1 - 7 of 7
Number of results to display per page
Search Results
2. Mateship a přátelství
- Creator:
- Jaroš, Filip
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
3. Poznání: proces na švu náboženství a vědy
- Creator:
- Daněk, Tomáš and Jaroš, Filip
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- věda, náboženství, science, religion, 12, 5, 00, and 2
- Language:
- Czech
- Description:
- Tomáš Daněk, Filip Jaroš. and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
4. Současné teorie sociálního rozumění na pozadí sporu o antropologickou diferenci
- Creator:
- Jaroš, Filip
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- sociální rozumění, antropologická diference, sdílená pozornost, Duhem-Quineova teze, umwelt, social cognition, anthropological difference, joint attention, and Duhem-Quine thesis
- Language:
- Czech
- Description:
- Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z fi losofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky fi losofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. and Th is study is inspired by the book Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka (How do we understand others? On social understanding and sharing of the world in humans and other animals) by Petr Urban and pays attention to current discussions about social cognition, namely in the case of non-linguistic agents. Most prominent positions are held by the group of comparative psychologists led by M. Tomasello, stemming from the philosophers of collective intentionality, and the group around D. Leavens and K. Bard, which is related to an interactivist interpretation of social cognition. It is demonstrated that the diff erences in the results of empirical studies are based on the ontological commitments of individual research programs, coupled with their relation to the problem of anthropological diff erence. Th e study questions the possibility of choosing a suitable theory by the means of the philosophy of science. At the end, a reinterpretation of non-human social cognition on the basis of umwelt theory is brought out.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
5. University of Melbourne
- Creator:
- Jaroš, Filip
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
6. Zvíře jako člověk, zvíře jako stroj
- Creator:
- Jaroš, Filip
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- Charles Darwin, Richard Dawkins, Frans de Waal,, anthropomorphism, morality, and evolutionary theory
- Language:
- Czech
- Description:
- Charles Darwin is celebrated for his claim that man and primates developed from a common ancestor. Man has been, since Darwin, treated by science as a biological species and scientists often compare his faculties to the instincts of animals. At the same time, the other side of Darwin’s discovery is forgotten – animals are similar to man in their behaviour and emotions. While for Darwin himself an anthropomorphic view of animals was self-evident, many contemporary Darwinists prefer a mechanical model. These two contradictory tendencies are established here by reference to the work of the biologists Richard Dawkins and Frans de Waal. The difference of perspective from which animals are viewed can be best seen in connection with the problem-area of morality and its evolutionary origin. It is shown that the empirical orientation of de Waal is fundamentally closer to the Darwinian tradition of research than Dawkins’ theoretical approach.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7. Zvíře jako člověk, zvíře jako stroj /
- Creator:
- Jaroš, Filip
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Obecná genetika. Obecná cytogenetika. Evoluce, Darwin, Charles,, Dawkins, Richard,, Waal, Frans de,, antropomorfismus, morálka, teorie evoluční, biologové, darwinismus, světové dějiny 1789-1918, vědy o živé přírodě, světové dějiny od r. 1945 do současnosti, and filozofie, filozofové
- Language:
- Czech
- Description:
- Animal as man, animal as machine.
- Rights:
- unknown