Search

Start Over Creator Benda, Libor

2. Experti a laici v demokratické společnosti: tři pohledy na problematiku demokratizace vědy

Creator:
Benda, Libor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, demokratizace vědy, odbornost, tacitní vědění, zvolený modernismus, democratization of science, expertise, tacit knowledge, elective modernism, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v  jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v  jaké míře a  zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a  výzkumné politiky a  participovat na rozhodování v  odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a  vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofi e vědy v dílech Michaela Polanyiho a  Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví před volbu mezi odborností na úkor demokracie (Polanyi) a  demokracií na  úkor odbornosti (Feyerabend), jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a  Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a  na  základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady., The study approaches the issue of democratization of science, the central question of which is to what extent, if at all, should the public be allowed to intervene in science and research policy and to participate in technical decision-making. The first part of the study is devoted to a  presentation of two radically different and contradictory views on this issue, which were developed in the post-war philosophy of science in the works of Michael Polanyi and Paul Feyerabend respectively and which compete in various forms until today. These two views, which confront us with a choice between expertise at the expense of democracy (Polanyi) and democracy at the expense of expertise (Feyerabend), are then subjected to critical evaluation and in opposition to them an alternative view, developed within science studies by Harry Collins and Robert Evans, which transcends the necessity of this choice and, drawing on the sociological research of expertise, offers a way to merge together both expertise and democratic values, is presented., and Libor Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Věda jako "forma života“: kritérium demarkace jako praktický problém

Creator:
Benda, Libor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Laudan, Larry, 1941-, teorie vědy, pseudověda, sociologie vědy, theory of science, pseudoscience, sociology of science, kritérium demarkace, forma života, demarcation criterion, form of life, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy",, za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat; a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Lau-danovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy., In 1983, Larry Laudan considered the demarcation problem, i.e. the demarcation between "science” and "pseudoscience”, as an irrelevant philosophical pseudoproblem, and the terms "scientific” and "pseudoscientific” as empty notions, which should be removed from our vocabulary. This paper challenges this statement by proposing arguments supporting the view that 1) the demarcation between science and pseudoscience represents an important problem deserving a serious attention, and that 2) a possible way to its solution has been opened by recent social studies of science. Their approach is based on understanding science as a "form of life” and the demarcation criterion as a dynamic cluster of characteristics, which cannot be defined exactly, but nevertheless can be examined via sociological analysis of scientific practice. The paper demonstrates the specifics of the sociological approach with regard to its methods and proposed solutions on selected exemplar studies, and evaluates its possibilities and limits for philosophy of science., and Libor Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Věda, politika a problém dvou kultur: příspěvek k vnějším dějinám vzniku sociologie vědeckého poznání

Creator:
Benda, Libor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
věda, science, sociállní funkce vědy, problém dvou kultur, vnější dějiny, sociologie vědeckého poznání, silný program, social function of science, two cultures issue, external history, sociology of scientific knowledge, strong programme, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu., The study deals with the so far unexplored external history of the origin of the sociology of scientific knowledge. Its aim is to analyse the external factors which contributed to the emergence of this discipline, for the purpose of explaining why it emerged right in the 1970s at the Science Studies Unit at the University of Edinburgh and in the very form of the so-called strong programme in the sociology of knowledge. Through the Unit's founder C. H. Waddington the study focuses on two episodes: the emergence of the politically engaged movement of British left-wing scientists in the 1930s pushing forward the concept of a social function of science, and the politicisation of the so-called two cultures issue in the post-war Great Britain that lead to changes in British scientific policy and educational system. In its concluding part the study then turns attention to the individual interests of those members of the Unit who were directly behind the development of the strong programme., and Libor Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public