Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
Po straně arkýře Lukrécie a Orfeus. Celá fasáda je pokryta figurálními výjevy s biblickou tematikou a německými nápisy. Výjevy jsou zarámovány do iluzivního architektonického rámce. Nad oknem arkýře datum 1547, pod arkýřem 1548 a monogram mydláře Wolfganga Schneidera doprovázený jeho merkou, mydlářskou kádí. and Chamonikola 1999#, č. 110.
Bývalý pivovar ze 2. pol. 16. století, přestavěn ve 2. pol. 19. století (snesena původní atika a původní střecha nahrazena mansardovou). Sgrafita odkryta 1964-1966, restaurována (D: Křička, M. Kolář). V patře nalevo perspektivní architektonický průhled s otevřenou arkádovou lodžií o dvou patrech. V 1. patře výjevy z Genese: Potopa s Noemovou archou, Opilý Noe, Stavba Babylonské věže, Abraham a Melchisedek, Abrahamova oběť, Sára vyhání Hagar, Andělé u Abrahama, Lot a jeho dcery, Anděl utěšuje Hagar a Ismaela na poušti, Abraham obětuje Izáka, Rebeka u studny, Abrahamův pohřeb, Ezau prodává Jákobovi prvorozenectví, Izák žehná Jákobovi, Jákobův sen o nebeském žebříku, Jákob a Ráchel, Jákob třídí Labanova stáda, Labanova zášť se stává požehnáním, Jákobův zápas s andělem, Jákobovo smíření s Ezauem, Jákobovi synové Simeon a Lévi mstí pohanu sestry Díny. Výjevy vesměs podle T. Stimmera, 1576; V. Solise, 1566. V přízemí dva Géniové a dva fragmenty výjevů z Knihy soudců: Samson a lev (dle J. Ammana), Samson nese vrata Gázy. Na pravé straně od portálu tři architektonické perspektivní průhledy. and Perspektivní průhledy s architekturou sloužící jako dekorační prvek mají původ v antickém římském umění.
Na fasádě jsou zobrazena biblická témata rámovaná iluzivní architekturou ozdobenou girlandami. Nad pravým oknem štítu dvě hlavy jednorožců. Pod okny vpravo štít se dvěma soukenickými střelami a monogramem PP, nad krakorci v přízemí letopočet 1547. Pod obloučkovou římskou personifikace deseti lidských věků, u každého je tabulka s fragmentárně dochovaným německým nápisem., Chamonikola 1999#, č. 109., and Nejstarší dochované figurální sgrafito. Alegorické vyjádření deseti lidských věků je v umění těsně svázáno s vnímáním alegorií ročních dob. Lidský věk - dětství, mládí a stáří - byl topos oblíbený již v antické literatuře. Oidipus vyřešil hádanku, kterou mu v Thébách položila Sfinga. Který živočich má jen jeden hlas, ale přitom má někdy dvě nohy, někdy tři, někdy čtyři, a je nejslabší, když jich má nejvíc? Oidipus odpověděl: Člověk, protože jako batole leze po všech čtyřech, v mládí stojí pevně na dvou a ve stáří se opírá o hůl (Sofoklés, Král Oidipus, 429-425 př. Kr.).
Místnost, která původně sloužila patrně jako ložnice, je na stěnách vyzdobena sgrafitovou architekturou. Na severní stěně je zavřená brána, lemovaná na obou stranách sloupovou kolonádou. Na východní stěně iluzivní sokl, v záklenku severovýchoního okna iluzivní kroužená klenbička. Na jižní stěně je monumentální brána v podobě antického vítězného oblouku, která vede do haly s křížovou klenbou, na jejímž konci jsou zavřené dveře. Po oboustranách haly otevřená lodžie s kazetovým stropem, nalevo sloup s rovným kladím, napravo arkády s představenými polosloupy. Na západní stěně dveře s iluzivní edikulou tvořenou vousatými hermovkami s košíky s ovocem na hlavě, na košících je kladí, na němž jsou dva draci. Na pravé straně muži putto se znakem Kateřiny z Valdštejna, vztahuje ruku ke košíku s ovocem. Na stropě s iluzivními žebry rozviliny s putti a ptáky., Chamonikola 1999#, č. 116., and Výzdoba podle mědirytin R. Wyssenbacha (Mžyková 1996). Použití techniky sgrafita v interiéru je u nás velmi vzácné.
Na nádvorní fasádě budovy doložena existence iluzivní malované šachovnice, jejíž autentičnost dokazuje malba v tzv. Zelené světnici, kde je takto vyzdobena i vnější fasáda. Malba dokazuje, že tehdejší publikum tento způsob dekorace považovalo za něco nového a tedy hodného zaznamenání., #, and První doklad iluzivní malby na fasádě v českých zemích.