Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Olej na plátně (64 x 52, 5 cm). Polopostava vousatého muže v antikizující zbroji., Mžyková 1994#, 133-134., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 45, 46, obr. 41., and Obraz vznikl v době působení Byse v Praze. Podle Mžykové (1994), spolu s obrazem Andromeda, tvořil patrně dvojici protějškových polopostav, jako mozaiková instalace stěny, snad ve Strakově malostranském paláci (Jan Petr Straka z Nedabylic, MS, čp. 476).
Žlutá monochromní fresková malba napodobující bronz. Zachována pouze fragmentárně a v kresbách, ústřední postavou byla personifikace Říma (přilba, žezlo) v dopředu napřažené ruce drží postavu Victorie, stojí na globu, před ním orel., Kaufmann 1988#, 20.35., and Spranger si dům v Praze koupil v roce 1585. Kresba kdysi v Utrechtu (30 x 20 cm, prodána 1928) zobrazuje personifikaci Romy a možná se k malované fasádě vztahuje, kopie kresby (29 x 18, 9 cm) je v Lipsku (Museum für bildenden Künste, Graphische Sammlung, Rensi sbírka, díl 3). K fasádě se možná vztahuje i kresba v Darmstadtu (Hessisches LAndesmuseum) a v Budapešti (Szépmüvészeti Múzeum).
Štuková výzdoba tympanonu: znak Českého království doprovázený rohy hojnosti po obou stranách. Vlevo sedící Minerva se štítem a atributy umění a vědy. Vpravo Viktorie? s palmovou ratolestí a atributy průmyslu, obchodu a zemědělství., Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Ledvinka 1995#, 320-322., Vlček 1999#, 276-280., and Latinský nápis je upravenou verzí citátu Cicerona: SALUS POPULI SUPREMA LEX ESTO (Blaho lidu budiž nejvyšším zákonem, Marcus Tullius Cicero, De legibus).
Pískovcová socha Minervy (přilba, plášť, boty), v ruce štít hlavou Gorgony, na kterou ukazuje pravicí., Vlček 1999#, 471-475., and Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
V kapli Nanebevzetí P. Marie, v gotické věži, v kruhovém medailonu na stropě kaple, figurální kompozice: sedící žena se zavázanýma očima, v pravé ruce drží váhy, v levici meč. Vedle Spravedlnosti sedí Minerva (přilba, meč, štít)., Preiss 1966#, 204-215., Poche, Preiss 1973#, s. 137., and Baťková 1998#, 185-188.
Malba na dubovém dřevě (490 x 650 mm). Figurální scéna v krajině s vodní plochou a architekturou. Skupina žen a mužů shromážděná kolem množství kovových nádob a zbroje - honosné zlaté nádoby, šperky, dary moře. and Vacková 1989#, 269, 271, pozn. 65 , obr. 223.
Na hoře Helikónu stojí Apollón (toulec, luk) uprostřed Nymf a Faunů (v lidské podobě, ale Faun napravo má rohy). Vedle Apollóna Minerva (zbroj a kopí), nahoře na stromě sedí pták (straka ?), další přilétají. Na zemi sedí čtyři personifikace řek, tři vousatí muži a žena s nádobami. Dole vlevo devět nahých Múz s hudebními nástroji, vpravo devět oblečených Píeroven, první z nich drží tamburínu., Zlatohlávek 1997#, 132, č. 64., and Rytina spojuje dva motivy: návštěvu Minervy u Múz a jejich vyprávění o pěvecké soutěži se zpupnými Píerovnami, což byly dcery makedonského krále Píera (nebyly to tedy "děti z Pírea": Zlatohlávek 1996 s. 132). Píerovny prohrály, a protože protestovaly proti verdiktu poroty složené z nymf, byly za trest proměněny ve straky. Podle Ovidiových Proměn (5, 294-678), které byly inspirací díla, Minerva navštívila Múzy na Helikónu, v Boiótii, kde Pégasos vytvořil bájný pramen a kde také došlo k soutěži s Píreovnami. V pozdější Evropě bylo sídlo Múz situováno na Parnás ve Fókidě, s nímž byly také Múzy v antice spojovány (byla zde slavná delfská svatyně Apollónova). Vico rytinu vytvořil podle desky G. G. Caraglia, autorem předlohy byl obraz Rosso Fiorentina z let 1524-27 v pařížském Louvru, kde je uchována též kopie přípravné kresby. Nápis shrnuje příslušnou pasáž z Ovidiových Proměn, "committit proelia voce" (takto se pustily v zápas) je doslovný citát druhé poloviny verše 5, 307.
Mědiryt, složeno ze dvou desek (310 x 815 mm). Skupina mužských a ženských bojujících postav (pěší i na koních). Uprostřed kompozice Achilles držící v náručí umírající Penthesileiu, královnu Amazonek., Zlatohlávek 1997#, 255, č. 117., and Ve bírce NG od roku 1945, převedeno ze zámku Libochovice. Podle antického sarkofágu umístěného na Kapitolu v Římě.