development of its therapeutical potential of philosophy as therapy by thought., Andrej Démuth., and Obsahuje poznámky a bibliografii