Regarding the fact that gay men leave less offspring than straight men, it is appropriate to raise a question by which means is male homosexuality maintained in a population and what could eventually be its evolutionary role. The aim of this paper is to summarize theories that try to explain male homosexuality within the framework of evolution. Furthermore, it aims to critically evaluate the results of empirical research that support particular theories or give evidence against them. In the first part, the paper provides a review of knowledge about the genetic and immunological origins of male homosexuality which consequently serves as a theoretical base for the main part of the paper that pursues the five most influential evolutionary theories of male homosexuality. and Homosexuální orientace se vyznačuje trvalou citovou a sexuální náklonností k jedincům stej-ného pohlaví. Vzhledem k tomu, že homosexu-álně orientovaní muži zanechávají méně potom-stva než heterosexuálně orientovaní muži, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční vý-znam – tedy zda a případně komu (když ne ho-mosexuálnímu jedinci) přináší výhodu ve smy-slu vyššího reprodukčního úspěchu. Cílem této přehledové studie je shrnout teorie, jež se snaží mužskou homosexualitu vysvětlit v evolučním rámci, a kriticky zhodnotit výsledky empiric-kých výzkumů, které podporují jednotlivé teo-rie, či svědčí proti nim. Úvodní část článku po-skytuje přehled poznatků o genetickém a imu-nologickém původu homosexuality u mužů, rovněž však slouží jako teoretický základ pro hlavní část, která se věnuje pěti nejvlivnějším evolučním teoriím mužské homosexuality.
Numerous recent studies show that vitamin D deficiency potentiates various chronic physical and psychiatric disorders and diseases. It has been shown that a similar range of disorders is also associated with latent infection with Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908). For instance, among cancer, diabetes and schizophrenia patients, we find a higher prevalence of both toxoplasmosis and vitamin D deficiency. Theoretically, therefore, vitamin D deficiency could be the missing link between toxoplasmosis and these disorders. We tested this hypothesis by searching for decreased vitamin D levels in the serum of subjects infected with T. gondii (furthermore called Toxoplasma-infected subjects) in two cross-sectional and one case-control study. Results of the first cross-sectional study (N = 72) suggest that Toxoplasma-infected neurasthenic patients have non-significantly lower levels of calcidiol than Toxoplasma-free patients (study A: P = 0.26 in women, P = 0.68 in men). However, two other studies (study B: N = 400; study C: N = 191) showed a non-significantly higher concentration of vitamin D in Toxoplasma-infected subjects than in Toxoplasma-free subjects both in men (study B: P = 0.70, study C: P = 0.55) and in women (study B: P = 0.64, study C: P = 0.12). Taken together, our preliminary results thus do not support the hypothesis that toxoplasmosis could be associated with vitamin D decrease.