Fibrilaci síní, zvláště její permanentní (chronické) formě, je třeba u seniorů věnovat náležitou pozornost. Farmakologická i nefarmakologická kontrola frekvence srdečních komor a nasazeni antikoagulační léčby může významně snížit jak výskyt kardiálního selhání, tak i cévních mozkových prihod a zpomalit nebo i zastavit progresi kognitivních poruch. Antikoagulační léčba u Starších osob s fibrilaci siní není u nás nasazována ve všech indikovaných případech. Nejčastějším důvodem jsou obavy z hemoragických komplikací. Autor podává přehled prací z posledních let, které jednoznačně prokázaly, že u řádně prováděné antikoagulační léčby a u farmaky kontrolované frekvence komor prospěch převyšuje riziko., Atrial fibrillation particulariy in its permanent (chronic) state is rather frequent in old age and needs careful management. Medication and non-pharmacological control of heart frequency and anticolagulant therapy can decrease significantly the risk of heart failure and stroke and slow down the progression of cognitive impairment. Anticoagulant therapy in elderly patients with atrial fibrillation is not instituted in every patient. The most prevalent reason is the fear of haemorrhagic complications. The author summarises the results of recent literature. There is clear evidence that in carefully selected elderly patients treated with anticoagulant therapy and/or with heart rate controlling agents the benefit overweighs the risk., Jiří Neuwirth, Lit: 13, and Souhrn: eng
Nová doporučení v oblasti srdeční resynchronizační léčby uvádějí klinické a EKG rysy pro největší přínos resynchronizační léčby, klíčové důkazy pro indikaci k resynchronizační léčbě, indikace resynchronizační léčby u pacientů se srdečním selháním a nízkou ejekční frakcí levé komory při sinusovém rytmu i při fibrilaci síní. Mimo to uvádějí doporučení pro „upgrade“ původní trvalé kardiostimulace i pro primoimplantace u pacientů indikovaných k trvalé kardiostimulaci z bradykardické příčiny a v závěru se zabývají klinickými faktory, které je vhodné zohlednit při volbě mezi biventrikulárním stimulátorem a biventrikulárním defibrilátorem v primární prevenci náhlého úmrtí., The new guidelines for cardiac resynchronization therapy state clinical and ECG features for the greatest benefit of resynchronization therapy, crucial evidence for the indication of cardiac resynchronization therapy, and indications for cardiac resynchronization therapy in patients with heart failure and low ejection fraction of the left ventricle in the presence of both sinus rhythm and atrial fibrillation. In addition, the guidelines provide recommendations for "upgrade" of original permanent cardiac pacing or primary implantation for persistent bradycardia patients and, finally, they define clinical factors that should be taken into account when choosing between a biventricular pacemaker and a biventricular defibrillator for primary prevention of sudden death., and Heinc P., Kováčik F., Přeček J., Smékal A., Šimková I., Táborský M.
Here we report the case of a 31-year-old man admitted to our hospital with echocardiografic and Cardiac Magnetic Resonance signs of myocarditis complicated by ventricular tachycardia, initially resolved with direct current shock. After the recurrence of ventricular tachycardia the patient was submitted to electrophysiological study revealing a re-entrant circuit at the level of the medium segment of interventricular septum, successfully treated with transcatheter ablation. This case highlights how the presence of recurrent ventricular arrhythmias at the onset of acute myocarditis, suspected or proven, could be associated with a pre-existing arrhythmogenic substrate, therefore these patients should be submitted to electrophysiological study in order to rule out the presence of arrhythmogenic focuses that can be treated with transcatheter ablation., Emanuele Cecchi, Serena Fatucchi, Elena Crudeli, Cristina Giglioli, and Literatura 15