Search

Start Over Subject quiver Date Unknown

72. Rohrau, Alegorie na turecké války

Creator:
Aachen, Hans von
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
bolt of lightning, bow, eagle, crown, helmet, quiver, Apollo, Fama, Iuppiter, and Minerva
Description:
Malba na mramoru (21,5 x 27 cm): S nebes se na oblaku snáší Jupiter s bleskem v napřažené pravici letí na orlu, za ním Athéna (přilba, štít, kopí) drží v náručí císřskou korunu, vedle ní Fama s trubkou. Dole na zemi běží Apollo (červený plášt, luk, toulec, zdvižená ruka) okolo poražení Turci a poházené turecké zbraně a insignie. Na obzoru vpravo jízda. Na rubu je kozoroh a Jupiterův orel., Fusenig 2010#, s. 26., and K malbě je v Braunschweigu zachována kresba, která se od ní liší tím, že Apollón má u pasu zavěšený meč. Postava Apollóna je podána stejně na Aachenově obrazu s imperiální alegorií ve Stuttgartu (Stuttgart, Návrat Zlatého věku). O nápisu srov. Reitz 2009, 110-111.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

73. Rychnov nad Kněžnou, Diana a Kallistó

Creator:
Heiss, Johann
Publisher:
z Kolowrat, František Karel Libštejnský, 1709-1727 (sbírka)
Subject:
bow, dog, quiver, Callisto, and Diana
Description:
Olej na plátně (73 x 118 cm). Figurální scéna v lesní krajině s vodní hladinou. Na březích potoka odpočívá Diana s nymfami, které ji gesty naznačují těhotenství jejich družky., Kotková 2009#, 59-60., and Jeden ze dvou obrazů na téma epizody ze života bohyně Diany (protějšek Diana a Aktaión).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

74. s.l., Diana a Endymión.

Creator:
Kern, Anton
Subject:
crescent, dog, quiver, shepherd's crook, Diana, and Endymion
Description:
Olej na plátně (52 x 35, 5): Endymión (košile, kožešina) leží na plášti a spí na skalisku pod širým nebem, vedle opřená pastýřská hůl, u nohou spí pes. Seléné (srpek nad čelem, toulec) k němu zezadu přistupuje a objímá jej., Zlatohlávek 2009#., and Protějšek k obrazu: s.l., Perseus osvobozuje Andromedu.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

77. Sloup, zámek, Meleagros.

Creator:
Braun, Matyáš Bernard (dílna)
Publisher:
Kinský, Josef Jan Maxmilián hrabě,
Subject:
boar's head, quiver, and Meleager
Description:
Pískovcová socha: polonahý Meleagros (plášť přes levou ruku a bedra) stojí opřený o pařez, pravou ruku má položenou na kančí hlavu. Na pařezu visí toulec se šípy., Poche 1965#, 119-120., and Socha byla v odborné literatuře chybně vyložena jako Ceres, ale jedná se nepochybně o Meleagra, který napodobuje antickou sochu tohoto mýtického hrdiny. V 16.-18 byla nejznámějším antickým zobrazením Meleagra socha objevená před rokem 1546, která byla v Braunově době v římském paláci rodiny Fusconi. Nejprve byla známa jako Adonis, ale od 18. století byl hrdina ztotožněn s Meleagrem a kančí hlava s trofejí z kalydónského lovu. Socha byla ve své době velmi vysoko ceněna, byla považována za jedno z vůbec nejkrásnějších děl antického sochařství a její rytiny nesměly chybět v žádném albu nejvýznamnějších římských antických soch. V roce 1770 byla zakoupena Klementem XIV a převezena do Vatikánu, kde je dnes vystavena (Sala degli animali inv. 490). Jedná se o antickou římskou kopii podle řeckého originálu z let 350-320 př. Kr. (Skopas), srov. Haskell, Penny 1981, č. 60. Socha na zámku Sloup nebyla vytvořena podle tohoto Meleagra, ale podle exempláře ze sbírky Giustiniani. Tato socha byla objevena v letech 1631-1635, jednalo se o fragment antické římské kopie řecké sochy (Stewart 1977, s. 143, č. 14), která byla po vzoru sochy Meleagra ze sbírky Fusconi upravena na Meleagra (doplněna hlava kance, kmen stromu a další detaily). Socha v roce 1816 přešla do římské sbírky Torlonia (Museo Torlonia inv. č. 264), která byla v roce 2005 zakoupena italským státem. Sbírka uložená v římském paláci (Via Corsini 5) je v současné době veřejnosti nepřístupná. Socha byla známá z rytin, které podle soch ve sbírce Giustiniani vznikaly a sochař z Braunovy dílny patrně použil jako předlohu rytinu podle Sandrarta, na níž je socha označena jako Meleagros (oproti originálu a soše ve Sloupu zrcadlově převráceno). Socha z Braunovy dílny z antického originálu převzala celkovou kompozici s překříženýma nohama, což vůbec neodpovídá akčnosti příběhu s Atalantou a jeho dobovým zobrazením, v nichž Meleagros vždy velice intenzivně usiluje o přízeň Atalanty. Nelogický postoj sochy byl důsledkem toho, že antická socha, která tu posloužila za vzor, nezobrazovala Meleagra, ale odpočívajícího atleta, který byl na kalydónského lovce předělán v 17. století. Sochař z Braunovy dílny převzal z "Meleagra" Giustiniani celkový postoj i motiv ruky položené na kančí hlavu. Od římské sochy se socha na zámku Sloup liší gestem pravé ruky a nakloněním hlavy. Výrazný sklon hlavy i gesto pravé ruky vyjadřující silné emoce měly vyjádřit vztah k Atalantě, k níž Meleagros na atice zámku Sploup zamilovaně vzhlíží. Socha totiž tvoří dvojici s Atalantou na protější straně atiky (Sloup, zámek, Atalanté). Ikonografický typ Meleagra předávající Atalantě hlavu kalydónského kance vznikl v ilustracích k Ovidiovým Proměnám již v 16. století a v následujících stoletích byl jenom nepatrně obměňován.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

78. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2 (imperiální alegorie)

Creator:
Aachen, Hans von
Publisher:
Rudolf II.
Subject:
arrow, bow, caduceus, cornucopia, coins, helmet, mace, Palladium, quiver, sandglass, scepter, scythe, sword, turban, vases, Abundantia, Amor, Apollo, Musae, Roma, Saturnus, and Venus
Description:
Olejomalba na mědi (55, 5 x 47 cm): v popředí Apollón triumfuje nad Turkem, charakterizovaným zbraněmi na zemi (štít, luk, šípy, zahnutá šavle, palice), které doplňují turecké panovnické insignie v pravém dolním roku (turban a žezlo). Apollón ohlašuje příchod Zlatého věku. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, kterému bere šíp, napravo polonahá Abundatia (cornucopia a nádoba se zlatými mincemi). Ve středním plánu obrazu je oltář, na němž jsou drahocenné nádoby, připomínka Zlatého věku. Nalevo na podstavci, před ruinami antického Říma sedí bohyně Roma (přilba, žezlo), v ruce drží Palladium, sošku Minervy, kterou přinesl Aeneas do Říma z Tróje. Vedle Romy turecké trofeje (praporec, turban, toulec), jedná se tedy Svatou říši římskou. Na pravé straně antická ruina se sochou Saturna v nice, před ním sedí Múzy (globus, kružítko, caduceus, flétna). V pozadí antické ruiny, nahoře letí ve vzduchu nahý Saturn/Chronos (křídla, vousy, kosa a přesýpací hodiny)., Kaufmann 1988#, I.15., Irmscher 2001#., Fusenig 2010#, č. 89 s. 231., and Návrat Zlatého věku byl klíčovým motivem imperiálních alegorií v rudolfinském umění. Vzorem byl augustovský mýtus, v němž měl ústřední postavení Apollón. Horatiova "Píseň stoletní" vzývala právě toto božstvo a jeho sestru Dianu, píseň byla přednesena 3. června 17. př. Kr. na Palatinu v Římě chórem chlapců během "Ludi saeculares" zavedených Augustem na oslavu příchodu Zlatého věku. Píseň lze chápat jako inspiraci Aachenova obrazu oslavujícího Apollóna. Básník vzývá boha, "aby skryl svou zbraň" (Hor. c. s. 33) - na obraze je Apollón zobrazen výjimečně beze zbraně. Apollón má obnovit jubilejní slavnosti trvající "tři sladké noci a tři dny bílé" (23-24) - to patrně naznačuje Apollónova ruka se vztyčenými třemi prsty. Apollón má římské chlapce "přivést k mravnosti" (45), aby se věnovali manželským povinnostem a přivedli četné potomstvo (47). Tento moment mohla na obraze naznačovat Venuše, která tu vystupuje nejen v roli pramatky římského lidu - je zobrazena, jak odebírá protestujícímu Amorovi šíp, symbol erotických dobrodružství. Apollón má také přispět k tomu, aby mladí Římané porazili nepřátele (53-56), kteří jsou na obraze připomenuti Turkem a tureckými zbraněmi u spodního okraje. V básni je rovněž obšírně zmíněna historie Říma (37-44), na níž na obraze odkazuje na socha personifikace Říma s Palladiem, který Aeneas a Anchises zachránili z hořící Tróje. V básni je zmíněno devět Apollónových Múz (62), které se na obaze rovněž objevují, stejně tak jako Hojnost (Copia, 60) s plným rohem. K obrazu existuje přípravná kresba (Braunschweig, Návrat Saturnovy říše 1). Obraz je protějškem alegorie s Návrat Panny (Mnichov, Návrat Panny).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

79. Telč, zámek, Císařský sál, Hyacinthova smrt

Publisher:
Slavatové
Subject:
arrow, bow, disc, lance, quiver, wreath, Apollo, and Hyacinthus
Description:
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině, vpravo v popředí Apollón, sklání se nad mrtvým přítelem, který leží na zemi pod stromem, vlevo v průhledu do hornaté krajiny scéna hodu diskem. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století. Zachycuje okamžik příběhu, kdy Apollón bezděčně zabil diskem svého miláčka, protože žárlivý Zefyr nasměroval disk hozený Apollónem na Hyacintha. Scéna hodu diskem je oproti předloze redukována pouze na dvě ústřední postavy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

80. Telč, zámek, Císařský sál, Kyparissos proměněný v cypřiš

Publisher:
Slavatové
Subject:
arrow, bow, hind, lance, quiver, Apollo, and Cyparissus
Description:
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině. Na zemi leží mrtvý jelen, nad ním mladík, který jelena nechtíc zabil oštěpem, se proměňuje ve cypřiš. V oblacích Apollón. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz