ICONOLOGIA/ DI CESARE RIPA PERUGINO/ Cav.re De S.ti Mauritio, et Lazzaro,/ Nella quale si descrivono diverse Imagini,/ di Virt?, Vizi, Affetti, Passioni humane, Arti, Discipline, Humori, Elementi,/ Corpi Celesti, Provincie d'Italia, Fiumi,/ Tutte le parti del Mondo, ed altre infinite materie./ OPERA/ UTILE AD ORATORI, PREDICATORI, POETI, PITTORI, SCULTORI,/ Disegnatori, e ad ogni studioso, per inventar Concetti, Emblemi, ed Imprese,/ per divisare qualsivoglia apparato nuttiale, funerale, trionfale./ Per rappresentare poemi drammatici, e per figurare co' suoi propri simboli/ ci? che pu? cadere in pensiero humano./ AMPLIATA ULTIMAMENTE DALLO STESSO AUTORE DI/ CC imagini, e arricchita di molti discorsi pieni di varia erudizione;/ e con nuovi intagli, e con Indici copiosi nel fine./ DEDICATA ALL'ILLUSTRISSIMO SIGNOR/ FILIPPO SALVIATI./ IN SIENA, Appresso gli Heredi di Matteo Florimi, 1613./, Slavíček 1993#, 306., and Knihovna Salvatori Pellegrino, později nostická knihovna. Kniha emblémů vyšla poprvé roku 1593, roku 1603 v Římě se 151 dřevorytovými ilustracemi.
Olejomalba na plátně (132, 5 x 115 cm): Venuše (oděv přes hlavu, odhalené ňadro) si hraje s Amorem a objímá levicí, v níž drží luk, Ceres (věnec z klasů), klas s vlčím mákem v ruce. Amor je bez křídel, v ruce drží šíp, toulec leží vedle, pod ovocem. Za Venuší Bakchus (révový věnec, kůže s kopýtky), mačká z hroznu štávu do nastavené dlaně. V pozadí strom, v průhledu krajina s Apollónem ? (luk, toulec) stojícím nad zabitou nestvůrou (Python ?)., Kaufmann 1988#, 6.7., and Obraz připsán také Josefu Heintzovi staršímu a datován do let 1582-1595 (Prag um 1600, I, č. 133). Alegorie míru, který nastolila vláda Rudolfa II., což zdůrazňuje skupina v pozadí.
Tepané stříbro (8, 3 x 11, 2 cm): polonahá Syrinx (luk a toulec přes rameno) stojí se zdviženýma rukama u rákosí, zprava se k ní blíží Pán (rohy, vousy, kozí nohy, vlající plášť). Vpravo nahý vousatý říční bůh (věnec na hlavě) s nádobou, z níž vytéká voda, za ním nahé Nymfy, které se oblékají. Výjev je zasazen do lesní krajiny, v pravém hporním rohu dřevěný mlýn, dole v popředí potok., Prag um 1600#, II, č. 536 s. 67., and Varianta kompozice, kterou Vianen použil v roce 1603 na plaketu v Amsterdamu. Protějšek k plaketě s Aktaiónem v Utrechtu z roku 1612. Postoj Syrinx Vianen patrně převzal z rytiny podle Goltzia, která vznikla po roce 1589.