a1_Bolest je signál ohrožení organizmu. Váže pozornost, narušuje probíhající psychické procesy a vyvolává strach, který neuropsychicky zesiluje bolest, působí hyperestézii a negativní nabuzení (arousal). Kognitivní hodnocení bolesti jako ohrožení vyvolá také strach. Výsledný strach je tedy generovaný neuropsychicky („reflexně“) i kognitivně. Strach, vyvolaný oběma mechanizmy, narušuje zvládání bolesti (coping). Selháváním procesu zvládání vzniká úzkost, zlost a deprese a dále nepříznivé hodnocení vlastní schopnosti zvládat bolest a spokojeně žít. Na předpokladu těchto procesů, jejichž podstatné segmenty byly testované strukturálním modelem EQS, je založen Dynamický model psychologických procesů při chronické bolesti (DM). Původní DM, podobně jako další současné modely chronické bolesti lze považovat za modely lokálně nezávislé (tedy vysvětlené „ze sebe sama“). V této práci jsou analyzovány „spouštějící“ procesy DM, pocit bolesti a kognitivní zpracovávání bolesti, a oběma procesy vyvolaný strach. Protože tyto procesy probíhají v rámci osobnosti jako vyššího psychologického celku, autoři rozšiřují původní předpoklad DM o rys úzkosti, jako další podmínku toho, jak silný bude strach, vyvolaný bolestí a jejím kognitivním zpracováním. Na souboru 272 pacientů s nemaligní bolestí, věk M = 47,93 (SD = 10,73) roků, trvání bolesti v letech = 11,06 (SD = 9,57), byl postupně testován odpovídající regresní model: K původním nezávisle proměnným, faktorům Bolest (Intenzita bolesti, Nepříjemnost bolesti) a Kognitivní zpracovávání bolesti (Očekávání bolesti v budoucnu, Vina druhých aj.), byla nově zavedena „vnější“ proměnná, Rys úzkosti, a vypočítána lineární regrese na Strach z bolesti., a2_Po redukci modelu s 8 měřenými hodnotami (CFI = 0,81) na 5 měřených hodnot (CFI = 0,84) přistoupili autoři k zařazení další proměnné (tj. mimo původní DM), kovariancí mezi (reziduální variancí) Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti. Tento model se dobře shoduje s daty (CFI = 0,95). Předpoklad přímého vztahu mezi Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti tak významně zvyšuje shodu modelu s daty. Strach z bolesti je tedy nejvíce podmíněn kognitivně, a to očekáváním, že bolest potrvá, a přisuzováním viny za bolest druhým. Efekt dispoziční úzkosti je dvojí: a) Strach z bolesti je specifický projev dispoziční úzkosti při bolestivém stavu, b) dispoziční úzkost ovlivňuje nastavení kognitivních procesů a vede k očekávání bolesti v budoucnosti, a tím ke strachu z bolesti. Pocit bolesti, atribut bolestivého stavu, tyto procesy spouští. Efekt intenzity a nepříjemnosti bolesti na strach z bolesti je malý., b1_Pain represents a signal that an organism is in danger. It attracts attention, it disturbs ongoing mental processes and it brings about fear. In addition, cognitive appraisal of the pain brings about fear as well. The resulting fear triggers coping. If the coping fails, it is followed by anxiety, anger, depression and negative evaluation of one‘s ability to cope with the pain and to live well. Assumption of the processes forms the basis of the Dynamic Model of Psychological Processes in Chronic Pain (DM). The original DM, similarly to other recent models of chronic pain, may be considered a locally independent model (i.e., explained “by itself”). The present paper contains an analysis of “triggering” processes of the DM, the feeling and cognitive processing of the pain, as well as the fear caused by both processes. In addition, the DM assumption is expanded by an “external” variable – Trait Anxiety – representing another condition of the fear. In a group of 272 patients with non-malignant pain (age: M=47.9, SD=10.7 years; duration of pain: M=11.1, SD=9.6 years), the authors gradually tested the regression model: together with the original DM factors of Pain (Pain Intensity, Pain Unpleasantness, and Cognitive Processing of Pain) a new “external“ variable Trait Anxiety was entered and the linear regression on the Fear of Pain was calculated. After reducing the model containing 8 measured values (CFI=0.81) to a model having 5 measured values (CFI=0.84), additional variables were included and covariance between Permanence of Pain and Trait Anxiety was computed. Resulting model fits the data very well (CFI=0.95). The assumption of a direct relationship between the Permanence of Pain and Trait Anxiety significantly increases correspondence of the model with the data., b2_ The results show that the fear of pain is primarily cognitively dependent on expectation that pain will last in future and that pain is blamed on the others. Two effects of Trait Anxiety in the Fear of Pain were found: a) the Fear of Pain represents specific manifestation of Trait Anxiety under pain conditions, b) Trait Anxiety influences cognitive setting, which leads to expectation that pain will last and it thus creates Fear of Pain. The effect of Pain