Search

Start Over Creator Klápště, Jan

2. Česká archeologie na rozcestí

Creator:
Bouzek, Jan, Gojda, Martin, Klápště, Jan, Macháček, Jiří, Měřínský, Zdeněk, Podborský, Vladimír, and Vařeka, Pavel
Type:
article and TEXT
Subject:
archeologie, terénní výzkum, legislativa, Česká republika, archaeology, excavation, legislation, and Czech Republic
Language:
Czech
Description:
V době příprav nové legislativy upravující podmínky pro působení archeologie otevírají následující texty diskusi o provádění terénních výzkumů v České republice. Výchozí text kritizuje praxi, kdy si tzv. oprávněné organizace zaměstnávající profesionální archeology najímají na výkopové a dokumentační práce komerční organizace, tzv. servisní firmy, které vyplácejí z finančních prostředků poskytnutých zpravidla investorem na úhradu nákladů na výzkum. Pokud archeologie rezignuje na neustálé řízení postupu terénního výzkumu, přestává být poznávacím oborem, popsaná praxe navíc může být v rozporu s principem financování archeologických výzkumů vycházejícím z nonprofitního pojetí realizace odborné činnosti ve veřejném zájmu. Oponenti poukazují na to, že nejde o problém servisních organizací, ale o otázku jejich korektního či nekorektního využití. Nutnost jejich zapojení do terénního výzkumu zdůvodňují mj. omezenými kapacitami profesních archeologů a podmínkami rozsáhlých a striktně termínovaných záchranných prací; archeolog – vedoucí výzkumu je plně odpovědný za úroveň řešení odborných otázek i využití vynaložených prostředků. Nalézt průnik obou pohledů nebude snadné, avšak archeologie musí v každém případě eliminovat společenská rizika spojená s těmito problémy. and The conducting of terrain excavations in the Czech Republic is the topic of the ensuing discussion at a time when new legislation is being prepared on the conditions for archaeological operations. The starting text involves a critique on the practice of licensed organisations, which employ professional archaeologists, hiring commercial organisations, i.e. so-called “service companies”, to perform digging and recording work, and who pay these “service companies” from funds provided by investors to cover excavation costs. If archaeology resigns to the continuous management of terrain excavation procedures, it will stop being an epistemic field. The described practice can furthermore be in conflict with the principle of financing archaeological excavations stemming from the non-profit conception of the execution of professional activities in the interest of the public. Objectors see it as not being a problem of service companies, but a question of the correct or incorrect utilisation of these companies. These organisations state one of the reasons for using these service companies in terrain work as being the limited capacity of professional archaeologists and the conditions surrounding extensive rescue excavation work and its strict deadlines; the archaeologist – the head of the excavation is fully responsible for the standard of resolving specialised issues and the utilisation of expended resources. Finding a meeting point between these two views will not be easy, however archaeology must in all cases eliminate the social risks linked with these problems.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

4. Hospodaření s vodou ve středověké vsi Ve spáleném u Vyžlovky na Černokostelecku

Creator:
Klápště, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
pozdní středověk, zaniklá ves, hospodaření s vodou, povrchový průzkum, geofyzika, Late Middle Ages, deserted medieval village, water management, surface survey, and geophysics
Language:
Czech
Description:
Zaniklá středověká vesnice Ve spáleném u Vyžlovky (střední Čechy) se vyznačuje výraznými terénními relikty, které už přes sto let přitahují archeologický zájem. Její úplný a trvalý zánik spadal do průběhu 14. až počátku 15. století. Nacházela se u pramenné pánve nedaleko rozvodí a k zajištění dostatku vody sloužily v jejím areálu čtyři nádrže. Jedna z hrází těchto nádrží se vyznačuje výjimečnou morfologií, která vedla k úvahám o existenci jednoduchého mlýna. Zmíněnou hrází se zabýval geodeticko-topografický průzkum, geofyzikální měření a archeologická exkavace. Zvláštní pozornost je věnována zranitelnosti sídelních areálů závislých na málo vydatných vodních zdrojích. and The deserted medieval village of Ve spáleném, near Vyžlovka (central Bohemia), is marked by distinct surface relics that have been attracting the interest of archaeologists for over a century. Its total and permanent desertion took place in the course of the 14th century to the beginning of the 15th century. The village was located at a source basin nearby a watershed, and four reservoirs in the area served to secure an adequate supply of water. One of the dams of these reservoirs is extraordinary in a morphological sense, leading to deliberations on the existence of a simple water mill. The said dam underwent geodetic-topographical surveying, geophysical surveying and archaeological excavation. Special attention was paid to the fragile nature of settlement areas dependent on insufficient water resources.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Klášter minoritů v Mostě

