Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.
L. Konečný, AT:Tepaná miska ze stříbrného plechu byla do 20. století ve sbírkách Louvre, dnes již pouze několik odlitků (galvanoplastiky), dva vlastní UPM v Praze. Autorem byl nizozemský zlatník Paulus van Vianen, od roku 1603 pobýval v Praze, na dvoře Rudolfa II. Jako předlohu pro reliéf dna Vianen použil rytinu E. Sadelera podle Aachenova obrazu (1595 -96, kompozičně téměř totožná je kresba v Brně, AT, č.k.75). Minerva uvádí personifikované Malířství mezi personifikace sedmi Svobodných umění, což je motivováno slovy císařského dekretu z 27.4.1595, kde v navázání na některé antické autory (Plinius, Filostratos) a v souladu s Rudolfovou zálibou ve výtvarném umění malířům dovoluje:"aby...za řemeslo pokládáni nebyli..., nýbrž umění malířského...slouli." and Antické tradice, s. 98, č.k. 85
Pozlacený olověný reliéf: skupina personifikací svobodných umění., Seibt 1985#,, and Reliéf podle skupiny s personifikacemi svobodných umění na Sadelerově rytině podle návrhu Hanse von Aachen (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění). Na rozdíl od grafiky je skupina zasazena do přírodního rámce.