Intensity and Pain Unpleasantness on the Fear of Pain is small., Petr Knotek, Helena Knotková, Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Lamotrigin (LTG) je od roku 2002 používán jako širokospektré antiepileptikum u dětí starších 2 let. Je indikován ke kombinované léčbě epilepsií s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně záchvatů tonicko-klonických a záchvatů v rámci Lennox-Gastautova syndromu, a od roku 2005 také jako monoterapie typických absencí. U dětí a adolescentních pacientů nad 12 let je indikační spektrum stejné jako v dospělosti. Dětská epilepsie má oproti dospělému věku řadu specifik ? rozdílný metabolizmus antiepileptik (AE), jiné spektrum záchvatů, výskyt epileptických syndromů s věkovou vazbou a vývojem, často více typů záchvatů v rámci jedné epilepsie a potenciálně negativní vliv nekompenzovaných záchvatů a nežádoucích účinků (NÚ) antiepileptika na kognitivní profil, behaviorální projev a vývoj malého pacienta. Článek přináší důkazy o efektu LTG na záchvaty a jeho akceptovatelné tolerabilitě v dětství a upozorňuje na postupy, jak se vyvarovat nejdůležitějších NÚ a nepříznivých lékových interakcí LTG. Nenahrazuje souhrn informací o přípravku (SPC)., Hana Ošlejšková, and Lit.: 54
Cíl: Cílem této normativní studie Mini‑Mental State Examination (MMSE), neuropsychologické metody pro orientační zjištění kognitivního stavu a skríningu kognitivních poruch, je potvrdit zahraniční zjištění o závislosti výkonu v MMSE na věku a vzdělání a poskytnout normativní data české starší populace. Soubor a metodika: Soubor 540 osob ve věku 60 a více let splňujících daná kritéria zařazení, z 12 krajů České republiky, bez suspektní poruchy kognice (na základě anamnézy a výsledků neuropsychologických testů). Soubor byl rozdělen na čtyři skupiny dle věku (mladší, 60–74 let, a starší, 75 a více let) a dle vzdělání (nižší – bez maturity, vyšší – s maturitou a vyšším). Poměr pohlaví byl muži : ženy, 1 : 1. Výsledky: Byl zjištěn významný efekt věku (Pearson r = –0,308) i vzdělání (Cohenovo d = 0,43; oba p < 0,001) na získaný skór v MMSE. Nejhorších výsledků dosahovali starší, méně vzdělaní jedinci (MMSE 26,88; ? 1 SD 24,27–28,48) a nejlepších výsledků mladší vzdělanější (MMSE 28,60; ? 1 SD 26,83–29,62). Závěry: Potvrdili jsme závislost výsledků v MMSE u starších zdravých osob na jejich věku a vzdělání. Z toho vyplývá nutnost ve studiích klinické užitečnosti prověřit užívaný jednotný hraniční skór při odhadu kognitivních poruch, a to především u syndromu demence u různých neurodegenerativních onemocnění. Studie poprvé poskytuje normativní data MMSE na velkém souboru osob z české populace upravená dle věku a vzdělání., Aim: The aim of this normative study of Mini-Mental State Examination (MMSE) – a neuropsychological method to screen cognitive status and disorders - is to confirm international findings on the effects of age and education on MMSE scores and to obtain normative data for the Czech older population. Sample and methods: The sample consisted of 540 adults of 60 plus years of age meeting the inclusion criteria and without suspected cognitive disorder (based on anamnesis and neuropsychological assessment) from 12 regions of the Czech Republic. The sample was divided into four groups according to their age (younger 60–74, older 75+), and education (lower, higher). Men to women ratio in the sample was 1 : 1. Results: We found a significant effect of age (Pearson r = –0.308) and education (Cohen‘s d = 0.43; both p < 0.001) on MMSE score. The lowest scores were obtained by older, less educated individuals (MMSE 26.88; ? 1 SD 24.27–28.48), the highest scores were obtained by younger, more educated individuals (MMSE 28.60; ? 1 SD 26.83–29.62). Conclusion: We confirmed correlations between MMSE scores and age and education in older, cognitively healthy persons. These results necessitate further investigation of the MMSE clinical utility to determine the cut-off scores for dementia due to different neurodegenerative diseases. The study provides the first normative data from a large sample of the Czech population according to their age and education. Key words: ageing – cognitive functions – screening – dementia syndrome – normal values The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and H. Štěpánková, T. Nikolai, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Vrajová, M. Kopeček
Tato přehledová studie se zaměřuje na morální kognici v kontextu šikany na základní škole. Vychází převážně ze současné odborné literatury. Shrnuje vybrané teoretické a empirické poznatky a načrtává možné směry dalšího zkoumání. Článek se zabývá jednak atribucí příčin šikany, jednak morálními aspekty motivace jednotlivých účastníků šikany. V rámci druhého tématu stať postupně sleduje tři provázané oblasti: normativní oblast (normy, hodnoty a přesvědčení), oblast empatie a nakonec Bandurův koncept morální vyvázanosti.
