Kristus Trpitel mezi P. Marií a sv. Bartolomějem, sv. Petrem a archandělem Rafaelem, napravo dole klečí donátor se znakem Švihovských. Donátor je již zobrazen téměř ve stejném měřítku jako hlavní postavy výjevu. and Pešina 1950#, č. 238.
Zobrazení císaře Konstantina se svatozáří, držícího kříž se svou matkou sv. Helenou., #, and Breviarium Benedicti de Waldstein. Rukopis (vznik 1410, doplnění výzdoby okolo 1430 a roku 1493 dokončeno) je bohatě ilustrován miniaturními malbami. Většina iluminací z doby vzniku je dílem dvou neznámých malířů. Císař Konstantin je zobrazen u svátku Povýšení sv. křížeje, malíř císaře zobrazil jako Václava IV.
Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.
Pamětní medaile s portrétem Ludvíka Jagellonského, na reversu portrét Štěpána, hraběte Šlika., Hořejší 1979#, obr. 32, 33., and Jedna z prvních portrétních medailí v českých zemích.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.
Karel IV., sedící muž s vousatou tváří, oděný v ceremoniálním rouchu, s korunou na hlavě, v levé ruce říšské jablko, v pravici meč (dnes chybí). Sedící mladý muž s krátkou bradkou, v levé ruce říšské jablko, v pravici žezlo, na hlavě koruna., Denkstein 1958#, obr. 74., Bažant 2003#, 148n., and Individualizace zobrazené skutečnosti. Přes určitou typizaci, má autor portrétů vladařů zájem na vystižení individuálních rysů portrétované osoby. Oba muži jsou rozlišeni charakteristikou "starý král" a "mladý král". Karel IV. je tu zobrazen jako hrbatý stařec již neschopný sedět zpříma, proti němuž je postaven Václav IV. charakterizovaný jako jinošský král.
Zesnulý je zobrazen v graficky naznačené nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 269, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i účesem.
Albrecht je zobrazen v bohatém oděvu s kožešinovým límce, prostovlasý, na krku má zavěšený šperk, v ruce drží dopis. Na kopii je datum 1506, ale podle stylu soudě obraz vznikl až ve 30. letech 16. století (Pešina 1950, 89). and Pešina 1950#, č. 398.
Obraz pochází z galerie kolovratských rodinných portrétů. Po formální stránce obraz vykazuje znaky Cranachova portrétního stylu 20. let 16. století and Pešina 1950#, č. 399.