OBJECTIVES: The main aim of the study was to investigate the physiological and social needs of patients hospitalized with schizophrenia to uncover potential issues in these areas. METHODS: The relevant self-evaluating CANSAS questionnaire for physiological and social needs was used by nurses in a cohort of hospitalized schizophrenic patients undergoing rehabilitation before discharge from the mental hospital. RESULTS: Two hundred and forty-four patients (women N = 115) aged 18-58 years were involved in the study. Intimate relations, financial matters, treatment of psychotic symptoms, and sexual life were among the most pressing physiological and social needs in our study subjects. CONCLUSION: The results of our study should stimulate psychiatric nurses in their effort not only to detect but also address the problems of schizophrenic patients concerning unfulfilled needs. and J. Hosáková, L. Hosák
Úvod: Prevalence rizikových faktorů aterosklerózy se posouvá do mladších věkových kategorií. U vybrané již preselektované skupiny dětí s obezitou, dyslipidemií a metabolickým syndromem jsme sledovali antropometrické a laboratorní ukazatele během měsíčního redukčního pobytu dětí v Léčebně dr. Filipa, s.r.o., v Poděbradech. Současně byly sledovány genetické parametry spolupodílející se na vzniku obezity. Soubor: V rámci projektu byly statisticky zpracovány výsledky u 350 obézních dětských pacientů ve věku 8–16 let, průměrného věku 13,7 ? 2,1 roku, průměrné výšky 163 ? 10,6 cm. Metody: Při vstupu a při ukončení hospitalizace byly změřeny antropometrické parametry (výška, váha, tloušťka kožních řas, obvody tělesných částí), změřen krevní tlak a pulz. Byl stanoven lipidogram a další metabolické ukazatele, izolována DNA ke stanovení polymorfizmů genů pro FTO a MC4R. Výsledky: Během pobytu dětí došlo ke statisticky významnému poklesu metabolických ukazatelů a redukci antropometrických hodnot. Současně jsme prokázali skutečnost, že u nositelů rizikových polymorfizmů asociovaných s obezitou byla lepší odezva na režimová a dietní opatření. Závěr: Identifikovat jedince s horší odezvou na režimová opatření bude velice důležité, jelikož u těchto jedinců bude nutné časněji zahájit farmakologickou léčbu s cílem zabránit rozvoji komplikací plynoucích z přítomnosti těchto rizikových faktorů., Objectives: The study was aimed to determine risk factors of atherosclerosis after one month lifestyle intervention in overweight/obese children and also FTO and MC4R gene variants associated with obesity. Design and Methods: 350 non-diabetic Czech children (age 13.7 ? 2.1 years, 163 ? 10.6 cm hight) was examined. Before and after 4 weeks of lifestyle intervention (comprising a reduction of energy intake), biochemical and anthropometrical measurements were performed. Results: The mean weight loss achieved was 6.2 ? 2.1 kg (P < 0.001). Significant associations between BMI decrease and FTO and MC4R variants were found. Carriers of the FTO GG genotype and/or MC4R CC genotype lost significantly more body weight in comparison to the non-carriers (P < 0.0009 for BMI and P < 0.002 for body weight). The differences remain significant after adjustment for sex age and baseline values (P = 0.004 for BMI and P = 0.01 for body weight). Conclusions: It is necessary to look for the risk individuals with wrong response to the regime intervention. This individuals is necessary early treat with drugs to prevention clinically complications., and Lukáš Zlatohlávek, Michal Vrablík, Zuzana Urbanová, Hana Pejšová, Jaroslav Hubáček, Richard Češka
Nová doporučení v oblasti srdeční resynchronizační léčby uvádějí klinické a EKG rysy pro největší přínos resynchronizační léčby, klíčové důkazy pro indikaci k resynchronizační léčbě, indikace resynchronizační léčby u pacientů se srdečním selháním a nízkou ejekční frakcí levé komory při sinusovém rytmu i při fibrilaci síní. Mimo to uvádějí doporučení pro „upgrade“ původní trvalé kardiostimulace i pro primoimplantace u pacientů indikovaných k trvalé kardiostimulaci z bradykardické příčiny a v závěru se zabývají klinickými faktory, které je vhodné zohlednit při volbě mezi biventrikulárním stimulátorem a biventrikulárním defibrilátorem v primární prevenci náhlého úmrtí., The new guidelines for cardiac resynchronization therapy state clinical and ECG features for the greatest benefit of resynchronization therapy, crucial evidence for the indication of cardiac resynchronization therapy, and indications for cardiac resynchronization therapy in patients with heart failure and low ejection fraction of the left ventricle in the presence of both sinus rhythm and atrial fibrillation. In addition, the guidelines provide recommendations for "upgrade" of original permanent cardiac pacing or primary implantation for persistent bradycardia patients and, finally, they define clinical factors that should be taken into account when choosing between a biventricular pacemaker and a biventricular defibrillator for primary prevention of sudden death., and Heinc P., Kováčik F., Přeček J., Smékal A., Šimková I., Táborský M.
Cíl: Cílem sledování bylo zhodnotit efektivitu zavedených nefarmakologických aktivit na podporu a zachování kognitivních funkcí na ženském gerontopsychiatrickém oddělení psychiatrické léčebny v Kroměříži a zhodnotit spokojenost hospitalizovaných klientek s těmito aktivitami. Metodika: Na začátku a ke konci hospitalizace bylo použito škály Mini-Mental State Examination (MMSE) a testu kreslení hodin (CDT) k orientačnímu zhodnocení kognitivních funkcí a na závěr hospitalizace bylo použito řízeného rozhovoru. Výsledky: Ke konci hospitalizace nebylo prokázáno statisticky signifikantního zlepšení ve stavu kognitivních funkcí (krátké období pozorování je nejpravděpodobnějším důvodem). Klientky však hodnotí psychoterapeutické aktivity k ovlivnění kognitivních funkcí kladně. Závěr: Nefarmakologické postupy mají významné místo v léčbě demence a doplňují farmakologické i podpůrné léčebné postupy., Aim: Aim of the study was to evaluate the effectiveness of non-pharmacological approaches influencing cognitive functions that are used in routine practice in inpatient women psycho-geriatric ward in Mental hospital in Kromeriz. Furthermore the study tried to evaluate satisfaction with these activities in hospitalised clients. Methods: At the beginning and at the end of hospitalisation was used range of Mini-Mental State Examination (MMSE) and Clock Drawing Test (CDT) to make an indicative assessment of cognitive functions, and at the end of hospitalization was used a controlled interview. Results: At the end of hospitalisation there was no significant evidence of improving cognitive functions (short period of research is the most probable reason). Nevertheless, psychotherapeutic activities were evaluated by clients positively. Conclusion: Nonpharmacological approaches have important position in treatment of dementia, together with pharmacological and support therapy., Jan Lužný, and Literatura
Pro léčbu klimakterického syndromu existuje kromě standardní hormonální léčby i možnost léčby nehormonální, což bývá opomíjeno. Významnou roli v ní mají fytoestrogeny. Byť nebyl dosud prokázán vliv podávání fytoestrogenů na dlouhodobé změny v důsledku estrogenního deficitu, jejich podávání jednoznačně zmírňuje projevy akutního nedostatku estrogenů. Článek přináší stručný přehled možností nehormonální léčby především se zaměřením na užití fytoestrogenů., Besides hormone replacement therapy we can use nonhormonal therapy for acute climacteric syndrome. The nonhormonal farmacotherapy is based on fytoestrogens. The influence of fytoestrogens on long term changes from estrogen deficinency has not been confirmed. On opossite side the effect on acute climacteric syndrome is clear. Short overview of possible nonhormonal solution is given with focus on fytoestrogenes., and Tomáš Fait
Demence s převahou vaskulární symptomatiky zaujímají 2. místo v celkovém výskytu demencí. Autoři článku úvodu souhrnně uvádějí základní údaje týkající se tohoto onemocnění. Předkládají vlastní neintervenční retrospektivní sledování účinnosti pentoxifyllinu na symptomy pokročilé demence uvedeného typu. Výsledky této práce neprokázaly statisticky významný příznivý vliv sledovaného léku., Vascular dementia is second commonest cause of dementia. The authors of the article have done a survey of essential data concerning dementia with vascular symptoms. They also present follow up evaluating effect of pentoxifylin on symptoms in patients with severe dementia of this type. This follow up is nonintervention retrospective. The assembled results of the study showed that a favourable effect for pentoxifyllin was not found n severe dementia with vascular symptoms., Jitka Mészárosová, Vladimír Kovtun, and Lit. 22