1 - 3 of 3
Number of results to display per page
Search Results
2. Přírodní filosofie Jana Bayera: její mosaický charakter a raně novověké inspirace
- Creator:
- Čížek, Jan
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Jan (Johannes) Bayer, Francis Bacon, Jan Amos Komenský, raně novověká filosofie, přírodní filosofie, mosaická fyzika, antiaristotelismus, Jan Amos Komenský (Comenius), early modern philosophy, natural philosophy, Mosaic physics, anti-Aristotelianism, Johann Amos Comenius, frühneuzeitliche Philosophie, Naturphilosophie, mosaische Physik, and Antiaristotelismus
- Language:
- Czech
- Description:
- Hlavním tématem této studie je rekonstrukce přírodní filosofie raně novověkého prešovského učence Jana (Johannese) Bayera (1630–1674) se zvláštním zřetelem k jejímu mosaickému profilu. Na základě kritické analýzy dosavadního bayerovského výzkumu dospívá autor ke zjištění, že dosud nebylo uspokojivě analyzováno ani Bayerovo přírodně-filosofické dílo jako takové, ani dostatečně prozkoumána jeho návaznost na předpokládané dva nejvýznamnější zdroje, Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Studie je proto soustředěna na kritickou analýzu Bayerova výkladu stvoření a popisu přírody, které jsou následně zasazeny do dobového filosofického kontextu. Autor konstatuje, že ačkoliv Bayerův projekt vystavění originální a na (především aristotelské) tradici nezávislé mosaické přírodní filosofie skončil neúspěchem, lze myslitelovo dílo hodnotit jako cenný pokus o syntézu baconovských a komeniánských motivů, odrážející však rovněž širší dobové intelektuální souvislosti., The main focus of this study is a reconstruction of the natural philosophy of the early modern Prešov's scholar Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), with special regard to its Mosaic profile. After a critical reading of the research done on Bayer up to this point, the author concludes that Bayer’s natural-philosophical work, as such, has not yet been satisfactorily analyzed, nor has its connection to its supposedly two most important sources, Francis Bacon and Jan Amos Comenius, been sufficiently explored. The study therefore concentrates on a critical analysis of Bayer’s interpretation of creation and his natural history, which are then both situated in the philosophical context of their time. The author then notes that although Bayer’s project of erecting an original and on the (especially Aristotelian) tradition independent Mosaic natural philosophy ended in failure, the thinker’s work can be assessed as a valuable attempt to synthesize Baconian and Comenian motifs while at the same time reflecting broader intellectual contexts of the period., and Das Hauptthema der vorliegenden Studie ist eine Rekonstruktion der Naturphilosophie des frühneuzeitlichen Gelehrten aus Prešov, Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), mit besonderem Augenmerk auf deren mosaisches Profil. Auf Grundlage einer kritischen Analyse der bisherigen Forschung zu Bayer gelangt der Autor zu der Erkenntnis, dass bislang weder Bayers naturphilosophisches Werk als solches zufriedenstellend analysiert noch dessen Anknüpfung an die beiden bekanntesten Quellen, Francis Bacon und Johann Amos Comenius, in ausreichendem Umfang untersucht wurde. Schwerpunkt der vorliegenden Studie ist daher die kritische Analyse von Bayers Interpretation der Schöpfung und seiner Beschreibung der Natur mit anschließender Einbettung in den philosophischen Kontext der Zeit. Der Autor stellt fest, dass obgleich Bayers Projekt des Aufbaus einer originalen und von der (insbesondere aristotelischen) Tradition unabhängigen mosaischen Naturphilosophie ohne Erfolg blieb, das Werk dieses Denkers dennoch als wertvoller Versuch einer Synthese von Motiven Bacons und Comenius´ gesehen werden kann, in dem sich freilich auch die größeren Zusammenhänge der damaligen intellektuellen Sphäre widerspiegeln.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
3. Teologický absolutismus a lidské sebepotvrzení: Blumenbergovo pojetí novověku
- Creator:
- Daniel Špelda
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, filozofie, philosophy, Hans Blumenberg, raně novověká filosofie, gnoze, nominalismus, věda a technika, early modern philosophy, gnosis, nominalism, science and technology, 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Článek pojednává o koncepci geneze novověku, kterou Hans Blumenberg představil ve svém díle Legitimita novověku (1966) a kterou dál rozpracovával a doplňoval v dalších dílech. Článek je rozdělen do pěti oddílů. První velice stručně představuje obecné rysy Blumenbergovy filosofie, zejména jeho pojem ulehčení od absolutna. Druhý oddíl představuje Blumenbergovo pojetí gnoze a křesťanskou reakce na gnozi. Blumenberg je totiž přesvědčen, že novověk vznikl jako druhé překonání gnoze, které bylo úspěšnější než první překonání provedené křesťanstvím. Třetí oddíl vysvětluje Blumenbergovu myšlenku návratu gnostického skrytého Boha v pozdně středověkém nominalismu. Čtvrtý oddíl ukazuje způsoby, jimiž se podle Blumenberga ustanovil novověk jako druhé a úspěšné překonání gnoze – především za pomoci masivního rozvoje vědy a techniky. Pátý oddíl obsahuje kritické výhrady vůči Blumenbergově koncepci a rovněž ocenění aktuálnosti jeho filosofie pro dnešní diskuse o povaze raně novověké filosofie., This paper deals with the concept of the genesis of the modern age as introduced by Hans Blumenberg in his book The Legitimacy of the Modern Age (1966) which he elaborated on and complemented in his later writings. The paper is divided into five sections. The first very briefly presents the general features of Blumenberg’s philosophy, especially his notion of “relief from the absolute”. The second section introduces Blumenberg’s concept of gnosis and of the Christian responses to gnosis. Blumenberg was convinced that the modern times emerged as the second overcoming of gnosis which was more successful than its first overcoming by Christianity. The third section introduces Blumenberg’s idea of the recurrence of the hidden gnostic God in late medieval nominalism. The fourth section presents ways in which the modern age, according to Blumenberg, emerged as the successful overcoming of gnosis – especially with the help of the amazing development of science and technology in the early-modern period. The fifth section contains some critical reservations about Blumenberg’s theory. Nevertheless it also appreciates the relevance of Blumenberg’s philosophy for today’s discussion about both the nature and the history of early modern philosophy., and Špelda Daniel.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public