Tvrz s obdélným dvorem z konce 15. století doplněna okolo poloviny 16. století o arkádu na východní straně dvora (toskánské sloupky bez entaze). Přestavba zakončena portálem datovaným 1554. Nad nezdobeným ostěním nástavec se znaky Václava Krajíře a Johany Daunové, jejichž jména jsou připojena v nápisových páskách, uprostřed destička s letopočtem se zavěšenou hlavou andílka. Po stranách jsou iónské pilíře přerušené uprostřed vloženými pilířky se zrcadlem. Nahoře nástavec se dvěma volutami uprostřed medailon s hlavou s portrétními rysy, na sobě má brnění a přilbu (portrét předka?)., Chamonikola 1999#, č. 54., and Fabiánová 2004#.
Bronz: Rudolf II. je zobrazen v pancíři, na němž nalevo Victoria (křídla, nahá, věnec a palmová ratolest) a napravo Fama (křídla, nahá), troubí na trumpetu, druhou má v levé ruce. Obě personificace jsou zobrazeny nad trofejemi., Fučíková 1988#, s. 126, and Jednodušší než busta z roku 1603 (viz: Wien, KM, Vries, Poprsí Rudolfa II.), ale portrét realističtější.
Bronz (112 cm): Rudolf II. je zobrazen v pancíři, nalevo Victoria (palmová ratolest a věnec), napravo Fama troubí na dvě trubky, obě nahé. Na podstavci orel, Kozoroh, Jupiter a Merkur., Fučíková 1997#, I/122, and Inspirováno bustou Karla V. (Leone Leoni), kde také podstavec podle antických vzorů. Postavy na podstavci mají symbolický význam: orel = antické císařství, Kozoroh = císař Augustus, Jupiter = císařský majestát, Merkur = moudrost. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.