Nástěnná malba. Scéna na mořském břehu. Ke skále je připoutány postava nahé ženy, Andromeda, v moři mořská obluda, v oblacích Perseus na Pegasovi. Na oblaku sedí ženská figura, v levé ruce drží hořící srdce a v pravici žezlo (Láska nebo Fortuna). and Samek 2003#, 104-105.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Giganti dva útočící kyji kameny na nebesa, ostatní již padají dolů. V oblacích Spravedlnost se zavázanýma očima, na voze taženém jehnětem a lvem. V pravé ruce drží blesky, v levé otěže a váhy. Na voze válečné trofeje. and Samek 2003#, 95.
Nástěnná malba. Obrazový cyklus příběhů antických hrdinů., Samek 2003#, 43-49., and Galerie předků byly od renesance typickým fenoménem umělecké výzdoby rodových sídel vyšší šlechty, téměž běžné byly v 17. století. Interiér měl většinou podobu Pantheonu, kruhového nebo oválného sálu se sloupy, s figurální malířskou nebo sochařskou výzdobou v přízedních nikách a na stropě sálu. Byli zde fiktivní nebo skutečné portréty příslušníků šlechtického rodu, ovšem ve společnosti antických mytických hrdinů. Jejich pečlivý výběr symbolizoval Moudrost, Spravedlivou vládu, Spravedlnost a další Ctnosti, které reprezentovali také příslušníky rodu. Stavba byla chrámem Ctnosti a Cti, ale někdy byl prostor současně rodinnou hrobkou.
Nástěnná malba. Okřídlená nahá žena s drapérií vlajícící kolem těla, drží trubku s erbem a troubí., Samek 2003#, 43-49., and Fáma vytrubuje slávu rodu Althanů do světa.
Majitel Jan Michal II. z Althanu za něho přestavba po roce 1665-1695, patrně Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656?-1723), možná také Domenico Martinelli (1650-1718). Sál předků: bohatá výzdoba štuky, nástropní a nástěnná malba. Sochy předků (10 členů rodu)Tobiáš Kracker, malby (Althanové v podobě antických hrdinů)- rakouský malíř Jan Michal Rottmayer, východní křídlo po 1730 - oválné předsálí se skupinami soch Herkules, Anteaos, Aeneas a Anchises od vídeňského sochaře Lorenza Mattieliho (1668-1748) původně určeny pro císařský dvůr. přestavba dále 1777-1780, po 1793 malířská výzdoba interiéru antické ruiny s plastickými hlavami Athény a starověkého filosofa, úprava zahrady se stavbami-starověký chrámek, letohrádek tzv. dům filozofů z r. 1787. and Hrady, zámky a tvrze, 1981, s. 259-261
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vznáší okřídlená postava génia, který na dřevec nasazuje prsten., Samek 2003#, 80-90, 93., and Postavy smyslů jsou převzaty z Rypovy Ikonologie (kromě hmatu), Turnajový dřevec v podobě pučící ratolesti je narážka na "Auspice Deo" - Božskou předvídavost.
Ve východním křídle zámku je několik sálů s bohatě zdobenými štukovými stropy, rovněž v severním křídle v prvním patře, se dochovaly štukové stropy. Na stropě vestibulu čtyři alegorie - Spravedlnost, Pravda, Nevinnost a Přejícnost., Poche 1982#, 405., Šimek 1989#, 570., and Adamová, Šouša 2004#.