Bronzový odlitek (v. 10 cm): hlava Minervy (přilba)., Chlíbec 2006#, 112-113, č. 44., and Dílo je ovlivněno antickou předlohou, existuje více jeho replik (e. g. Vídeň, Kunsthistorisches Museum, Berlín, staatliche Museen).
Bronzový odlitek (12, 5 cm): Mars (zbroj) stojí na levé noze, pravá spočívá na helmě. Levou rukou drží nahého Amora, kterého pravou rukou trestá., Chlíbec 2006#, 186-187, č. 86, obr. s. 187., and Varianta na často zobrazované téma Venuše trestající Amora.
Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).
Bronzový odlitek (v. 26 cm). Minerva v plné zbroji (brnění, štít, meč, kopí, helma), stojí na pravé noze, levá odlehčená., Chlíbec 2006#, 168-169, č. 74, obr. s. 169., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Existuje množství replik a variant této sošky.
Olej na plátně (171 x 108 cm). Ke skále je připoutaná stojící žena, nahá, v klíně přehozená drapérie, z moře připlouvá obluda. Z oblak se snáší Perseus na okřídleném koni (přilba)., Kotalík 1982#, 107, č. k. 97., and Antické téma je pojato jako křesťanský symbol. Spoutaná Andromeda symbolizuje lidskou duši, obluda znamená ďábla, Perseus supluje Krista. Formálně je patrná inspirace v Rubensovi.
Kresba (268 x 195 mm). Postava ženy sedící na vojenských trofejích (zbroj, štít, šípy), v levé ruce drží oštěp, na pravé ruce sošku okřídlené ženy - bohyně vítězství., Zlatohlávek 1997#, 222-223, č. XXV., and Do sbírek NG věnováno roku 1940 (E. Müllerová).
V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav., Vlnas 2005#, 114-115., and Kopie podle volné kopie obrazu Hanse von Aachen (Valenciennes, Musée des Beaux-Arts P.46.1.97. Originál od Hanse von Aachen z roku 1588 je v Douai, Musée de la Chartreuse (zrcadlově převráceno). Von Aachen se v kompozici hlavní postavy inspiroval Raffaelem.
Mědiryt (299 x 436 mm). Vlevo skupina aktů: tři sedící ženy, sedící Paris (v levé ruce hůl, v pravici jablko, na hlavě čapka, u nohy pes), za ním Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) proti němu tři bohyně - Juno (u nohy páv), Venuše s malým Amorem přijímá od Parida jablko, Minerva (u pravé nohy štít a helma) drží drapérii . Vpravo nymfa a dva říční bohové. Nad celou skupinou Viktoria (věnčí Venuši), v oblacích Apollón ve slunečním voze v kruhu zodiaku, dvojice jezdců, Jupiter (hořící blesky, žezlo, u nohy orel), za ním Diana (srpek měsíce), pod ním bůh větru se vzdutou drapérií., Zlatohlávek 1997#, 41, č. 14., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědirytina podle kresby Raffaela (dnes ztracená), který se inspiroval reliéfy na antických sarkofázích.
Kresba perem a štětcem (148 x 110 mm). Figurální scéna v naznačeném ornamentálním rámu. Pod stromem sedí Paris, před ním trojice bohyň - Venuše s Amorem, Juno a MInerva. Paris dává Venuši jablko., Volrábová 2007#, 50-51., and Kresba údajně podle grafického listu.
Kresba perem (132 x 205 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí zády, hlava otočená dopředu k divákovi, mladá žena s korunou na hlavě, levicí drží koš s ovocem, na zemi přilba a meč. and Volrábová 2007#, 148-149.