The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to financial satisfaction in the case of interference with personal rights, especially with respect to those of the interferences, which have a form of interferences with a physical integrity of a man.
The article raises several questions, to which it wants to find answers, or merely outline potential considerations, which should be dealt with by both judges, as well as legislators during interpretation and development of legal rules regulating protection of personal rights and prospective financial satisfaction.
The authors are partly concerned with a historical perspective, partly with the comparison of individual regulations in the Czech legal order and furthermore with the comparison of foreign regulations, of course, with respect to recent legal literature and judicial decisions.
From this point of view the issue of a statutory bar on pecuniary claims resulting from personal rights is still up to date. A whole number of opinions was expressed as to this issue, however to a certain extent they mostly come only from practical standpoints, not from the broad philosophically and legally justified opinion. The work indicates contemporary trends in judicature, but at the same time it tries to point out also theological aspects, which must be considered, when understanding the statutory bar in the area of assertion of claims to financial satisfaction.
The last issue, which also touches the last regulation in broader aspects, is the question of comparison of assertion of claims pursuant to Section 444 and Section 13 (2), or the question of damage to health and immaterial damage.
In the conclusion, especially individual systematic deficiencies should be emphasized, as well as considerations, in what direction the designed law should proceed. and Účelem tohoto eseje je nastolení filosofického základu do myšlenek týkajících se finanční satisfakce v případě zásahu do osobnostních práv, a to zejména s ohledem na ty ze zásahů, které mají podobu zásahů do fyzické integrity člověka.
Článek si před sebe klade několik otázek, na které chce nalézt odpovědi, případně pouze načrtnout možné úvahy, kterými by se měl soudci, ale i zákonodárci při interpretaci a tvorbě právních norem regulujících ochranu osobnosti a případnou finanční satisfakci zabývat.
Autoři se zabývají jednak historickou rovinou a komparací jednotlivých úprav v českém právním řádu a dále komparací se zahraničními úpravami, samozřejmě s ohledem na recentní právní literaturu i judikaturní závěry.
Stále aktuální z tohoto hlediska se jeví i otázka promlčitelnosti peněžitých nároků plynoucích z osobnostních práv. K této otázce byla již vyřčena řada názorů, nicméně do jisté míry většinou vycházejí pouze z praktických hledisek, nikoliv z širšího filosoficky-právního odůvodněného názoru. Práce poukazuje na současný trend v judikatuře, ale zároveň se snaží poukázat i na teleologické aspekty, které je nutné při chápání institutu promlčení v oblasti uplatnění nároků finanční satisfakce vzít v úvahu.
Poslední problémem, který se v širokých aspektech dotýká i nové úpravy, je otázka srovnání uplatnění nároků podle § 444 a § 13 odst. 2, resp. otázka po srovnání otázka škody na zdraví a imateriální újmy.
Závěrem by pak měly být zejména zdůrazněny jednotlivé systematické nedostatky a úvahy, jakým směrem by se de lege ferenda měla česká legislativa v této oblasti pohybovat.
Účelem tohoto eseje je nastolení filosofického základu do myšlenek týkajících se finanční satisfakce v případě zásahu do osobnostních práv, a to zejména s ohledem na ty ze zásahů, které mají podobu zásahů do fyzické integrity člověka. Článek si před sebe klade několik otázek, na které chce nalézt odpovědi, případně pouze načrtnout možné úvahy, kterými by se měl soudci, ale i zákonodárci při interpretaci a tvorbě právních norem regulujících ochranu osobnosti a případnou finanční satisfakci zabývat. Autoři se zabývají jednak historickou rovinou a komparací jednotlivých úprav v českém právním řádu a dále komparací se zahraničními úpravami, samozřejmě s ohledem na recentní právní literaturu i judikaturní závěry. Stále aktuální z tohoto hlediska se jeví i otázka promlčitelnosti peněžitých nároků plynoucích z osobnostních práv. K této otázce byla již vyřčena řada názorů, nicméně do jisté míry většinou vycházejí pouze z praktických hledisek, nikoliv z širšího filosoficky-právního odůvodněného názoru. Práce poukazuje na současný trend v judikatuře, ale zároveň se snaží poukázat i na teleologické aspekty, které je nutné při chápání institutu promlčení v oblasti uplatnění nároků finanční satisfakce vzít v úvahu. Poslední problémem, který se v širokých aspektech dotýká i nové úpravy, je otázka srovnání uplatnění nároků podle § 444 a § 13 odst. 2, resp. otázka po srovnání otázka škody na zdraví a imateriální újmy. Závěrem by pak měly být zejména zdůrazněny jednotlivé systematické nedostatky a úvahy, jakým směrem by se de lege ferenda měla česká legislativa v této oblasti pohybovat., The purpose of this essay is to introduce a philosophical foundation into the ideas relating to financial satisfaction in the case of interference with personal rights, especially with respect to those of the interferences, which have a form of interferences with a physical integrity of a man. The article raises several questions, to which it wants to find answers, or merely outline potential considerations, which should be dealt with by both judges, as well as legislators during interpretation and development of legal rules regulating protection of personal rights and prospective financial satisfaction. The authors are partly concerned with a historical perspective, partly with the comparison of individual regulations in the Czech legal order and furthermore with the comparison of foreign regulations, of course, with respect to recent legal literature and judicial decisions. From this point of view the issue of a statutory bar on pecuniary claims resulting from personal rights is still up to date. A whole number of opinions was expressed as to this issue, however to a certain extent they mostly come only from practical standpoints, not from the broad philosophically and legally justified opinion. The work indicates contemporary trends in judicature, but at the same time it tries to point out also theological aspects, which must be considered, when understanding the statutory bar in the area of assertion of claims to financial satisfaction. The last issue, which also touches the last regulation in broader aspects, is the question of comparison of assertion of claims pursuant to Section 444 and Section 13 (2), or the question of damage to health and immaterial damage. In the conclusion, especially individual systematic deficiencies should be emphasized, as well as considerations, in what direction the designed law should proceed., Adam Doležal, Hana Kameníková, and Literatura 12