Search

Start Over Creator Jůnová Macková, Adéla

1. ''I did not get the subjects I was expecting, so I am over my head in work preparation.'': correspondence and final reports of experts sent to Iraq during the 1960s

Creator:
Jůnová Macková, Adéla and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
export of experts, CSAS, Iraq, reports, correspondence, and daily life
Language:
Czech
Description:
It is the aim of this publication to present CSAS archive material relating to the issues surrounding the dispatch of Czechoslovak experts to Iraq in the 1960s and to interpret it so as to show both the benefits and the obstacles involved. Some of the documents have been preserved in the Collection of CSAS Foreign Reports fond, in which final reports from the foreign stays of experts teaching at higher education institutes or carrying out scientific research abroad are arranged chronologically and geographically.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Centralizace vědy - státní společenskovědní ústavy a vznik ČSAV: osudy Slovanského a Orientálního ústavu v letech 1945-1953

Creator:
Jůnová Macková, Adéla and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Oriental Institute, Slavonic Institute, Czechoslovak Academy of Sciences, and centralization of science
Language:
Czech
Description:
Slovanský a Orientální ústav prošly od svého vzniku do roku 1953 mnohými obměnami a to jak ve smyslu organizačním, tak změnami hlavního směřování badatelských záměrů, násilnou obměnou členské základny i změnami ve financování. Studie se zabývá otázkou příčin a důsledků organizačních změn vedení obou ústavů v průběhu jejich vývoje od skončení druhé světové války po začlenění do Československé akademie věd. Studie se zabývá problematikou vybraných jevů - jak se tyto změny promítly například v nahlížení na samotné začlenění obou ústavů do Akademie věd, jak a kdy probíhala změna těchto zpočátku spíše ''prestižních'' ústavů v ústavy vědecké a co ústavům toto začlenění v širší vědecké organizaci dalo či naopak vzalo. and From their establishment until 1953 the Slavonic and Oriental Institutes underwent numerous changes in the organizational sense, as well as involving the primary direction of research objectives, the compulsory replacement of the membership base and funding. This study deals with the issues surrounding selected phenomena - how these changes were reflected e.g. taking into account the actual incorporation of both institutes in the Academy of Sciences, how and when these initially rather ''prestigious'' institutes turned into ''scientific institutes'' and what they won and lost from this incorporation within larger scientific organizations
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Druhá generace československých egyptologů: Zbyněk Žába a pražská stolice egyptologie - počátky druhého exilu Jaroslava Černého, cesta z Prahy do Oxfordu (1946-1951)

Creator:
Jůnová Macková, Adéla, Navrátilová, Hana, and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
egyptology, correspondence, history of science, Jaroslav Černý, and Zbyněk Žába
Language:
Czech
Description:
Studie představuje složitý poválečný vývoj pražské egyptologie 1946-1951 prostřednictvím korespondence dvou důležitých aktérů. Korespondence významných českých egyptologů je jednak otiskem Černého osobnosti v dějinách pražského egyptologického pracoviště, ale také odrazem osobnosti Zbyňka Žáby, který byl pro institucionální vývoj a zajištění existence ústavu osobou klíčovou, ač rozporuplnou, což je patrné již od počátků jeho odborného působení. Studie tak prostřednictvím dvou rozdílných osudů vědců zachycuje období od poválečné obnovy výuky egyptologie na FF UK v Praze, po etablování Jaroslava Černého ve Velké Británii a Zbyňka Žáby v Praze., This study presents the complex post-war development of Prague Egyptology in 1946-1951 through the correspondence of two of its important practitioners, Jaroslav Černý and Zbyněk Žába. The correspondence of prominent Czech Egyptologists is marked both by Černý’s personality and its impact within the history of the Prague Egyptology department and by Zbyněk Žába’s, who was of key importance to ensuring the existence and the institutional development of the discipline, although he was a contradictory character, as was evident from the start of his professional activities. The character of the department-to-be was mainly philological in its beginnings in the late 1940s and early 1950s. The specialisation corresponded to the interests of the two protagonists, yet they both considered further developments, which eventually led to the establishment of a primarily archaeological institute. Hence this study uses the various fortunes of these two scholars to portray the period from the resumption of Egyptology tuition at the Charles University Faculty of Arts in Prague to the time Jaroslav Černý settled in Britain and Zbyněk Žába settled in Prague. It also includes Černý’s invisible college links in international Egyptology, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Export of experts: Czechoslovak Academy of Sciences and Iraq in the 1960s

