Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Muž s krátkým plnovousem - Anaxagorás. and Anaxagorás z Klazomen (500/497-428/27), řecký filosof, zastánce přírodní filosofie.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící vousatý muž, drží před sebou obraz Merkura - Apellés. and Apellés, řecký malíř, považován z největšího soudobého umělce. Působil na dvoře Filipa Makedonského a Alexandra Velikého, ale žádné z jeho děl se nedochovalo.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, bělovlasý vousatý muž s kružítkem a metrem, sklání se nad výkresem - Archimédés. and Archimédés ze Syrákús (cca 287-212), nejvýznamější vědec starověku - matematik, mechanik, astronom, vynálezce.
Monumentální nástěnná malba. Figurální scéna znázorňující v kontextu křesťanské církevní historie římské reálie. Uprostřed scény je zobrazen pahorek s částí sloupové architektury a prostorem pro vystoupení řečníků, s oltářem nesoucím nápis IGNOTO DEO, zde na schodech stojí apoštol Pavel, první kazatel Kristova evangelia. Pod schodištěm je reliéf znázorňující římskou oběť, uprostřed oltář, u něho klečí žena s věncem klasů na hlavě pokryté drapérií, obětuje na hořícím oltáři, proti ní velekněz, okolo stojí Římané a Římanky. and Areopag (Areios pagos), Martův pahorek blízko Akropole v Athénách, kde zasedali archonti, starořecká aristokratická správní a soudní rada, podobně jako římský senát. Podle bible, apoštol Pavel sloužil na athénském Areopagu mši, po níž se podle biblické tradice velké množství posluchačů obrátilo na křesťanskou víru (Skutky Apoštolské 17:16-36). Nápis na oltáři, neznámý bůh, se vztahuje ke zmínce v bibli, ale čerpá z řecké tradice, kterou sv. Pavel údajně zažil. V Řecku kutečně existovaly chrámy Neznámého boha - Agnostos Theos, termín neznámý bůh označoval jakéholiv, místní božstvo (Philostratus, Vita Apollonii 6.3). Malíř spojil starořeckou reálií s výjevem římské oběti pod Martovým pahorkem.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící muž v dlouhém zdobeném šatě - Aristoteles. and Aristotelés ze Stageiry (384-322 př. Kr.), největší filosof starověku (peripatetická škola), byl povolán na makedonský královský dvůr v Pelle, kde řídil výchovu Alexandra Velikého.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící nahý muž, vousy, kolem beder drapérie, opírá se o hůl, kolem ní je ovinutý had - Asklépios. and Syn Apollóna a Korónidy, kterou Apollón ze žárlivosti zabil. Asképios se za pomoci Merkura narodil z mrtvé matky a byl vychován moudrým kentaurem Cheirónem. Měl léčitelské schopnosti a dokonce oživoval i mrtvé, za to jej Jupiter zahubil bleskem.
Monumentální nástropní freska, alegorie mytologické epochy. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem uprostřed Bakchantka (široký klobouk), Kentaur (toulec se šípy a luk)..
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami bílý kůň - Bukefalos. and Bukefalos, legendární kůň Alexandra Velikého, kterého sám v dětství zkrotil, jako vojevůdce se s ním účastnil i bitev. V antice byl zobrazován i na mincích.