Cílem předkládaného článku je přehlednou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi poznatky týkající se této problematiky v ČR, a to jednak stručným shrnutím definičního vymezení pojmu, jednak prostřednictvím přehledové analýzy institucionálního rámce i situace vybraných ohrožených populačních skupin., The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also a brief summary of the situation in the Czech Republic based on overview analysis of the institutional framework and situation of selected vulnerable groups., Miroslav Barták, Antonín Malina, Pavlína Horáková, and Lit.: 20
Elektrofyziologické vyšetření slouží k testování motorických vláken lícního nervu a je součástí diagnostického algoritmu jeho akutní i chronické léze. Základní baterii testů tvoří přímá elektrická stimulace, blink reflex, jehlová EMG a magnetická stimulace. Komplexní hodnocení získaných dat je nezbytné k lokalizaci léze v periferní a/nebo centrální části motorické dráhy. Vyšetření je důležité v diferenciální diagnostice etiologie nervové léze a zpřesní prognózu dalšího vývoje parézy lícního nervu dle tíže poškození nervu. U chronické léze ? hemispazmu lícního nervu ? vyšetření objektivizuje paroxyzmy mimovolních, klonických a synchronních stahů obličejových svalů. Testy poskytují potřebné informace pro indikaci konzervativní (rehabilitační) nebo operační léčby v akutním stadiu i během delší konzervativní léčby., Radim Mazanec, and Lit.: 9
Karcinomy štítné žlázy patří k nejčastějším malignitám v endokrinologii. V posledních letech dochází k prudkému nárůstu počtu nových karcinomů, u nás došlo v minulém desetiletí k 6násobnému nárůstu karcinomů štítné žlázy, zejména málo pokročilých papilárních forem. Je podán přehled faktorů, které se podílejí na vzniku tyreoidálního karcinomu, klasifikace a klinické hodnocení jednotlivých typů nádorů. V rámci přípravy nemocného před léčbou radiojodem je nově u nás využíváno rekombinantního humánního TSH. Je diskutován význam nádorových markerů v prognóze onemocnění v rámci doživotního sledování nemocných s tyreoidálním karcinomem., Petr Vlček, and Lit. 14
Prospektivně bylo vyšetřeno 151 pacientů s jaterní cirhózou, u kterých bylo provedeno endoskopické vyšetření horního trávicího traktu. Nejčastějším nálezem byly jícnové varixy (64,9 %), portální hypertenzní gastropatie (45,7 %) a peptický vřed gastroduodena (25,8 %). Normální nález při endoskopii horního trávicího traktu byl shledán jen v 8,6 %. Mezi ostatní nálezy patřila refluxní ezofagitida (13,2 %), brániční hiátová kýla (12,6 %), duodenogastrický reflux (8,6 %), eroze žaludečního antra (4,6 %), aftózní gastropatie (3,3 %), ragáda kardie (2 %), polyp žaludku (1,3 %), mykotická ezofagitida, karcinom žaludku, karcinom jícnu a achalázie jícnu (vždy po 0,7 %). Dále jsou diskutovány možné příčiny vysokého výskytu peptického vředu u nemocných s jaterní cirhózou. Všechny nálezy jsou korelovány s literárními údaji., Pavel Svoboda, Jiří Ehrmann, P. Klvaňa, and Lit. 18
Minidávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) je významným rizikovým faktorem změn žaludeční a dvanáctníkové sliznice i u osob, které v anamnéze neměly nikdy žádnou symptomatologii onemocnění žaludku nebo jiný rizikový faktor. Měsíční terapie minidávkou ASA vyvolala u osob léčených ASA z důvodů kardiologické nebo neurologické indikace změny sliznice žaludku a dvanáctníku ve 43,7 %. Změny ve smyslu především erozí byly lokalizovány zvláště na sliznici žaludeční, přitom bez známek aktivního krvácení. Jestliže byla minidávka ASA podávána po dobu 1 měsíce společně s blokátorem protonové pumpy omeprazolem, došlo ke statisticky významně nižšímu výskytu slizničních změn, které byly nalezeny, pouze v 27,6 % ? rovněž bez známek čerstvého krvácení. Role přítomnosti Helicobacter pylori není zřejmě zásadní, protože u osob se slizničními změnami byl Helicobacter pylori přítomen jen u 34,1 % osob. Osoby, které musí být léčeny minidávkou ASA, zvláště pak osoby s rizikovými faktory, je nutno v průběhu terapie ASA zabezpečit léky s protektivním vlivem na žaludeční a dvanáctníkovou sliznici, v daném případě podáváním blokátorů protonové pumpy. Jestliže zvážíme přínos versus komplikace léčby nízkými dávkami ASA, léčba by neměla být indikována u osob s nízkým rizikem kardiovaskulárních nebo cerebrovaskulárních komplikací, ale byla rezervována pro léčbu nemocných s rizikem vysokým., Ivo Novotný, Petr Dítě, M. Kunovská, and Lit. 21
Minidávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) je významným rizikovým faktorem změn žaludeční a dvanáctníkové sliznice i u osob, které v anamnéze neměly nikdy žádnou symptomatologii onemocnění žaludku nebo jiný rizikový faktor. Měsíční terapie minidávkou ASA vyvolala u osob léčených ASA z důvodů kardiologické nebo neurologické indikace změny sliznice žaludku a dvanáctníku ve 43,7 %. Změny ve smyslu především erozí byly lokalizovány zvláště na sliznici žaludeční, přitom bez známek aktivního krvácení. Jestliže byla minidávka ASA podávána po dobu 1 měsíce společně s blokátorem protonové pumpy omeprazolem, došlo ke statisticky významně nižšímu výskytu slizničních změn, které byly nalezeny, pouze v 27,6 % ? rovněž bez známek čerstvého krvácení. Role přítomnosti Helicobacter pylori není zřejmě zásadní, protože u osob se slizničními změnami byl Helicobacter pylori přítomen jen u 34,1 % osob. Osoby, které musí být léčeny minidávkou ASA, zvláště pak osoby s rizikovými faktory, je nutno v průběhu terapie ASA zabezpečit léky s protektivním vlivem na žaludeční a dvanáctníkovou sliznici, v daném případě podáváním blokátorů protonové pumpy. Jestliže zvážíme přínos versus komplikace léčby nízkými dávkami ASA, léčba by neměla být indikována u osob s nízkým rizikem kardiovaskulárních nebo cerebrovaskulárních komplikací, ale byla rezervována pro léčbu nemocných s rizikem vysokým., Jiří Ehrmann, Vlastimil Procházka, M. Konečný, and Lit. 27
Enkapsulující peritoneální skleróza (EPS) je vzácná komplikace peritoneální dialýzy (PD) charakterizovaná extenzivní peritoneální fibrózou a střevní obstrukcí. Názor na etiopatogenezu není jednotný. Závažným faktorem se jeví být samotné provádění peritoneální dialýzy a expozice peritonea nefyziologickým vlivům (výskyt roste s délkou léčby peritoneální dialýzou). Existuje ale i určitá individuální vnímavost pacienta, která je zřejmě daná různou imunologickou odpovědí. Důsledkem EPS jsou těžké anatomické i funkční změny peritonea, které vedou nejen ke ztrátě dialyzační funkce peritonea, ale i k poruchám funkce střeva a těžké malnutrici. V diagnostice EPS mají velký význam zobrazovací metody (ultrazvuk, computerová tomografie), potvrzení diagnózy je histologické. Zatím neexistují laboratorní ukazatele, které by včas signalizovaly rozvoj EPS. Způsoby léčby jsou různé, provádějí se různé chirurgické zásahy (rozvolnění střevních kliček, resekce peritonea), je snaha ovlivnit imunologický proces. Lékem volby zůstávají kortikosteroidy, slibným je tamoxifen. Přesto zůstává mortalita u EPS velmi vysoká, mezi 56?93 %. Onemocnění často progreduje i po ukončení peritoneální dialýzy. Článek shrnuje dosavadní poznatky o enkapsulující peritoneální skleróze, její diagnostice a terapii., Lucie Fantová, R. Šafářová, S. Vaňková, and Lit. 16
Epilepsia je u žien pomerne často spojená s poruchami reprodukčných funkcií, ktoré zahŕňajú syndróm polycystických ovárií, hypotalamickú amenoreu a funkčnú hyperprolaktinémiu. Tieto poruchy významne participujú na vysokom výskyte infertility, predčasnej menopauzy, navyše syndróm polycystických ovárií, ktorý sa okrem iného prejavuje metabolickým syndrómom, ohrozuje pacientky aj neskorými následkami, ako sú diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia vrátane artériovej hypertenzie, gynekologické neoplázie (prsník a endometrium) a v prípade otehotnenia častejším výskytom graviditou indukovanej hypertenzie. Okrem samotnej epilepsie aj antiepileptická liečba môže mať u ženy negatívny vplyv na reprodukciu. V mnohých prípadoch nežiaduce účinky liečby komplikujú život chorého viac než samotné záchvaty. Prírastok telesnej hmotnosti indukovaný liekmi by mohol byť zodpovedný za rôzne endokrinné ochorenia (menštruačné poruchy, syndróm polycystických ovárií, hyperandrogenizmus). Práca rozoberá vplyv vedľajších účinkov jednotlivých antiepileptík na rozvoj metabolických a endokrinných abnormalít. Úloha užívania antiepileptík pri rozvoji reprodukčných a endokrinných porúch bola prvýkrát popísaná Isojärvim v roku 1993. Bol zistený vysoký výskyt polycystických ovárií a/alebo hyperandrogenizmu (43 %) u žien užívajúcich valproát, ktorý bol jednoznačne vyšší než u žien užívajúcich iné antiepileptiká. Výsledky v literatúre sú dosť kontroverzné. Práca podáva prehľad súčasných poznatkov o vplyve epilepsie a antiepileptík na výskyt syndrómu polycytických ovárií, ktorý je u žien s epilepsiou podstatne vyšší (10?25 %) oproti bežnej populácii (4?7 %) a s ním súvisiaceho metabolického syndrómu. V závere sú uvedené odporúčania pre klinickú prax pri liečbe epilepsie žien vo fertilnom veku., Ingrid Dravecká, I. Lazúrová, and Lit. 26
Od roku 2005 jsou v registru pacientů léčených Thromboreductinem? (anagrelidem) v rámci některých center ČR vedeny údaje o nemocných léčených tímto preparátem od roku 2004. Cílem registru je podchycení léčebných odpovědí při terapii Thromboreductinem ? a nežádoucích účinků léku u pacientů s esenciální trombocytemií a dalšími myeloproliferacemi a následná analýza těchto dat. Dalším cílem je možnost podchycení dispozic ke vzniku klinické symptomatologie a komplikací onemocnění. Vedle samotného počtu trombocytů jsou sledovány i další rizikové faktory. V současné době jsou v databázi údaje o 336 nemocných. První analýzy údajů z registru ukazují na to, že anagrelid je velmi efektivní tromboredutivní látka, jejíž podávání je spojeno s poměrně nízkým výskytem nežádoucích účinků (11,8 %), které jsou nezávažné a obvykle tranzitorní. Poměrně pomalu je dosahováno terapeutického cíle (podle rizikové stratifikace pod 400, respektive pod 600 × 109/l trombocytů), což je patrně dáno málo razantními korekcemi dávek., M. Penka, J. Schwarz, T. Pavlík, R. Pytlík, M. Doubek, P. Dulíček, D. Pospíšilová, J. Kissová, A. Hluší, M. Schützová, O. Černá, Y. Brychtová, T. Szotkowski, Z. Volková, J. Seghetová et al, and Lit.: 32