V posledních letech se můžeme v gerontologické literatuře setkat s novými termíny reflektujícím jevy nové či nově sledované. Mezi tyto termíny patří tzv. „SuperAging“. Tato stať seznamuje čtenáře s obsahem termínu ve dvou hlavních souvislostech: 1) v rámci společnosti – sociologie a demografie, 2) v rámci neuropsychologie a kognitivního stárnutí jedinců. Cílem je rozšířit tyto pojmy a jejich obsah mezi českou psychologickou obec. and Novel terms have been introduced in gerontology, reflecting new or newly observed phenomena. „SuperAging“ is one of those terms. This text introduces its content to the readers in the main areas of interest: 1) societal view of sociology and demography, 2) neuropsychology and cognitive ageing of individuals. Our goal is to make the aspects of SuperAgeing familiar to Czech psychologists.
Neurovědy, které se stále častěji zabývají vztahem mezi psychickou a mozkovou činností, vedly v posledních letech ke vzniku nových oborů: neuroe pigenetiky , neuropsychologi , neuropsychoanalýz y, a dokonce i neurofilosofie. V této stati diskutuji koncept neuropsychosomatiky., Neurosciences, which have been increasingly concern ed with and brain activity, in recent years have led to the emergence of new disciplines: neuroepigenetics, neuropsychology, neuoropsychother apy, neurop neurophilosophy. In this paper I am discussing the concept of neuropsychosomatics., and Poněšický J.
Bilingualism has been associated with changes in our language-related and domain-general cognition. However, it remains controversial whether bilingualism-related cognitive effects are robust and stable. Also, it is still unclear which aspects of bilingual experiences affect the plasticity of cognitive processes. This article offers a selective overview of the literature on bilingualism and cognition. We discuss results from studies which investigated the sources of cognitive plasticity in bilinguals, using prominent bilingual factors. We argue that, at least in part, the field deals with the controversies by viewing bilingualism through the perspective of usage-based (or experience-based) approaches, although such a link is not always made explicitly. Viewing bilingual variables as indicators of language use and engagement with both languages might offer promising ways forward while allowing for comparisons of existing studies on bilingualism with more recent ones, which build on the usage-based perspective more explicitly. and Bilingvismus je spojován se změnami v kognitivních procesech, a to jak v procesech zodpovědných za jazykové zpracování, tak v doménově obecné kognici. Zůstává však předmětem diskuse, jak silné a stabilní účinky bilingvismu na kognici jsou. Rovněž zůstává nejasné, jaké aspekty bilingvismu jsou primárním zdrojem plasticity kognitivních procesů. Tento článek nabízí výběrový přehled literatury o bilingvismu a kognici a rozebírá existující studie zkoumající zdroje kognitivní plasticity u bilingvních mluvčích z pohledu usage-based přístupů. Zaměřujeme se na roli prominentních bilingvních faktorů, jakými jsou úroveň znalosti jazyka, věk osvojování jazyka, míra střídání kódů, ale také proporcionalita používání jazyků. Tvrdíme, že literatura o vlivu dvojjazyčnosti na kognici se z části vypořádává s kontroverzemi tím, že nahlíží na bilingvismus perspektivou usage-based přístupů, i když spojení s tímto vědeckým rámcem není vždy výslovně zmiňováno. Zasazení bilingvních faktorů do kontextu usage-based přístupů může nabídnout slibné cesty vpřed a zároveň umožnit srovnání stávajících studií o bilingvismu s novějšími studiemi, které jsou ukotveny v usage-based perspektivě explicitněji.