Kresba (18, 3 x 152, cm): nahý Perseus (přilba, plášť) s hlavou Medúzy a mečem v rukou, nohu na těle Medúzy., Fučíková 1979#, s. 503., and Ovlivněno Sprangerovým "Triumfem Moudrosti" z doby kolem roku 1595.
Kresba perem a štětcem (23, 9 x 16, 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty) se snáší na zem, kde sedí Aglaura (?) a objímá spící Hersé (?), aby k ní Merkur nemohl. Nalevo dvojice kráčejích dívek, první z nich je snad Hersé. Výjev je zasazen do krajiny, v pozadí město (Athény ?)., Fučíková 1997#, I/182, and Výjev není možné jednoznačně vyložit, jediná jednoznačně identifikovaná postava je Merkur. Kresba patrně evokuje historii Hersé z Ovidiových Proměn (Ov. met. 02, 708-832). Dvě dívky nalevo mohou připomínat průvod athénských dívek, který se právě vracel z Akropole v čele s Hersé, když Merkur letěl nad Athénami a do dívky se zamiloval (708-726). Napravo jsou dvě ženy (Prag um 1600, I, s. 346: mladík a žena), patrně Hersé objímající spící sestru, čímž mohlo být vyjádřeno, že Merkurovi zabránila, aby vstoupil do její ložnice (737-759).
Akvarel na pergamenu (17, 8 x 13, 3 cm): Amor si vyřezává luk, Venuše (chitón a himation) přihlíží. Výjev je situován do lesa., Fučíková 1997#, I/176, and Amor se těsně drží Amora z Parmigianinova obrazu v pražské sbírce Rudolfa II. , kam se dostal v roce 1603 (dnes Wien, KM). V Praze Josef Heintz starší po roce 1603 vytvořil dvě kopie Parmigianinova obrazu, jedna je ve Vídni, druhá v Mnichově.