Řada studií prokázala, že aktivace určitého sociálního stereotypu může ovlivnit následující výkon. Cílem naší studie bylo zjistit, zda aktivace stereotypu posluchače určitého hudebního žánru může ovlivnit mentální výkon, učení cizích slov. V prvním experimentu bylo zjištěno, že preference žánru klasická hudba je stereotypně spojena s představou vyšší inteligence a výkonnosti ve srovnání se stereotypem posluchače techna. V druhém experimentu byl před testem učení cizích slov aktivován stereotyp posluchače klasické hudby nebo techna. Výsledky ukázaly, že aktivace stereotypu posluchače klasické hudby vede k mírně lepším výsledkům testu ve srovnání se stereotypem posluchače techna. and Musical fan’s stereotypes activation and mental performance
Objectives. The goal of the study was to investigate an effect of activation of musical fans stereotypes on a mental performance – learning words in a foreign language. In Experiment 1 stereotypical association of fans of classical music, jazz, techno, heavy metal, rap, and punk with the traits intelligence and efficiency were investigated. In Experiment 2 an effect of stereotype activation of fans of certain musical genres on mental task was studied.
Subjects and setting. 63 subjects (32 females) aged 20-22 years took part in Experiment 1. They were asked to indicate on 7-point Likert scale the level of perceived intelligence and efficacy of listeners of particular musical genres. 88 subjects (56 females) aged 19-22 years took part in Experiment 2. First, slides with typical forms of behaviors of classical music or techno musicians and listeners in a course of a concert were presented. Further, subjects were asked to write down a short report about these typical forms of behavior. Next, during six minutes period subjects were asked to learn twenty Latin words. Finally, they were tested from their knowledge.
Hypotheses. Since the stereotype of classical music listener use to be associated with intelligence we supposed that activation of this stereotype prior to the mental task would result in a better performance in contrast to activation of techno music fan stereotype. Statistical analysis. In the first experiment 6 (musical genre) x 2 (gender) ANOVA revealed the significant effect of musical genre on perceived intelligence and efficiency. In the second experiment 2 (stereotypes of classical music vs. techno) x 2 (gender) ANOVA revealed the significant effect of the type of stereotype activation, on performance in the mental task. Results. Experiment 1 showed that the highest scores of perceived intelligence were associated with listeners of classical music and jazz, while the lowest score with fans of techno. In perceived efficiency the highest scores were combined with listeners of classical music and jazz, while fans of techno and rap had the lowest scores. Thus, in Experiment 2 the stereotypes of listeners of classical music and techno were employed. Results indicated that the activation of stereotype of classical music listeners prior to mental task resulted in a slightly better score in the test of learning foreign words compared to activation of the stereotype of techno fans.
Study limitation. The differences between various forms of stereotype priming and their effects on performance were discussed.
Pokusné osoby procházely po trase, která obsahovala úseky s určitým množstvím přírodních prvků a určitým stupněm intenzity dopravního provozu. Rychlost jejich chůze byla měřena v osmi vybraných úsecích. Skupina posuzovatelů hodnotila charakteristiky úseků. V jednotlivých úsecích bylo hodnoceno množství přírodních prvků, intenzita dopravního provozu, hluk, otevřenost prostoru a regenerační kvality prostředí. Rovněž byly v každém úseku popisovány emocionální reakce. Pokusné osoby měly tendenci se pohybovat mírně rychleji v úsecích bez zeleně a s větším dopravním provozem než v úsecích se zelení a s nižším dopravním provozem. Bylo rovněž zjištěno, že úseky, ve kterých se osoby pohybovaly pomaleji, mají větší regenerační kvality (měřeno pomocí Perceptual Restorative Scale), a vyvolávají pozitivnější emoce než úseky, ve kterých osoby chodily rychleji. Výsledky jsou vysvětlovány pomocí dvou typů reakcí na okolní prostředí, které popsali Mehrabian a Russell (1974) – approach-avoidance behavior. Jako další vysvětlení je použita teorie regenerace pozornosti (Kaplan and Kaplan,1989).
The goal of this study was to investigate the structure of musical preferences in a sample set of participants from the Czech Republic (n = 521), differences in the structure of musical preferences among various age groups (16–50 years), and associations between these preferences and certain personality traits. Exploratory factor analysis revealed five dimensions of musical preference in all age groups. Further analysis addressed the question of how the dimensions of musical preference relate to personality traits, tracing the relation between musical preference and various dimensions in the ‘Big-Five’ personality model. The findings confirmed those of previous research conducted in the United States (by Rentfrow and Gosling in 2003), but revealed certain dissimilarities as well, resulting from specific features of culture in the Czech Republic. Also analyzed in the study are similarities and differences among various age groups.
Psychologický termín priming popisuje mechanismus, při kterém má zpracování určité informace vliv na následující činnost. Studie se zabývá primingem aktivujícím určité sociální stereotypy. Bylo pozorováno, že priming, který vyvolává aktivaci stereotypu vzdělaného člověka, může vést ke zlepšení výkonu ve vědomostním testu (Dijksterhuis, van Knippenberg, 1998). Uskutečnili jsme experiment v reálných podmínkách. Studenti (N=131) psali pololetní test. Těsně před psaním testu proběhl priming na stereotyp univerzitního učitele nebo uklízečky. Výsledky ukázaly, že osoby, které byly před testem vystaveny primingu na stereotyp univerzitního učitele, měly nepatrně lepší výkon než osoby, které byly vystaveny primingu na stereotyp uklízečky. Signifikantní rozdíly mezi oběma podmínkami byly zjištěny pouze mezi muži studujícími technické a ekonomické studijní obory. Výsledky jsou vysvětleny tak, že aktivace určitého stereotypu je spojena s aktivací odpovídajících vlastností, v tomto případě inteligence a vědomostí, což vede ke zlepšení výsledků v testu vyžadujícím vybavování naučených poznatků. and Priming describes a mechanism by which a processing of a certain information or stimulus influences a consequent behavior. The present study examined priming, which activates social stereotypes. It was found that priming, which activated a stereotype of a professor, could lead to improvement in a knowledge task (Dijksterhuis, van Knippenberg, 1998). We conducted an experiment in a real situation. Undergraduate students (N=131) were asked to complete a mid-term test. Prior to knowledge testing they were primed with stereotypes of a university teacher or a charwoman. The results revealed that students, who were primed with the stereotype of the university teacher performed slightly better than students, who were primed with the stereotype of charwoman. However, significant differences were found only among males majoring in technical and economical subjects. The results are discussed in terms of an effect of stereotype activation on an intellectual performance.