Creator:
Klápště, Jan, Muk, Jan, and Bubeník, Josef
Type:
article and TEXT
Subject:
středověk, Čechy, Most, minoritský konvent, urbanizace, Middle Ages, Bohemia, Minorite convent, and urbanisation
Language:
Czech and German
Description:
Archeologický a stavebně historický výzkum minoritského areálu v Mostě probíhal v letech 1971–1976 v souvislosti s likvidací významného historického města. Výzkum se soustředil na poznání vývoje kostela a klausury mosteckých minoritů ve 13.–14. stol. a na objasnění pozice jejich konventu uvnitř městského organismu. Konvent stával takřka uprostřed města, k důležitým tématům proto patřilo archeologické svědectví o počáteční urbanizaci dané části městského jádra. and The Minorite Monastery in Most. An archaeological and building history study of the Minorite grounds in Most took place in 1971–1976 due to the liquidation of the notable historic town. The study focussed on learning about the development of the church and the reclusion of the Most Minorites in the 13th-14th centuries, and on unravelling the position of their convent within the town organism. The convent stood approximately in the town centre; archaeological testaments on the beginnings of urbanisation in the given town centre are therefore of utmost importance.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

9. Počátky Markvarticů a jejich sídelní souvislosti v Pojizeří

Creator:
Klápště, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
středověk, raná šlechta, počátky hradů, urbanizace, Middle Ages, the early nobility, the beginnings of castles, and urbanization
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se zabývá strukturálními změnami osídlení 13. stol. ve středním Pojizeří. Prvé písemné doklady o tomto regionu začínají ve 12. stol., kdy se stal významnou součástí majetkové domény Markvarticů, jednoho z předních šlechtických rodů. Až do 13. stol. se moc přemyslovského státu v Pojizeří opírala o hrad v Mladé Boleslavi. V poslední třetině 13. stol. ale vznikla nová síť mocenských center a význam Mladé Boleslavi klesl. Ve zjevné shodě se zájmy krále ovládli střední Pojizeří Markvarticové, postupně rozdělení do několika větví. Hlavní téma příspěvku se soustřeďuje na okolí města Turnova, který se stal jedním z regionálních hospodářských center. Do doby utváření tohoto poddanského městečka ve 2. pol. 13. a v počátcích 14. stol. spadaly i počátky několika blízkých hradů. and The study looks at the structural changes of settlement in the central Jizera River region (northern Bohemia) during the 13th century. The first written records of this region date to the 12th century, when it became an important holding of the Markvartici, one of leading aristocratic kin-groups in Bohemia. Until the 13th century, the power of the Přemyslid state in the Jizera River region had rested in the castle in Mladá Boleslav. The last third of the 13th century, however, saw the establishment of a new network of power centres, causing Mladá Boleslav to wane in former significance. In apparent accord with the interests of the king, control over the central Jizera River region was maintained by the Markvartici kin-group, which eventually split into several branches. The main focus of the work is on the area surrounding the town of Turnov, which grew into one of the region’s centres of economic activity. The beginnings of several nearby castles also fall within the era of the founding of this territorial town in the second half of the 13th and early 14th centuries.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public