Uprostřed je zobrazen sv. Řehoř a doprovodné nápisy propagují pastorační činnost v duchu tohoto světce. Výroky sv. Řehoře zapisuje Petrus Diakonus, který rovněž jako první uviděl holubici Ducha svatého u světcova ucha. Nalevo je opat doprovázený mnichy. Napravo je zobrazen kníže, se dvěma muži svého doprovodu, pod ním je zobrazen biskup Jindřich Zdík (1126-1150), který předstupuje před papeže v mešním rouchu se všemi odznaky, včetně pontifikálních rukavic a mešního manipulu přehozeného přes ruku, v ruce má svitek s počátkem mše za sv. Řehoře ("O Gregorii dulcissimum sancti Spiritus organum"), odpověď ("O pastor apostolice Gregori beatissime...") drží písař a malíř dole. Za Zdíkem stojí mnich, který nese jeho biskupskou berlu - biskup má podobně jako kníže svůj doprovod. Dole vlevo je zobrazen šlechtic. Trůn Řehoře nesou Marc a Modlata, Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř a jeho pomocník, oba jsou oblečeni jako laici., Bažant 2003#, 100., and V umění českých zemí se za Vladislava II. poprvé objevují malířské žánry typické pro antickou epochu - alegorie, "historické" náměty a "portrét". V tzv. Horologiu olomouckém které bylo zhotoveno pro Jindřicha Zdíka, je na dedikačním listě "historické" zobrazení - otevření olomoucké kapituly v roce 1141 nebo znovuzaložení strahovského kláštera roku 1142. Malíř Hildebert do ilustrace začlenil své pomocníky i svůj autoportrét. Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř Hildebert a jeho pomocník Everwinus.
V kapli na levé stěně výjev se Sv. Jiří bojujícím s drakem, v pozadí krajina, v níž lze identifikovat hrad Švihov. Sv. Jiří je kryptoportrét objednavatele, Jindřicha Švihovského., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Druhé nejstarší zobrazení krajiny v malířství českých zemí, do něhož je začleněna identifikovatelná stavba (první je v Blatné, v zelené světnici). Jeden z prvních kryptoportrétů v malířství českých zemí.Vysoké hory v pozadí pokryté věčným sněhem ukazují spíše na Alpy, takže malíř Švihov přenesl do severní Itálie. To nemusí být nutně dáno původem malíře, protože severní Itálie byla v té době kulturní velmoc, takže tato asociace zvyšovala prestiž zobrazení (Alpy ostatně najdeme například i v pozadí krajiny na obraze Madona kancléře Rolina od Jana Van Eycka v Louvru).
Fragmenty medailonu byly nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Fragmenty medailonu nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil-Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Tvrz s obdélným dvorem z konce 15. století doplněna okolo poloviny 16. století o arkádu na východní straně dvora (toskánské sloupky bez entaze). Přestavba zakončena portálem datovaným 1554. Nad nezdobeným ostěním nástavec se znaky Václava Krajíře a Johany Daunové, jejichž jména jsou připojena v nápisových páskách, uprostřed destička s letopočtem se zavěšenou hlavou andílka. Po stranách jsou iónské pilíře přerušené uprostřed vloženými pilířky se zrcadlem. Nahoře nástavec se dvěma volutami uprostřed medailon s hlavou s portrétními rysy, na sobě má brnění a přilbu (portrét předka?)., Chamonikola 1999#, č. 54., and Fabiánová 2004#.
Medaile s portréty Jiřího Hohenzolerna a jeho manželky Hedviky Minsterberské. Jiří Hohenzollern koupil krnovské panství v roce 1522., Chamonikola 1999# (Opavsko) č. 161., and Jedna z prvních portrétních medailí ražených v českých zemích.
Bronz: Rudolf II. je zobrazen v pancíři, na němž nalevo Victoria (křídla, nahá, věnec a palmová ratolest) a napravo Fama (křídla, nahá), troubí na trumpetu, druhou má v levé ruce. Obě personificace jsou zobrazeny nad trofejemi., Fučíková 1988#, s. 126, and Jednodušší než busta z roku 1603 (viz: Wien, KM, Vries, Poprsí Rudolfa II.), ale portrét realističtější.
Bronz (112 cm): Rudolf II. je zobrazen v pancíři, nalevo Victoria (palmová ratolest a věnec), napravo Fama troubí na dvě trubky, obě nahé. Na podstavci orel, Kozoroh, Jupiter a Merkur., Fučíková 1997#, I/122, and Inspirováno bustou Karla V. (Leone Leoni), kde také podstavec podle antických vzorů. Postavy na podstavci mají symbolický význam: orel = antické císařství, Kozoroh = císař Augustus, Jupiter = císařský majestát, Merkur = moudrost. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.