Creator:
Jůnová Macková, Adéla
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
''Third World Countries'', Iraq, Czechoslovak Academy of Sciences, scholars, and cultural agreement
Language:
Czech
Description:
This study focuses on one of the elements in Czechoslovak cultural agreements that were entered into with ''Third World Countries'' from the 1950s. These agreements included training for foreign students, both in the form of grants for studying in Czechoslovakia, and the dispatch of Czechoslovak scholars abroad. These scholars were sent not only from higher education institutes, but also from the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS). This study focuses on CSAS scholars who worked in Iraq in the 1960s.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Jaroslav Černý a František Lexa: edice korespondence zakladatelů české egyptologie

Creator:
Jůnová Macková, Adéla, Navrátilová, Hana, and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Egyptology, history of scholarship, transmission of knowledge, Egypt, Czechoslovakia, František Lexa, and Jaroslav Černý
Language:
Czech
Description:
Příspěvek představuje edici korespondence egyptologů Jaroslava Černého a Františka Lexy doplněnou o úvodní studii. Působení Lexy a Černého položilo základy novodobé československé (a tedy též české) egyptologie, jejíž počátky závisely mnohem více na osobním nasazení dějinných aktérů, nežli na formování institucionálního základu. Korespondence, zejména dopisy, které zasílal J. Černý F. Lexovi v meziválečném období, tedy ve 20. a 30 letech, ilustruje dobře úsilí obou mužů, jejichž cílem bylo ustavit seminář, rozvinout metodologické základy oboru a zajistit přístup k archeologické práci v Egyptě. Posledně zmíněný krok se zdařil s pomocí prvního československého vyslance v Egyptě, Cyrilla Duška, a také díky zásadní pomoci a spolupráci Francouzského ústavu orientální archeologie v Káhiře. Černý také vybudoval síť mezinárodního kontaktů a zprostředkoval poznatky a praktiky mezinárodní egyptologie pro okruh Lexových studentů v Praze., This paper contains an edition of letters and an introductory essay concerning Egyptologists Jaroslav Černý and František Lexa. The careers of Egyptologists Lexa and Černý laid foundations for the history of modern Czechoslovak (and by extension Czech) Egyptology, which depended more on personal efforts than on an institutional background. The correspondence sent by Černý to Lexa during the interwar period (the 1920s to 1930s) illustrates well the efforts of the two men to institute a seminar, develop a methodology of their scholarship and establish a fieldwork position in Egypt. The latter was obtained with the help of the first Czechoslovak envoy in Egypt, Cyrill Dušek, and of the French Institute of Oriental Archaeology, the support of which was decisive. Černý developed a network of international contacts and mediated transmission of knowledge to Lexa and the circle of students in Prague., and Překlad resumé: Hana Navrátilová a Melvyn Clarke
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Korespondence Aloise Musila a Zdeňka Fafla jako pramen k založení Orientálního ústavu 1920-1928

