Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.
Nástropní malba s bohatou figurální kompozicí. Centrálním motivem je Chronos, na hlavě má přesýpací hodiny, levou rukou odhaluje závoj (se slunečním diskem) z nahé ženské figury - Pravdy., Poche, Preiss 1973#, 143., Horyna, Neubert 2000#,, and Téma bylo zejména od 16. století často zobrazováno různými autory. Kompozičně blízko, s postavou Saturna nadzdvihujícího drapérii nad ležící Pravdou, je kopie podle Berniniho díla, který je patrně autorem tohoto kompozičního schematu, dále i kresba italského anonymního malíře dnes uložená ve sbírkách v Louvre.
Malovaný talíř (průměr 30 cm): vlevo pilíř a svěšená drapérie, před ní vládce Dionýsius II. (turban a orientální oděv s kalhotami, nápis DIONYSIUS) a dva sloužící. U stolu vpravo sedí Dámoklés, nad jehož hlavou visí meč na šňůře, kterou přidržuje okřídlený putto. Uprostřed kompozice stůl prostřený pro dvě osoby, za stolem dva sloužící, nesou mísu a konvici s vínem. V pozadí nalevo fasces, symbol moci, v popředí na zemi malý zlatý globus. Výjev je situován na terasu paláce, s průhledem do hornaté krajiny., Přibyl 2006#, 68, č. 16., and Talíř byl pro muzeum zakoupen z Lannovy pražské sbírky v roce 1909. Příběh s Dámoklem známý z Ciceronových Tuskulských hovorů ( 5, 61-62) se ustálil ve rčení "Damoklův meč" ve významu trvalého ohrožení. Avelli vytvořil kolem roku 1540 několik variant tohoto námětu (e.g. Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam, 1539).
Skleněný pohár s rezbou a broušením. Na kupě alegorie v groteskovém dekoru. Žena trůnící pod baldachýnem mezi dvěma puti s oválnými zrcadly. V bocích lví figury ba dvojice putů s festony., Drahotová 1989#, 106., and Alegorie Míru.
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo stojí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty) v pozdvižené levici číši, v pravé ruce konvici, jednu nohu na sudu. Napravo sedí Zima, vousatý stařec v kožichu a kožešinové čepici), za ním na lavici nádoba a hůl, v pozadí žena zahalená do pláště. V předním plánu obrazu sedí putto pojídající hroznové víno a chlapec ležící na zemi u položeného žebříku (z něhož spadl?). Za Bakcehm sud s hrozny vína a košík s ovocem. Výjev je situován u dřevěného stavení s plotem, za Zimou suchý strom., Zlatohlávek 2009#, s. 172, O 36., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Flora a Ceres).
V zámeckém parku bazén ve tvaru kvadrylobu, uprostřed bazénu vyvýšenina, na ní sousoší: Neptun, Amfitrité, putti a delfíni. and Park založen kolem roku 1820. Kromě sousoší v bazénu fontány zachovány jen sokly z původní sochařské výzdoby.
Nástěnná malba ve štukovém rámu, pod nímž jsou plasticky provedené postavy dvou putti, kteří ukazují na výjev v medailonu. Vlevo sedí polonahá Léda, mazlí se s labutí, ústa otevřená, po její levici dva putti., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 58, 125-138., Togner 2010#, 79-80., and Jeden ze čtyř medailonů, které obklopují hlavní scénu na stropě jídelny (Sestoupení Juno na zem) a zobrazují Jupiterovy lásky (nevěry).
Nástropní malba: dva putti s labutí, které váží na krk růžovou stuhu., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.