High host specificity and dependence on the host plants are common attributes of herbivorous insects. Their usage in ecosystem studies and landscape assessment is shown by examples from a group of Central European weevils and leaf beetles. Biodiversity can be assessed from the degree of completeness of present herbivore feeding guilds. Wingless species with narrow habitat requirements can be used as good bioindicators of relic natural habitats. and Pavel Špryňar, Jaromír Strejček.
V odborných publikacích začínajících vědeckých pracovníků se někdy objevují logické chyby v metodice a následně i v interpretaci závěrů. Článek přináší dva takové příklady z výzkumné práce autorů. První příklad se týká logických chyb při srovnávání délky vývoje při konstantních a střídavých teplotách. Puparia pestřenek byla chována při velmi rozdílných teplotách, aby změny ve zbarvení dospělců byly velmi zřetelné. Nepřesně pochopený průměr teplotních hodnot může vést ke zkreslení výsledků Druhý příklad upozorňuje na nesprávný způsob odečítání tak zvané přirozené mortality v pokusech, při nichž se sleduje spotřeba mšic predátory., Two examples of potential logical errors in research methodologies and, consequently also in the interpretation of the results are presented. Firstly, an error can be made in the comparison of the length of development at constant and alternating temperatures. Puparia of hoverflies (Syrphidae) were reared at different temperatures in order to accentuate the colour differences between adults. The poorly understood influence of average temperature values on the development can lead to bias in the results. Secondly, the so-called natural mortality has often been assessed incorrectly in the trials in which consumption of aphids by predators is monitored., and Vítězslav Bičík, Pavel Láska.
Článek představuje jednu skupinu nosatcovitých brouků – zobonosky čeledí Attelabidae a Rhynchitidae. Těžištěm výskytu těchto brouků jsou tropické oblasti, v ČR žije 29 druhů. Zobonosky jsou typické tvorbou různě utvářených smotků na listech rostlin sloužících k vývoji larev, některé druhy napadají plody, pupeny a větvičky. Většina druhů je vázána na lesní biotopy, dále sady, zahrady nebo louky., This paper introduces a group of curculionid beetles – the Leaf Rolling Weevils of the families Attelabidae and Rhynchitidae. Most species are known from tropical regions, while in the Czech Republic 29 species are recorded. These beetles create various kinds of leaf rolls for their larvae; some species develop in fruits, buds or branches. Most species are associated with forest habitats, but they also live in orchards, gardens and on meadows., and Robert Stejskal, Filip Trnka.
Článek shrnuje dosavadní znalosti o pavoucích zimujících v ulitách suchozemských plžů v České republice. Jde o dvě studie - jedna ze zimy 2008/2009 (2 448 prázdných ulit tří druhů suchozemských plžů: suchomilka obecná (Xerolenta obvia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a hlemýžď zahradní (Helix pomatia)). Druhá studie byla provedena v zimním období 2010/2011 (přes 30 000 ulit, stejné druhy jako v předchozích letech plus druhy: skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida) a plamatka lesní (Arianta arbustorum)). Prozatím jsou souhrnně zpracována data z první studie, z druhé jsou v článku zmíněny pouze faunisticky významnější nálezy. Naše zjištění potvrzují nálezy ze zahraničí, že v ulitách přezimuje, často hojně, celá řada druhů pavouků, které považujeme za vzácné. Asi nejvýznamnější druhy jsou: skálovka šestitečná (Phaeocedus braccatus), snovačka pětitečná (Euryopis quinqueguttata), skákavka dvoutečná (Sitticus penicillatus), zápřednice Pennyova (Cheiracanthium pennyi), zápřednice karmínová (Ch. montanum) a další., This article summarises our knowledge of overwintering spiders in land snail shells in the Czech Republic. The results of two studies, based on the survey of more than 32 000 shells of 5 species, confirmed that many spider species considered rare actually overwinter in shells, often in large numbers. The most important records include Phaeocedus braccatus, Euryopis quinqueguttata, Sitticus penicillatus, Cheiracanthium pennyi and Ch. montanum., and Jana Niedobová, Vladimír Hula, Ondřej Košulič.
