Zahradní průčelí budovy, v zahradě dvě mramorové sochy od amerického sochařa Story údajně dovezené z Itálie: Sibyla a Kleopatra., Powers, E., "Interrogation of the Past": Henry James and William Wetmore Story", in: Arion (Boston University), Fall 2008, vol.16, 2., and Autorem původní plastiky je americký sochař a umělecký kritik William Wetmore Story (1819-1895), od roku 1856 žil v Římě v Palazzo Barberini, kde měl ateliér. Kleopatru vytvořil roku 1858 (1865 vytesána z mramoru), ve své době byla velice uznávaným dílem (autor byl srovnáván s Canovou), a to spolu s další sochou, Libyjskou Sibylou. Obě sochy byly roku 1862 vystaveny v Londýně (International Exhibition in London). Pražská socha je kopií tohoto slavného díla.
Zahradní průčelí budovy, v zahradě dvě mramorové sochy dovezené z Itálie: Sibyla a Kleopatra. Nahá žena sedící, v klíně přehozená drapérie, v levé ruce drží svitek - Sibyla Libyjská., Powers, E., "Interrogation of the Past": Henry James and William Wetmore Story", in: Arion (Boston University), Fall 2008, vol.16, 2., and Jedna z dvanácti antických věštkyň, sibyl. Tato je zmíněna ve věštírně zasvěcené Jupiterovi- Amonovi v oáze Šiva na Západní poušti v Egyptě. Na tuto Sibylu se obrátil pro radu Alexandr Veliký po dobytí Egypta. Autorem původní plastiky je americký sochař a umělecký kritik William Wetmore Story (1819-1895, od roku 1856 žil v Římě v Palazzo Barberini, kde měl ateliér). Socha (1868) byla ve své době velice obdivovaným dílem (autor byl srovnáván s Canovou), a to spolu s jeho další uznávanou sochou, Kleopatrou. Obě sochy byly roku 1862 vystaveny v Londýně (International World Exhibition in London). Pražská socha je kopií tohoto slavného díla.
Rodinný dům s italizující fasádou podle návrhu Wiehla Ant. a Zeyera Jana, socha Merkura, na kašně ve vestibulu domu. Merkur drží Panovu flétnu a meč, na hlavě má okřídlenou čapku, odlitek podle Thorvaldsena.
Soutěžní návrh na oponu Národního divadla, Petr Maixner, 1879., Databáze ČAD: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=40313. 1. 2013)., and Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 134
Novorenesanční nájemní dům, na fasádě pod korunní římsou sgrafitový vlys s dvojicemi alegorických postav: žena s lyrou (Hudba) a žena se sovou (Moudrost), žena se srpem (Zemědělství) a Merkur s kaduceem a okřídleným kloboukem, pravou ruku opřenou o kolo (Obchod a Průmysl). Další.... and Vlček 1996#, s. 527-528.
Řadový třípatrový dům s bohatou sgrafitovou a plastickou výzdobou fasády. V přízemí sgrafitový vlys s figurálními výjevy: dětské postavy v různých situacích a humorných scénách ze soudobého života v Praze. Do grotesek nad 2. patrem jsou zakomponovány medailony s alegoriemi: Malířství, Polyhymnia, Komedie, Architektura, Sochařství., Vlček 1996#, s. 528., and Sgrafita navrhl Ženíšek, plastické medailony s alegoriemi Myslbek. Inspirací námětu, dětí humorně glosujících život ve společnosti, jsou obdobně zobrazované výjevy v antice, kde hlavní roli hrají rozpustilí putti. V renesanci se stali velmi oblíbenými postavami. Amorini, putti, spiritelli, jsou zobrazováni při různých aktivitách - řemesla, polní práce v souvislosti se zobrazením ročních dob, dětské hry. Výklad scén karigujících současné dění na pražských ulicích v 70tých letech 19. století otiskl soudobý pražský časopis Světozor - pražští ostrostřelci, výběrčí, mlékařka, ovocnářka, klepny, flašinetář, stavební ruch, uzenkář, děvčátka, penzista, výlet.