Želatinové optické prvky vyrobené přímo žáky lze využít k naplnění cílů badatelsky orientované výuky v oblasti paprskové optiky. Článek popisuje podrobný návod na výrobu želatinových optických prvků a poskytuje námět na experimenty, při kterých žáci popíšou základní fyzikální zákonitosti paprskové optiky. Čtenář se také seznámí s výsledky předvýzkumu zabývajícího se dopadem neformálního vzdělávání na žáky., Gelatine optical elements made by pupils, can be used to achieve targets for inquiry-based science education in the field of ray optics. This article gives detailed instructions for the preparation of gelatine optical elements and provides a topic for experiments in which pupils describe the basic physical laws of ray optics. Additionally, we describe results from preliminary research dealing with the impact of extra-curricular education on pupils., Roman Chvátal., and Obsahuje bibliografické odkazy
Na modelové situace a jejich řešení jsme si v podstatě zvykli v běžném životě. Ukazuje se však, že v rámci výuky fyziky, a to jak při výkladu fyzikálních jevů a dějů, tak i při řešení úloh, se bez nich neobejdeme. Článek uvádí několik příkladů z výuky fyziky, pomocí nichž si tuto skutečnost můžeme uvědomit., We used to model situations and their solutions in our life. lt appears that they are necessary for teaching and studying physics, on the one hand for explanation of physical phenomena, and for solving problems. The paper presents some examples appropriate to realize this fact., Ivo Volf., and Obsahuje seznam literatury
Článek pojednává o principech a provedení koherentních difrakčních metod pro účely zobrazování mikroskopických objektů. Donedávna šlo o techniky využívané spíše jen výjimečně. S rozvojem a stále rostoucí dostupností výkonových zdrojů koherentního krátkovlnného záření, především vysokých harmonických (high-order harmonics) a rentgenových laserů různých typů. však nachází stále širší uplatnění., In the last decade, the field of microscopy has experienced a revolution in the application of coherent diffractive imaging (CDI) methods. In particular, thanks to the availability of high brilliance short wavelength sources, CDI is now used for a large number of applications such as biological imaging, material research or nanoscale investigation of magnetic domains. Furthermore, the recent development of high brightness X-ray and EUV laboratory sources will extend the applications of short wavelength CDI from large facilities, such as synchrotrons, to small laboratories and universities., Michal Odstrčil., and Obsahuje seznam literatury
Jednoduchou transformaci RST (Reciprocal Slope Transformation) dvou proměnných x (nezávislá) a y (závislá) vyjádřenou jako [y] = x/y (transformovaná veličina je označena hranatou závorkou) lze s úspěchem využít k popisu experimentálních závislostí blízkých přímé úměrnosti., The reciprocal slope transformation (RST) for variables x (independent) and y (dependent) is given [y] = x/y where the transformed quantity is denoted by the square brackets. The simple rules for calculation with this transformation are developed. The use of the transformation is demonstrated on analysis of sorption phenomena., Jiří Blahovec., and Obsahuje bibliografii
The utilization of refraction accompanying X-ray diffraction on perfect single crystals is described. The refraction effect causes small angular deviation of the diffracted beam if the surface of the crystal is not parallel with diffracting crystallographic planes. This effect may be used for focusing or collimation of synchrotron radiation beams, for splitting of narrow beams or for spatial separation of harmonics. Therefore, the-X-ray monochromator may have some additional optical functions., V referátu je popsáno využití refrakce, která provází difrakci rtg. záření na dokonalých monokrystalech, jedná se o malé úhlové odchylky difraktovaného svazku rentgenového záření v případě, že povrch monokrystalu je odkloněn od difraktujících krystalografických rovin. Tohoto jevu lze využít k fokusaci nebo kolimaci synchrotronového záření, k rozštěpení úzkých svazků záření nebo k prostorovému oddělení harmonických. Takto může vzniknout rentgenový monochromátor mající další optické funkce., Jaromír Hrdý, Peter Oberta., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek pojednává o vývoji organizace a řízení vědeckého výzkumu v Československu po druhé světové válce. Situace v našich zemích je zde srovnávána nejen se stavem v předcházejících epochách, ale souběžně i se stavem v nám patrně nejbližší zemi tehdejšího socialistického tábora - Německé demokratické republiky., This article deals with the development of the organisation and management of scientific research in the former Czechoslovakia and German Democratic Republic countries, i.e. the two most economically advanced countries of the former communist bloc. The authors identified prevailing similarities of scientific policies and planning of scientific research in both countries. With the exception of the early phase of post-war reconstruction (during the Soviet occupation before the creation of the GDR in 1949) the period can be described as the consolidaton of science policy in 1950s, the following reform phase in the 1990s and the critical phase in the 1970 and 1980s. In both countries the planning of science was justified by the Marxist premise of the "inevitable necessity" of planned development of society. The most important East Germany scientific institution - the German Academy of Sciences ((later the Academy of Sciences of the GDR) - never resembled such a monopolistic institution as the Czechoslovac Academy of Sciences (e.g. in the GDR the prestigious Leopoldina also existed in Halle). The influence of these institutions on the national planning of scientific research was different, in the case of the Czechoslovak Academy of Sciences its influence was in the 1950s and 1960s much greater., Martin Franc, Miroslav Kunštát., and Obsahuje seznam literatury
Autorky se v příspěvku zamýšlejí nad změnami, které v uplynulých třiceti letech proběhly ve výuce fyziky na středních školách. Své názory opírají nejen o odborné oborově-didaktické zdroje, ale také o vlastní zkušenosti vyučujících fyziky na gymnáziu. and Radmila Horáková, Jana Škrabánková.