Predace semen je strategie, kdy živočich za účelem obživy napadá a zničí mnoho semen rostlin. V tomto krátkém sdělení přibližujeme aktuální poznatky o střevlíkovitých predátorech semen po uvolnění z rostliny. Střevlíkovití brouci zpravidla preferují semena odpovídající velikosti jejich těla, výběr druhů preferovaných semen je však pro daný druh střevlíka typický a během sezony se nemění. Během sezony značně kolísá množství spotřebovaných semen, za optimálních podmínek vysoké hojnosti a aktivity brouků může být denně zničeno až 1000 semen na ploše 1 m2. Střevlíkovití přitom preferují semena hvězdnicovitých rostlin (Asteraceae), jako jsou pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) nebo pcháč oset (Cirsium arvense), dále semena brukvovitých (Brassicaceae), jako je kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Střevlíkovití tak přispívají k udržení biologické rovnováhy., Seed predation is a strategy where an animal attacks and kills the seeds of plants. In this contribution we report on the latest knowledge on carabid beetles (Carabidae) feeding on seeds after dispersal from the plant. In general, carabid beetles prefer seeds of appropriate size to their body size, but the selection of seed species is species-specific and remains stable across the season. The consumption considerably varies throughout the year, and under optimal conditions the carabid beetles may destroy up to 1000 seeds per 1 m2. Carabid beetles prefer seeds of Asteraceae, such as Dandelion (Taraxacum) or Canadian Thistle (Cirsium arvense), and of Brassicaceae, such as the Shepherd’s Purse (Capsella bursa-pastoris). In this way the carabid beetles contribute to the balance in ecosystems., and Pavel Saska, Alois Honěk, Zdenka Martinková.
Three gall midge species displaying remarkable distribution in the Palaearctic region (Lasioptera artemisiae, Dasineura corniculata, Lasioptera eryngii) the causes of which cannot be explained, are discussed. and Václav Skuhravý, Marcela Skuhravá.
Patogeny lýkožroutů (kůrovců) zahrnují široké spektrum druhů z různých skupin od prvoků, mikrosporidií a hub až po zelené řasy. Napadené jedince lze poznat až na základě pitvy a analýzy pod mikroskopem, nevykazují žádné vnější projevy onemocnění. U většiny druhů patogenů navíc neznáme konkrétní vlivy na napadené jedince, snad s výjimkou nemocí rozkládajících tukové těleso, kdy dochází k úhynu hostitele během přezimování nebo v požerku. Často se uvádí možný význam patogenů pro využití v biologickém boji proti kůrovcům, praktická aplikace je však stále problematická vzhledem ke kryptickému způsobu života brouků pod kůrou a obtížné (i nákladné) kultivaci., Pathogens of bark beetles (Scolytinae) include a broad spectrum of species from different groups of protozoa, microsporidia and fungi to green algae. Individuals with infection can only be recognized after dissection and microscopic analysis; they show no external signs of disease. In addition, we don't know the effects of most pathogen species on the infested individuals, perhaps with the exception of diseased decomposing fat body, which leads to the death of the host during hibernation or in the breeding system. Potential use of pathogens in biological control against bark beetles is often discussed in the literature, but practical application is still problematic due to the cryptic nature of beetles' life under the bark and difficult (and expensive) cultivation of pathogens., and Karolina Lukášová, Jaroslav Holuša.
Někteří zástupci třídy hmyzu patří k chladově nejodolnějším organismům na Zemi. Přežijí podchlazení až pod -50°C nebo kompletní zmrznutí (přeměnu tělní vody na led). Dokonce je dokážeme, jako celé komplexní organismy, téměř neomezeně dlouho skladovat v kapalném dusíku. Výzkum principiální podstaty této výjimečné schopnosti hmyzu může přinést poznatky využitelné pro praktické technologie kryokonzervace biologického materiálu., Some insects are to the most cold-tolerant organisms on Earth. They survive supercooling down to -50°C or complete freezing (transition of body water to ice). Moreover, we can store the insect organism in its whole complexity in liquid nitrogen almost indefinitely. Research on the principles behind this exceptional ability of insects can provide knowledge that will be useful for the development of practical protocols for the cryopreservation of biological material., and Vladimír Košťál.