1 - 6 of 6
Number of results to display per page
Search Results
2. Pojem "společenská soudržnost" v názorech veřejného mínění a hodnotové postoje k uspořádání společenských vztahů
- Creator:
- Jiří Šafr
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, stati, writings, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, social cohesion, public opinion, value orientations, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- The article pursues how the concept of „social cohesion“ is understood by the Czech public. Firstly, the respondents predominantly do not know the concept; in addition spontaneous answers to the open-ended questions show that different meanings are associated with this concept. The second part analyses the battery of statements “what creates a cohesive society”. Three latent dimensions were identified: values of reciprocity and equality, collective identity and European liberalism. We can consider them general value orientations to arrangement of social relations. Only the first dimension is very weakly linked with the position in society. Correlations with political orientations and preferences, albeit weak, corroborate two-dimensionality of political values of the Czech population. In general, we can find two basic meaning spheres in public opinion, how should be achieved a cohesive society: consensus (a unity of values, common goals) and ”functional interpersonal relations” (social justice, solidarity, mutual assistance, decency and confidence)., V tomto článku sledujeme, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti. Pojem sociální soudržnost se objevuje ve veřejném diskursu teprve v posledních několika letech a to především v souvislosti s politikou Evropské unie a vládním programem. Dá se říci, že se vyskytuje především v rámci odborné debaty, do běžného jazyka v odpovídajícím významu jako redukce nerovností, především regionálních, a vytváření společných evropských institucí rozhodně neproniká (podrobněji k prakticko-politickému konceptu koheze viz [Šafr, Sedláčková 2006]). Nicméně, samotný pojem „soudržnost“ ve vztahu k druhým lidem a jako charakteristika sociálních pout je čas od času v běžném diskursu používán, a to ve smyslu pospolitosti ať už národní nebo ve vztahu ke sportu jako týmová jednota. V běžném jazyce tak používáme pojmu soudržnost obyčejně ve významu pojmu solidarita, tedy jako „soudržnost, pospolitost; vzájemnou podporu, svornost, pocit sounáležitosti, ochotu k vzájemné pomoci a podpoře“ [Linhart et al. 2003: 345]., Jiří Šafr., and Seznam literatury
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
3. Poziční generátor a měření sociálního kapitálu v egocentrické síti
- Creator:
- Jiří Šafr
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, sociální kapitál, sociální výzkum, měření, social capital (sociology), social research, measurement, egocentric social networks, position generator, network measures, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- b1_The Position Generator (PG) represents one method of measuring egocentric social networks, and key facets of social capital. Respondents are asked if they know a person from a list of jobs that have different social status. The Social Distance Survey (2007) fielded a Czech version of the PG which examined 18 jobs and investigated the strength and duration of ties, and gender of contacts. In this article, we first compare distributions obtained from the PG with the same occupations in population (egos) and from the name generator. Second, measures of social capital were computed. These include extensity, upper reachability, range and an aggregate index called ‘Access Social Capital.’ There are also estimates of lower reachability, mean and total status in a network. In addition, new measures are introduced such as (a) ‘average status combined with status range’ which reflects the “double advantage in networks”, (b) gender and strength of tie diversity, (c) relative measures of gender/ status congruence, and (d) inductive scales measuring access to high and low status professions. Validity of selected social capital measures is assessed using regression models that are operationalised with key socio-demographic variables, and indicators that measure the ethnic and educational diversity within ego networks. These models reveal that differences in the stock of social capital are primarily influenced by education, ISEI (an occupation status), and employment status. The most important relation is in between an ego’s status and a mean network ISEI score, upper reachability, and their interaction. This finding implies that these network measures best capture the concept of hierarchically ordered social resources., b2_The validity of the PG is also assessed using a correlation analysis of the effects or outputs of the social network, i.e. income, job mobility, social trust, life satisfaction, and tolerance of ethnic groups. The article concludes with a comparison with other egocentric social network techniques and recommendations for further work., Jiří Šafr., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti subjektivní třídní hranice?
- Creator:
- Jiří Šafr and Julia Häuberer
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, subjective social distance, social stratification, subjective class boundaries, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
5. Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi
- Creator:
- Jiří Šafr and Věra Patočková
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, leisure, life style, Czech Republic, Europe, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- Stať se zabývá trávením volného času. Nejprve uvádíme význam trávení volného času a odpovídající sociologickými koncepty. V empirické části analyzujeme data z mezinárodního výzkumu ISSP 2007 – Volný čas a sport. Popisujeme frekvenci 13 volnočasových aktivit a spolu s vnímanými funkce volného času je srovnáváme s 18 evropskými zeměmi. V následující části nejprve pomocí klastrové analýzy rozkrýváme strukturu volnočasových aktivit v České republice, identifikovány byly tři hlavní životní styly: (1) kulturní a sportovní aktivity mimo domov typické pro mladou generaci, (2) nakupování, navštěvování příbuzných, sledování TV a čtení příznačnou pro ženy a (3) domácí práce/kutilství charakteristické pro muže. Na závěr pomocí multinominální logistické regrese identifikujeme nositele těchto životních stylů z hlediska sociodemografických charakteristik., The article focuses on leisure activities in the Czech Republic. After the introductory part defining leisure and its functions, data from the international research ISSP 2007 Leisure and Sport are analyzed. Frequencies of 13 leisure acti - vities and perceived functions of leisure are described and the Czech results are briefly compared with the average of 18 European countries. Then attention is paid to the structure of leisure activities in the Czech society. Three main leisure clus - ters, i.e. types of lifestyle, were identified: (1) cultural and sporting activities outside home, (2) “female” culture (shopping, watching TV, reading books and visiting relatives), (3) “home-loving” style of life (doing handicrafts and do-it-yourself). The main sociodemographic characteristics of their followers are delineated using multinominal logistic regression., and Jiří Šafr, Věra Patočková.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
6. Vliv strukturálních vs. osobnostních faktorů na ideologie distributivní spravedlnosti v ČR 2006
- Creator:
- Jiří Šafr and Ivo Bayer
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, distributive justice, cultural theory Grid-Group, personality traits (Big-Five), 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- The article compares the level of dependence of four justice ideologies on the structural position of an individual and his/her personal traits. First, the theoretical concept of distributive justice is introduced within the framework of GridGroup Theory. Second, Czech public opinion of justice is analysed with data from the ISJP 2006 survey. Egalitarianism is the most structurally embedded ideology that is infl uenced by all socio-demographic attributes. Nevertheless, psychological factors affect the other ideologies to some extent. Ascriptivism is more characteristic of extroversion, agreeableness, and conscientiousness; individualism of openness to experience; fatalism of closeness to experience. Against structural effects, the psychological dimension does not yield considerable improvement in the explanation of justice ideologies., Jiří Šafr, Ivo Bayer., and Seznam literatury
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public