Rytina (44, 3 x 33 cm): uprostřed symbolů narození a smrti tři předoucí Parky: nalevo mladá Klóthó drží nit s předenem, uprostřed Lachesis s vřetenem a napravo stará Atropos nůžkami ustřihuje nit života., Fučíková 1997#, I/338., Fusenig 2010#, č. 52 s. 176-177., and Grafický list podle předlohy Hanse von Aachen (srov. Praha, Curriculum Vitae Christianae), který vydal v roce 1589 Joris Hoefnagel, jenž byl autorem ikonografického programu. O Parkách srov. Exemplum: Parky (Moiry). "Nicomachia" v názvu listu je buď narážka na Aristotelovu Etiku Nikomachovu, nebo na obměna Prudentiova díla Psychomachia (Boj o duši), jež ve formě "Nico machia" znamená "Vítězný boj" o život věčný.
Kresba perem a štětcem (170 x 302 mm). Scéna v lesní krajině se sochou bohyně. Skupina nahých žen odhaluje Dianě těhotenství nymfy Kallistó. and Volrábová 2007#, 136-137.
Mědirytina (423 x 279 cm). V popředí skupina - Paris podává Venuši jablko, po Venušině pravici malý Amor (luk a šíp) a sedící Minerva (štít, helma, na zemi toulec). Po levici Juno a z oblak se vznáší Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk) a putto s věncem. V popředí vpravo říční bůh, v pozadí vlevo skupina postav. and Vlnas 2005, 114-115.
Mědiryt (374 x 1130 mm). Příprava na svatbu. Tři skupinové kompozice. Vpravo Mars a Venuše v lázni. Před vchodem do jeskyně, ve velké mělké nádobě, stojí Mars a Venuše, jsou obklopeni putti, kteří je omývají a osušují, z levé paže Marta svléká Amor (křídla, toulec) jeho šat a zbroj. Uprostřed panelu je hostina - prostřený stůl, k němu přichází Merkur, u stolu stojí Venuše a vedle něho sedí opilý Silén s Fauny, kolem Fauni a nymfy připravují hostinu. Za stolem dvě Hóry, které pozorují dva Satyři, rozhazují květiny na stůl, za nimi pergola a tribuna s hudebníky (trubka, činely, lyra, roh). V popředí říční bohyně se dvěma nádobami s vytékající vodou (prameny). Na levé straně prostředního obrazu stůl s vystavenými nádobami, vedle stolu z pravé strany stojí velbloud a osel, před ním stojí Bakchus (věnec z révy, miska, kozel) a malý Satyr s tygry. Z levé strany stolu slon, před ním sloužící s měchem vína. Na zemi tygři, nádoby s vínem.Při levém okraji obrazu vedle stolu křeslo, na něm sedí Apollón (na zemi had) obklopený Charitkami (?). Jedna z žen sedí u jeho nohou a opírá se o křeslo. Za křeslem žena s košem ovoce (Pomona ?), vedle ní druhá (drží větev révy). Před Apollónem klečí třetí žena, Flóra (?) a nabízí mu ošatku s plody a květinami, druhá ošatka leží vedle ní na zemi. Za Apollónem, v průhledu do krajiny, průvod exotických zvířat a Neptun. Směrem k okraji, kde je v temném zákoutí zobrazena stará žena, kráčí Vulkán. Nad skupinou v oblacích okřídlená postava troubící na roh., Zlatohlávek 1997#, 185, č. 106., and Do sbírek NG převedeno roku 1945 ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Upravil a vydal A. Caranzanus (1613). Slepeno ze tří částí. Rytina je kompilována podle některých výjevů, které navrhl Giulio Romano pro výzdobu severní (Mars a Venuše), jižní a západní stěny sálu Psýché ("Camera di Psiche") v Palazzo Te v Mantově.
Kresba grafitem na papíře (360 x 226 mm). Studie sedící ženské figury, pod ní studie dvou hlav - chlapce a ženy., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 40-41., and Skizza ženské hlavy typově vychází z antické plastiky.
Pieter Stevens v letech 1590 - 1591 pobýval v Itálii, kresba je datována rokem 1592, patrně byl tehdy ještě v Římě, protože studie ruin vznikla nepochybně v terénu. Stevens si svůj italský skicář patrně přivezl do Prahy, některé jeho kresby podle antické architektury použil Egidius Sadeler pro svůj cyklus rytin podle antických památek v Itálii (Sadeler 1606, 42, 45, 47). and Kotalík 1982# n. 86
Bronzová socha Venuše. Nahá bohyně stojí, vedle ní delfín, na něm Amor, kterého Venuše drží za ruce. and Plastika původně tvořila horní část fontány, objednané v Norimberku Kryštofem z Lobkovic pro zahradu Lobkovického paláce na Hradčanech. Sochu získal Valdštejn pro zahradu svého paláce; roku 1648 ji spolu s ostatními sochami odvezli Švédové, r. 1890 byla jako jediná vrácena do Prahy. Její kopie je od r. 1938 na bronzové fontáně před salou terrenou v zahradě Valdštejnského paláce.
Dřevořez (314 x 236 mm). Scéna v lesní krajině. Na okraji cesty sedí nahá Venuše na drapérii, oči zavřené, oběma rukama objímá malého Amora sedícího na vyvýšenině u cesty., Zlatohlávek 1997#, 308, č. 127., and Ve sbírce NG od roku 1951 (původně Klazarova sbírka). Rytina podle Tiziana.
Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.