Creator:
Jůnová Macková, Adéla, Žďárský, Pavel, and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Alois Musil, Zdeněk Falt, Oriental Institute, and correspondence
Language:
Czech
Description:
Studie se zabývá problematickými počátky zakládání Orientálního ústavu ve dvacátých letech 20. století a rolemi Aloise Musila a Zdeňka Fafla v tomto procesu. Alois Musil, arabista, teologa a cestovatel, působil po 1. světové válce na pražské české univerzitě a stál u zrodu myšlenky založení Orientálního ústavu na základě svých zkušeností s podobnými institucemi působícími ve Vídni. Jeho návrh na vědeckou instituci, která by propojila orientalistický výzkum zemí Asie a Afriky s potřebou průzkumu rázu hospodářského a s nutností navázání kulturních i hospodářských styků Československa s těmito zeměmi, jej propojil se skupinou národohospodářů z Ústavu pro zahraniční obchod. Zdeněk Fafl, právník, úředník Ústavu pro zahraniční obchod, později generální tajemník Pražské obchodní a živnostenské komory a ředitel Československého exportního ústavu, získal pro myšlenku Orientálního ústavu Rudolfa Hotowetze, ředitele Ústavu pro zahraniční obchod. Rudolf Hotowetz dokázal získat pro Orientální ústav 4 mil. Kč jako jeho základní jmění i peníze na vlastní budovu, Alois Musil se zasloužil především o udržení původního návrhu na zaměření ústavu a Zdeněk Fafl se podílel především na prosazení tohoto návrhu v meziministerských poradách. Edice korespondence Aloise Musila a Zdeňka Fafla z let 1920-1928, která je představena v druhé části této studie, je jedním z klíčových pramenů, jenž ukazuje Musilovo napojení na československé hospodářské a politické kruhy, bez jejichž podpory by Orientální ústav, plánovaný s tak širokým odborným záběrem, nikdy nemohl vzniknout., This study deals with the issues surrounding the origins of the establishment of the Oriental Institute in the 1920s and the roles played by Alois Musil and Zdeněk Fafl in this process. Alois Musil, Arabist, theologist and traveller, worked at the Czech University in Prague after the First World War. He was the man behind the idea of establishing an Oriental Institute based on his experience with similar institutes in Vienna. His plan for a scholarly institute that combined Orientalist research into the lands of Asia and Africa with the need for research of an economic nature and the requirement for forging cultural and economic ties between Czechoslovakia and these countries brought him together with a group of national economists from the Foreign Trade Institute. Zdeněk Fafl, lawyer, Institute of Foreign Trade official, subsequently General Secretary of the Prague Chamber of Commerce and Trade and Director of the Czechoslovak Export Institute won over Rudolf Hotowetz, Director of the Foreign Trade Institute, to the idea of an Oriental Institute. Rudolf Hotowetz managed to obtain four million crowns for the Oriental Institute's basic capital, as well as money for the premises themselves, while Alois Musil primarily played an important role in adhering to the original plan for the institute's orientation and Zdeněk Fafl primarily took part in promoting this plan at interministerial meetings. The edition of correspondence between Alois Musil and Zdeněk Fafl from 1920 to 1928, which is presented in the second part of this study, is one of the key sources showing Musil's involvement in Czechoslovak economic and political circles, without whose support the Oriental Institute, conceived on such a broad specialist basis, could never have been established. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Státní ústav pro lidovou píseň a Československá Akademie věd 1952-1953

Creator:
Jůnová Macková, Adéla
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
history of science, ethnology, Czechoslovak Academy of Sciences, Jiří Horák, and Jaroslav Kramařík
Language:
Czech
Description:
The study focuses in particular to the institutional development of Czechoslovak ethnography in the period between the end of the World War II and the year 1953. The establishing of the Czechoslovak Academy of Sciences in the years 1951/1952-1953 made an impact upon many scientific disciplines. Ethnography belonged to the 6th section, but for a long time it had been unclear how the State Institute for Folk Song, whose tradition reached to the year 1905, and the newly established Cabinet for Ethnography were to by connected. The present study tries to capture this effort for preserving the independent study of folklore, even though in close connection with ethnographic research, as well as the problem of the institutional embedding, that is, the gradual hiring of scientific workers, the composition of scientific committee and the editorial boards of important periodicals.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public